Praha - Prvním místopředsedou Sněmovny se stal v souladu s předpoklady Patrik Nacher z hnutí ANO. Rozhodl o tom předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD), když stanovil pořadí nyní dvojice místopředsedů. Nacher tak bude Okamuru přednostně zastupovat při jeho absenci, pokud bude sám přítomný. Jde například o svolávání schůzí Sněmovny a o řízení organizačního výboru.
Fotogalerie
V pořadí dalším místopředsedou po Nacherovi je Jiří Barták (Motoristé). Dvě zbývající místopředsednické pozice zůstaly po ustavující schůzi volné, když v prvním kole tajné volby neuspěli bývalí místopředsedové Sněmovny Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti). Druhé volební kolo by se mohlo konat v pátek.
Místopředsedové se s předsedou Sněmovny v daném pořadí střídají v řízení schůzí. Obvyklý interval činí dvě hodiny. První místopředseda parlamentní komory má podle zákona vyšší plat než místopředseda řadový. Letos jde o 220.000 korun měsíčně, řadový místopředseda pobírá 208.900 korun za měsíc.
Sněmovna má mít v tomto volebním období čtyři místopředsedy, o dva méně než v období minulém. Neobsazená místa mají podle plánů nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů připadnout ODS a hnutí STAN, které svého předsedu Víta Rakušana zatím nemohlo nominovat s ohledem na členství v končící vládě Petra Fialy (ODS). Se zastoupením Pirátů ve sněmovním vedení nastupující koalice nepočítá.
V souvislosti se Skopečkovým výsledkem v prvním kole volby občanští demokraté vinili ANO, SPD a Motoristy z toho, že nedodržují ani vlastní nabídky. Jeho nezvolení dávali do souvislosti se sporem nastupující koalice a končící vlády o to, zda do Sněmovny opětovně pošle návrh státního rozpočtu na příští rok.
V minulém volebním období byla první místopředsedkyní Sněmovny Věra Kovářová (STAN). Tehdy při volbě místopředsedů narazil v listopadu 2021 na ustavující i další schůzi u tehdejší sněmovní většiny ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů nominant ANO Radek Vondráček. Hnutí ANO následně navrhlo místo něho Karla Havlíčka, jehož Sněmovna zvolila v únoru 2022.
Sněmovna částečně naplnila členy své výbory, kromě evropského
Sněmovna částečně naplnila členy své výbory kromě výboru pro evropské záležitosti. V něm na návrh předsedkyně klubu ANO Taťány Malé zvýšila počet poslaneckých míst o dvě na 22. Dolní komora jej proto naplní po další nominaci v pátek. Sněmovna bude mít stejně jako v minulém volebním období 18 výborů, které budou mít od 16 do 26 členů.
Skutečnost, že Sněmovna na ustavující schůzi stanovila počet členů pro evropský výbor na 20, označila Malá za technickou chybu. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová uvedla, že nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů si u evropského jako jediného výboru nepohlídala to, aby v něm měla většinu. "Počty byly půl na půl," podotkla. Výbory se obsazují poměrně podle výsledků sněmovních voleb.
Piráti si dnes na plénu opět postěžovali na to, že nemají mít předsedu žádného výboru, byť je jejich klub s 18 poslanci čtvrtý největší. Debatu k naplnění výborů členy využili k představení čtveřice kandidátů Zdeňka Hřiba, Martina Šmídy, Gabriely Svárovské (Piráti/Zelení) a Venduly Svobodové do čela hospodářského, zemědělského, zahraničního a petičního výboru.
Poslanci ANO označovali pirátská vystoupení za pobrekávání a fňukání i za obstrukci, kandidátské projevy si podle jednoho z nich Tomáše Kohoutka měli nechat na volební schůze výborů v následujících dnech. "Nezažil jsem někoho, kdo by se chlubil tím, co totálně zpackal," komentoval Martin Kolovratník (ANO) Hřibovo vystoupení, v němž vyjmenovával stavby, které zahájil ve vedení města Prahy. "V Praze jsem rozjel ty největší investice za poslední dekády," uvedl Hřib ve svém vystoupení.
Kompletní doplnění sněmovních výborů bude možné až potom, co koaliční vláda Petra Fialy (ODS) v demisi získá svou nástupkyni. Členové vlády za ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, kteří byli zvolení v říjnových volbách do dolní komory, totiž ze zákona nemohou být členy výborů.
K nejpočetnějším výborům s 26 členy patří hospodářský, rozpočtový, školský a zdravotnický výbor. Nejméně členů, tedy po 16 poslancích, mají kontrolní, organizační, mandátový a imunitní, bezpečnostní a mediální výbor, stejně tak výbor pro obranu a zemědělský výbor.
Některé výbory musí Sněmovna zřídit podle zákona o jednacím řádu. Jde o mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, kontrolní výbor, organizační výbor, mediální výbor a výbor pro evropské záležitosti. Další pak může zřizovat podle svého uvážení.
Mandátový a imunitní výbor vznikl jako první na ustavující schůzi. Jeho předsedkyní se opět stala Helena Válková (ANO). Předsedy dalších výborů si budou členové volit ve středu a ve čtvrtek. Sněmovní plénum je bude v pátek potvrzovat. Členy organizačního výboru jsou ze zákona také členové vedení Sněmovny. Vede jej předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
Poslanci dnes také schválili zasedací pořádek v jednacím sálu podle příslušnosti k jednotlivých klubům. Bude platný od pátku. Zákonodárci dolní komory zatím sedí v sálu v abecedním pořadí.
Sněmovna se shodla na vzniku 14 komisí, které měla i v minulém období
Sněmovna se shodla na vzniku 14 stálých komisí, z toho devíti kontrolních. Jejich počet a působnost se v porovnání s minulým funkčním obdobím nezměnily. Komise budou po 13 členech, shodli se dnes poslanci. O naplnění komisí mají rozhodnout tento pátek. Nominace mají poslanecké kluby předložit do středečního poledne.
Dolní parlamentní komora tak bude mít nejen volební komisi, kterou poslanci ustavili už minulý týden kvůli vybírání funkcionářů Sněmovny, ale bude mít také komise pro práci sněmovní kanceláře, pro rodinu a rovné příležitosti, pro ústavu a parlamentní procedury a pro hybridní hrozby.
Další komise budou mít na starosti kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní kontrarozvědky a rozvědky, a kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.
Vznikly rovněž komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů, Finančního analytického úřadu, Národního bezpečnostního úřadu a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, stejně jako komise pro kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů a pro kontrolu použití odposlechu.
Závěrem jednacího dne plénum stanovilo počty poslanců pro zastoupení v meziparlamentních organizacích. Těchto delegací bude znovu pět. Jsou jimi delegace do Meziparlamentní unie, Parlamentního shromáždění NATO, Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Parlamentního shromáždění Rady Evropy a Parlamentní dimenze Středoevropské iniciativy. O jejich naplnění má Sněmovna rozhodnout rovněž při pátečním pokračování schůze.
Piráti zbrzdili ustavování sněmovních výborů, ANO jejich přístup odmítlo
Piráti zbrzdili ustavování sněmovních výborů, když dnes obšírně představovali své kandidáty na jejich předsedy, přestože žádný z nich pravděpodobně neuspěje kvůli dohodě nové koalice ANO, SPD a Motoristů. Pirátský přístup kritizovali hlavně zástupci ANO. Odmítli jej jako nemístný vzhledem k tomu, že sněmovní výbory si volí předsedy na vlastních schůzích. Zpochybňovali zejména kompetentnost pražského náměstka pro dopravu a předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba, kterého chce jeho strana v čele hospodářského výboru.
"Nezažil jsem nikoho, kdo by se chlubil tím, co totálně zpackal," komentoval předseda senátní volební komise Martin Kolovratník (ANO) výčet aktivit, jimiž se poslancům prezentoval Hřib, jemuž je naopak kladena vina za dopravní zácpy v hlavním městě kvůli plánování dopravních staveb. Podle Kolovratníka členové hospodářského výboru jistě Hřibovu volbu zváží, pokud budou chtít do práce jezdit na kole.
Místopředseda Sněmovně a Hřibův kolega z pražského zastupitelstva Patrik Nacher zase vytkl předsedovi Pirátů, že kvůli špatné přípravě je zastavena příprava trasy D pražského metra. Poslanec ANO Hubert Lang dal postup Pirátů do souvislosti s tím, že nyní nemají vést ani jeden z výborů. "My tady už posloucháme druhou schůzi vaše breky. To vydržet, to je opravdu umění," uvedl Lang.
Hřib se bránil mimo jiné tím, že jako primátor i náměstek primátora dopravu v Praze řeší na rozdíl od vlády ANO v hlavním městě, za níž padaly lávky a mosty. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová pravděpodobnou absenci zástupců strany ve vedení výborů i Sněmovny zase dala do souvislosti s tím, že předseda ANO Andrej Babiš musel na základě pirátské iniciativy prodat mediální skupinu Mafra. "Proto ho to tak štve," míní. Je to samozřejmě diktát Andreje Babiše, diktát ANO, SPD a Motoristů sobě," dodala s tím, že postup souvisí s politikařením a "sosáním dotací".
Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný podotkl, že funkce ve sněmovně nejsou nárokové. Reagoval tak na námitku Pirátů, že na rozdíl od třicetiletých zvyklostí nebude mít čtvrtá nejpočetnější poslanecká frakce, kterou do Sněmovny vynesly hlasy půl milionu voličů, zastoupení mezi funkcionáři dolní parlamentní komory. Poslanec ANO Tomáš Kohoutek dodal, že Piráti budou zastoupeni ve sněmovních výborech podle zásady poměrného zastoupení. Místopředseda frakce Motoristů Matěj Gregor ve svém vystoupení vyzýval ke slušnosti a omluvil se při této příležitosti prezidentovi Petru Pavlovi, že ho před časem označil na sociálních sítích za "tupého špiona".
