Průzkum: S dezinformačními weby se setkala více než polovina Čechů

foto Mikrofony novinářů připravené na tiskovou konferenci. Ilustrační foto.

Praha - Zkušenost s dezinformačními weby a tzv. fake news má více než polovina obyvatel ČR. Meziročně se počet lidí, kteří se s dezinformacemi na internetu setkali, zvýšil o sedm procentních bodů na 55 procent. Lidem částečně splývají bulvární a dezinformační weby - za dezinformační považují například web deníku Blesk, dále Parlamentními listy, Facebook, Aeronet a českou mutaci ruského zpravodajství Sputnik News. Na nedůvěryhodnost on-line média podle občanů ukazuje mimo jiné to, že není znám jeho majitel a šéfredaktor a pod články není podepsán autor. Vyplynulo to z průzkumu agentury Nielsen Admosphere pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky. ČTK má jeho výsledky k dispozici.

"Z výsledků je patrné, že Češi dokáží poměrně dobře rozpoznat většinu signálů svědčících o nedůvěryhodnosti webu. Zároveň spontánně řadí mezi dezinformační weby i některá bulvární média. Do značné míry lidem splývají hranice mezi publikováním manipulací pomocí lživých informací, hledáním senzací, netransparentností a špatnou novinářskou prací," uvedl ředitel fondu Josef Šlerka.

Zkušenosti s dezinformačními weby v průzkumu uvedli zejména dotázaní ve věku 15 až 24 let. Ve skupině lidí, kteří se někdy setkali s dezinformačním obsahem serverů, tvořili tři čtvrtiny. Lidé starší 55 let nejčastěji odpovídali, že neví, zda se s fake news setkali.

Pokud měli dotázaní uvést, který server se jim v souvislosti s dezinformacemi vybaví, skončil na prvním místě Blesk.cz. Za dezinformační ho považuje 17 procent lidí. Parlamentní listy.cz označilo 16 procent respondentů, pro 12 procent je dezinformační Facebook a pro devět procent Aeronet.cz a cz.sputniknews.com.

Podle průzkumu za silné signály důvěryhodnosti považují Češi především to, že u článků je uveden autor, je známý majitel serveru a web produkuje vlastní zpravodajský obsah a nepřebírá jen informace z jiných zdrojů. Důvěru v lidech vzbuzuje i veřejnoprávní zdroj. Naopak mezi silné signály, že je web dezinformační, podle respondentů patří to, že není známo, kdo web financuje, nebo ho vlastní lidé spojení s politikou nebo prosazováním obchodních zájmů. Co se týče obsahu, považují lidé za potenciálně dezinformační ty weby, ve kterých převažuje jeden názorový proud, zpravodajství je emocionálně zabarveno nebo obsahuje vulgarismy.

Autoři výzkumu rovněž zjišťovali, jak se daří dezinformačním serverům dostat do povědomí lidí některé informace, které nejsou součástí běžného zpravodajství. To, že demonstrace proti vládám v ČR, na Slovensku a v Maďarsku financuje americký miliardář maďarského původu George Soros, si myslí devět procent dotázaných. Ve skupině nad 55 let jich ale bylo 19 procent. Tato skupina dotázaných si častěji také myslela, že nelegální migraci obyvatel muslimských zemí do Evropy ve skutečnosti záměrně řídí Evropská unie. O pravdivosti tohoto tvrzení jich je přesvědčeno 36 procent, v celé populaci to je 28 procent lidí.

Průzkumu se v dubnu zúčastnila zhruba tisícovka uživatelů internetu starších 15 let.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je neděle 26. května 2019

Očekáváme v 23:00 16°C

Celá předpověď