Praha - Zhruba pětina základních a desetina středních škol nevyučuje mediální výchovu. U středních odborných učilišť se této problematice nevěnuje 23 procent z nich. Většina ředitelů škol přitom považuje výuku mediální výchovy za důležitou. Vyplývá to z průzkumu o stavu mediálního vzdělávání na školách, který vypracovala agentura STEM pro vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni.
Průzkumu, který se uskutečnil letos v březnu a dubnu, se zúčastnilo 398 ředitelů či ředitelek a 677 učitelů či učitelek mediální výchovy na základních a středních školách v Česku.
I když 88 procent ředitelů ZŠ a 86 procent ředitelů SŠ považuje výuku mediální výchovy za důležitou, v 18 procentech ZŠ a 11 procentech SŠ se této problematice nevěnují. Respondenti za hlavní překážky označují velké množství látky, kterou musí učitelé probrat nebo nedostatek dovedností a znalostí pro výuku mediální výchovy. Většina dotázaných se rovněž domnívá, že k mediálnímu vzdělávání chybí kvalitní materiály. Někteří učitelé také nerozumí médiím, která žáci používají, a proto se obávají otevírat tato témata. Sedm z deseti ředitelů i učitelů se domnívá, že není předčasné začínat s mediální výchovou už na prvním stupni. Na většině škol se s ní ale začíná až od páté třídy.
"Stav mediálního vzdělávání je dlouhodobě neuspokojivý, což potvrzuje i náš nejnovější výzkum," uvedl ředitel programu JSNS Karel Strachota. "Většina vyučujících se mediální výchově věnuje krátce a neabsolvovala ani žádné relevantní školení. Svou připravenost k výuce mediálních témat sami hodnotí jako nedostatečnou, uvádějí, že kvůli velkému objemu látky nemají na mediální výchovu dostatek času. Naprostá většina vyučujících si přitom sestavuje vlastní individuální výukový plán. Školy nemají ani jednotnou vzdělávací strategii a nijak nevyhodnocují výsledky mediální výchovy," doplnil.
Podle Strachoty se to vše projevuje na nízké úrovni mediální gramotnosti školáků. Většina vyučujících se podle něj sama rozhodla věnovat mediální výchově kvůli tomu, že chce posilovat kritické myšlení žáků a jejich odolnost vůči manipulacím. "Vyučující jsou tedy motivovaní, což je důležitý předpoklad pro potřebnou změnu mediálního vzdělávání. Zároveň se ale domnívají, že stát takové vzdělávání nepodporuje, což chápeme jako výzvu pro relevantní státní instituce ke změně dosavadního přístupu," poznamenal Strachota. Dodal, že Člověk v tísni zohlední výsledky průzkumu v přípravě svých výukových materiálů, kurzů a dalších aktivit. JSNS se mediálnímu vzdělávání věnuje od roku 2006.
