Průzkum: Prostředky na obnovu? Jen do zemí respektujících právní stát

foto Zatím poslední zprávu o stavu Evropské unie přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová loni 16. září. "Budoucnost bude taková, jakou ji vytvoříme. A Evropa bude taková, jakou ji chceme mít,“ uvedla.

V nejnovějším průzkumu veřejného mínění 81 procento Evropanů uvádí, že by EU měla poskytovat finanční prostředky pouze těm členským státům, které respektují právní stát a demokratické principy. Toto téma rezonuje dlouhodobě především mezi EU a Polskem a Maďarskem.

Evropský parlament zveřejnil v pátek bleskový průzkum Euro barometr, který se uskutečnil v druhé polovině srpna. Stalo se tak jen pár dní před plenární rozpravou o stavu Evropské unie, naplánovanou na středu 15. září.

„Evropský parlament se jasně vyjádřil, že finanční prostředky EU určené na podporu oživení by neměly být poskytovány vládám, které nerespektují základní demokratické hodnoty nebo nedodržují právní stát. Tento průzkum potvrzuje, že s tím souhlasí převážná většina občanů EU. Pokud soustavně podkopáváte hodnoty EU, neměli byste očekávat finanční prostředky EU,“ prohlásil předseda Evropského parlamentu David Sassoli.

Evropané takto i nadále podporují dodržování zásad právního státu jako podmínku pro poskytování finančních prostředků EU. Výsledky průzkumu ukazují, že tento postoj má vysokou míru zastání ve všech členských státech EU. V Česku se s ním ztotožnila 74 procenta dotázaných. Otázka dodržování zásad právního státu zůstává pro Evropský parlament klíčovou prioritou.

Podpora transparentnosti a kontroly čerpání

Nejnovější průzkum Eurobarometr ukazuje, že veřejnost jednoznačně podporuje transparentnost a účinnou kontrolu finančních prostředků EU vyplácených v programu NextGenerationEU. Podle průzkumu více jak polovina občanů (EU 53 %, Česká republika 52 %) „rozhodně souhlasí“ s tím, že musí probíhat účinná kontrola, přičemž další třetina dotázaných (EU 32 %, Česká republika 33 %) „spíše souhlasí“. Pouze osm procent respondentů, jak na úrovni EU, tak v Česku, tento názor nesdílí.

Stejný postoj zastává i Evropský parlament, který v současné době posuzuje s Evropskou komisí národní plány, aby prostředky EU určené na podporu oživení byly využívány v souladu s cílem vybudovat ekologičtější, digitálnější a odolnější evropskou společnost.

Program NextGenerationEU označuje komise za více než plán na podporu oživení. Má jít o příležitost vyjít z pandemie silnější, transformovat ekonomiky, vytvořit příležitosti a nová pracovní místa v takové Evropě. Společná investice má představovat až 806,9 miliardy eur v běžných cenách (750 miliard eur v cenách roku 2018).

Prostředky EU pomohou, otázkou je způsob jejich využití

Občané hodnotí program Evropské unie na podporu oživení ve výši 800 miliard eur pozitivně. Tři z pěti občanů EU (60 %) se domnívají, že projekty NextGenerationEU pomohou jejich zemi překonat hospodářské a sociální škody způsobené koronavirovou pandemií. Děvětapadesát procent Evropanů rovněž uvádí, že program pomůže jejich zemi lépe se připravit na budoucí výzvy. V této souvislosti průzkum rovněž ukazuje, že 53 procenta evropských občanů vnímá Evropskou unii pozitivně, 19 procent k ní má „spíše negativní“ nebo „velmi negativní“ postoj.

I v České republice je 60 procent dotázaných přesvědčeno, že „NextGenerationEU“ pomůže naší zemi překonat následky koronavirové pandemie a lépe ji připravit na budoucí výzvy. V otázce vnímání EU se však odpovědi českých respondentů s průměrem EU rozcházejí. Pozitivně vnímá EU pouze 41 procento dotázaných, 37 procent ji vnímá „spíše“ nebo „velmi“ negativně.

Eurobarometr poukazuje také na obavy v řadě zemí EU, pokud jde o to, jak dobře budou vlády členských států tyto dodatečné finanční prostředky EU skutečně využívat. Zatímco v evropském průměru 45 procent občanů v tomto ohledu svým národním vládám důvěřuje, 41 procentp respondentů vyjadřuje pochybnosti. Výsledky vykazují značné rozdíly v míře důvěry v rámci EU. V České republice v této souvislosti důvěřuje české vládě pouze 34 procenta dotázaných a 55 procent vyjadřuje o řádném využití prostředků pochybnosti.

Politické priority Evropského parlamentu

V otázce týkající se témat, kterými by se měl Evropský parlament zabývat přednostně, se na první místo vrátilo téma změny klimatu, podporované 43 procenty občanů EU. Dalšími prioritami, které respondenti zmiňují a které odpovídají prioritám Parlamentu v oblasti obnovy po pandemii, jsou opatření pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (32 %), podpora ekonomiky a vytváření nových pracovních míst, stejně jako boj proti terorismu (obě témata 31 %). Na čtvrtém místě se objevují témata veřejné zdraví a migrace a azyl (obě témata 27 %).

Je třeba zmínit, že sami občané Maďarska a Polska zařadili mezi top priority téma „demokracie a právní stát“. Toto téma se v průměru EU nachází na osmém místě, v Polsku však skončilo na místě druhém a v Maďarsku na místě třetím.

V Česku se na pomyslném vrcholu priorit nachází téma boje proti terorismu a organizovanému zločinu (44 %), migrace a azyl (39 %) a otázky budoucnosti Evropy (35 %). Opatření proti změně klimatu čeští respondenti zařadili až na čtvrté místo (29 %).

 Jak a kde se “zkoumalo"

Průzkum „Flash Eurobarometer“ pro Evropský parlament uskutečnila ve dnech 17.–25. srpna 2021 ve všech 27 členských zemích společnost Ipsos European Public Affairs. Dotazování proběhlo on-line mezi 26.459 respondenty staršími 15 let. Výběrový soubor v jednotlivých zemích tvořilo 500 respondentů v Lucembursku, na Kypru a Maltě, a 1000 respondentů v ostatních zemích EU.

Autor: EP, IZA

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je pondělí 20. září 2021

Očekáváme v 19:00 13°C

Celá předpověď