Prymula stanul v čele Centrálního řídícího týmu COVID-19

foto Epidemiolog Roman Prymula pověřený řízením Centrálního řídícího týmu COVID-19 vystoupil 30. března 2020 v Praze na tiskové konferenci po schůzi vlády k aktuálnímu vývoji ohledně šíření koronaviru.

Praha - Vláda dnes jmenovala dosavadního šéfa Ústředního krizového štábu Romana Prymulu do čela Centrálního řídícího týmu COVID-19. Po jednání vlády to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Prymula bude mít na starosti zdravotnickou stránku boje proti koronaviru. Zabývat se bude projektem chytré karantény, přípravou nemocnic, otázkou léků, laboratoří či zabezpečením lůžek. Prymulu v čele krizového štábu vystřídal místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle opozice měl být Hamáček v čele štábu už dřív. Politici kritizují Babiše, že zdržel svolání štábu, i za chaotické chování. Do projektu chytré karantény se podle Babiše zapojí až 330 vojáků. Poznamenal, že poslat vojenské zdravotníky na pomoc krajům k péči o seniory není možné.

Centrální řídící týmu COVID-19 bude podle informací ČTK fungovat jako dočasný poradní orgán vlády. Na starosti bude mít koordinaci opatření proti epidemii koronovariu, tedy i projekt takzvané chytré karantény. Samotné chytré karanténě velí generál Petr Procházka, armáda například vytvoří odběrové týmy.

Babiš řekl, že se ČR dostala do druhé fáze, tedy nahrazení plošných opatření konceptem chytré karantény. Ten byl dnes spuštěn v Jihomoravském kraji, hlavní roli v něm bude hrát armáda, projektu proto velí Procházka. "Je to velice důležitý projekt, pokud by byl úspěšný, tak samozřejmě bychom mohli uvažovat po Velikonocích o uvolnění některých těch opatření, které jsme přijali," dodal premiér.

 Podle Prymuly byl Jihomoravský kraj vybrán, protože je středně zatížen koronavirovou nákazou. Během tohoto týdne chce zjistit, zda bude možné projekt zavést na celém území ČR. Odmítl, že by se nově vzniklý centrální řídící tým duplikoval s krizovým štábem, protože bude řešit zdravotnickou problematiku, zabývat se bude veškerými epidemiologickými opatřeními, které bude navrhovat vládě. O potřebnosti zřízení odborného týmu je přesvědčen i Hamáček.

Chytrá karanténa bude spočívat v pokusu o rychlé dohledání lidí, se kterými mohl přijít do kontaktu člověk nakažený koronavirem. Technici u nakaženého za pomoci dat z mobilního telefonu nebo z platby kartou sestaví mapu, kudy se pohyboval. Podmínkou je, že pacient s použitím dat dá souhlas. Hygienici poté s dotyčným proberou, s kým se za posledních pět dnů setkal a kde se pohyboval. Rozpomenout by se měl právě díky sestavené mapě. Potenciálně nakažení by měli být následně co nejrychleji izolováni a testováni. K potenciálně nakaženým bude vyjíždět až 33 odběrových týmů armády, které tak posílí kapacity hygieniků. Vojáci a hasiči budou zároveň dezinfikovat místa, kde se nakažený pohyboval.

Vláda se dnes bavila i o dalším zapojení armády do pomoci v boji proti koronaviru. Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek v neděli požádal armádu o výpomoc v domově důchodců Břevnice. Podle Hamáčka i Babiše hejtman žádal o vyslání vojenských zdravotníků. To podle nich ale není možné, protože by se tak oslabila kapacita vojenských nemocnic. "Budeme hledat způsob, jak zapojit více vojáků do řešení té krize, ale nikoli v rovině zdravotnické, ale spíše v rovině další výpomoci," řekl Hamáček. Podle Babiše armáda do chytré karantény zapojí 330 vojáků. Armáda také pomáhá policii při střežení hranic či při rozvozu ochranných pomůcek. Podílela se také na opatřeních při uzavření obcí na Olomoucku, kam poslala i zdravotníky.

Vláda schválila do čela Ústředního krizového štábu Hamáčka

Vláda dnes schválila změnu v čele Ústředního krizového štábu, který řídí kroky proti šíření epidemie koronaviru. Po epidemiologovi Romanu Prymulovi převzal jeho vedení s okamžikem schválení ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Už dopoledne plánovaný krok kvitovala opozice, podle které měl ministr z titulu své funkce řídit štáb už od jeho ustavení. O plánu změny informoval v rozhovoru pro Lidové noviny premiér Andrej Babiš (ANO).

Po jednání vlády Babiš odmítl, že vláda chybovala, když Hamáčka do čela štábu nejmenovala hned při jeho ustavení. "Nemáme se za co stydět, každý dělá chyby, postupujeme ale kupředu," uvedl Babiš s tím, že země je dávána v mezinárodním měřítku za příklad.

Hamáček se dosud věnoval především nákupům a distribuci ochranných prostředků. Řídil krizový štáb ministerstva vnitra. Do práce ústředního štábu chce zapojit české firmy. Zvažovaný hospodářský krizový štáb nakonec nevznikne. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že vláda nebude vytvářet další orgán, záležitosti bude řešit ministerstvo průmyslu a obchodu resorty.

Vláda o aktivaci Ústředního krizového štábu rozhodla 16. března. Hamáček podle svých dřívějších vyjádření aktivaci štábu Babišovi několikrát navrhoval už v předešlých dnech. Štáb podle statutu po vyhlášení krizové situace, mezi které se řadí i současný nouzový stav, připravuje návrhy řešení. Jeho předseda je předkládá Bezpečnostní radě státu, v případě nutnosti vládě.

Statut štábu vláda před jeho aktivací změnila. Podle v polovině března schválené podoby statutu jmenuje premiér předsedou štábu podle situace některého z členů vlády nebo štábu, původně mohli v čele štábu stát pouze ministr obrany nebo ministr vnitra. Kritici Babišovi vytýkali, že štáb nechtěl aktivovat, aby se mohl v médiích prezentovat jako ústřední postava boje proti šíření koronaviru. Hamáček k tomu médiím řekl, že při schválení Prymuly se musela ČSSD podvolit ministrům hnutí ANO, jinak by padla vláda.

"Před dvěma měsíci tady spousta lidí tvrdila, že Covid je horší chřipka, a když jsem před měsícem chtěl nouzový stav, tak se mi smáli, že kvůli třem nakaženým se to nevyhlašuje. Ale podle mě nemá cenu se hrabat v minulosti," uvedl Hamáček na twitteru. Napsal také, že rád do práce štábu zapojí české firmy. "Začne na tom dělat i Ústřední krizový štáb i ministerstvo obrany," uvedl.

Projekt chytré karantény, na jehož přípravu se má nyní soustředit Prymula, se dnes začíná testovat na jižní Moravě. Jeho základem je zmapování pohybu nakaženého člověka za posledních pět dní, a to podle údajů z mobilního telefonu a platební karty. Armáda vytvoří mobilní týmy odebírající vzorky od lidí, kteří se dostali do kontaktu s infikovaným. Pokud se projekt osvědčí v praxi, mohla by chytrá karanténa v Česku nahradit plošná restriktivní omezení komplikující každodenní život a dopadající na ekonomiku.

Opozice: Hamáček měl být v čele ústředního štábu už dřív

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) měl být podle lídrů opozičních stran, které ČTK oslovila, v čele Ústředního krizového štábu už dříve. Ministr vnitra dnes ve funkci po dvou týdnech vystřídal epidemiologa Romana Prymulu. Opozice vyčítá opožděné Hamáčkovo dosazení premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který měl podle politiků navíc štáb aktivovat dříve než 16. března. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše kabinet svými kroky v koronavirové krizi vytváří chaos.

Bartoš ČTK napsal, že Babiš komplikuje situaci nepřehledností vydávaných opatření, nedostatkem koordinace a zaměňováním mediálních prohlášení za skutečné krizové řízení. "Ministr Hamáček, který byl před týdnem zašlapán do země a přehlasován ministry za ANO, se vrací na místo, kde má správně být už několik týdnů," uvedl Bartoš. Dodal, že Piráti už několik týdnů upozorňují na to, že štáb má řídit ministr vnitra.

Už dopoledne kvitovala úvahy nad výměnou Prymuly za Hamáčka ODS. "Andrej Babiš nám dal za pravdu v tom, co říkáme už několik týdnů. Bohužel pozdě. Stát je na krize dobře připraven, jen je třeba řídit se pravidly pro zvládnutí mimořádných situací a nepředvádět populistické divadlo a mikromanagement," uvedl šéf občanských demokratů Petr Fiala. Také podle něj měl Hamáček vést štáb od počátku. "Svévolným a chaotickým rozhodováním premiéra jsme ztratili mnoho cenného času," dodal.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury se vláda vrací k původnímu modelu, kdy vnitro odpovídá za krizové řízení a zdravotníci za zdravotnictví. "Změnou bohužel jen potvrdila spekulace, že neexistoval a neexistuje nějaký plán a systém ke zvládání krize a zatím se vláda učí za pochodu z chyb," napsal ČTK Okamura.

Šéf KDU-ČSL Marian Jurečka změnu uvítal. "Jsem rád, že konečně po měsíci bude mít centrální krizový štáb šéfa, který tam ze zákona i z logiky má být. A že ministr vnitra začne řádně tento štáb řídit, protože doposud bylo řízení, nákup a distribuce pod více resorty a to nebylo dobré a způsobovalo to zmatky," napsal ČTK Jurečka.

Rovněž předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová míní, že Hamáček měl vést štáb rovnou. "A to od začátku celé krize, kdy měl být štáb aktivován. To se mělo stát o 14 dní dříve, než se stalo ve skutečnosti, tedy když byl v ČR první potvrzený případ nákazy," uvedla. Zpoždění a změny také připisuje Babišovi. "Evidentně cítil příležitost z celé krize vyjít jako hrdina, ale naopak se ukazuje čím dál víc, že jsme schopný národ, jen nás řídí nemehla," odkázala na někdejší předvolební slogan Babišova hnutí ANO. Od změny v čele štábu si Adamová slibuje hlavně "nápravu škod".

Také Starostové podle předsedy hnutí Víta Rakušana od počátku trvali na tom, že v čele štábu má být ministr s politickou odpovědností. "Výměnu samozřejmě vítáme, ale mělo to tak být už od ustavení krizového štábu. Teď čekáme, že se snad dá dohromady zásobování zdravotníků ochrannými pomůckami - to je priorita," uvedl. Štáb by měl také realisticky zhodnotit stav epidemie, aby si ČR mohla na základě faktů říci, co dál.

Předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana kabinet ANO a ČSSD toleruje, považuje změnu za premiérovu záležitost a za ústavně korektní z pohledu organizace práce. "Je to při dobré koordinaci distribuce ochranných prostředků žádoucí. A doufám, že z pohledu řešení epidemiologických rizik zůstane profesor Prymula rozhodující autoritou," uvedl.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je úterý 26. května 2020

Očekáváme v 13:00 15°C

Celá předpověď