Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí stoupla o 11,3 procenta na 38.275 Kč

foto Průměrná mzda v Česku ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 % na 38.275 Kč. Reálně stoupla o 8,2 %.

Praha - Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38.275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Výrazný nárůst je podle statistiků způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům.

"Růst průměrné mzdy o 11,3 procenta je výrazně ovlivněn loňskou nízkou základnou, kdy v některých odvětvích mzdy výrazně poklesly kvůli nástupu koronavirové krize. Také se zde projevil velmi různorodý vývoj v jednotlivých odvětvích, zejména pak jednorázová výplata mimořádných odměn zdravotníkům," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve druhém čtvrtletí meziročně o 11,5 procenta na 32.408 korun. U mužů dosáhl 34.461 Kč, u žen byl 30.026 Kč. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.

Z hlediska krajů zůstává nejbohatším regionem Praha, kde byla ve druhém čtvrtletí průměrná mzda 46.163 Kč, na druhém místě se udržuje Středočeský kraj s 39.832 Kč. V obou těchto regionech byl ale meziroční nárůst nejnižší. Naopak Karlovarský kraj zůstává s průměrem 33.636 Kč nadále regionem s nejnižšími výdělky. Těsně následuje Zlínský kraj, kde průměrná mzda meziročně vzrostla o 13 procent na 33.856 korun. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenali statistici v Královéhradeckém kraji, mzda tam ve druhém čtvrtletí stoupla o 14,3 procenta na 37.406 Kč.

Tlak na růst mezd bude podle ekonomů pokračovat kvůli staronovému problému s nedostatkem pracovníků na trhu práce. Růst mezd podle nich již ale nižší, kolem pěti až šesti procent. Analytici zároveň upozornili na to, že růst mezd v oborech je velmi nerovnoměrný, navíc jejich růst bude znehodnocován poměrně vysokou inflací.

V peněžnictví a pojišťovnictví statistici evidují nominální pokles průměrné mzdy o 1,6 procenta. Naproti tomu v sekci zdravotní a sociální péče vzrostla průměrná mzda o 43,8 procenta, a to především v důsledku výplaty souhrnných mimořádných odměn za zvládnutí koronavirové pandemie. Vysoký růst, o 19,2 procenta, byl i v odvětví ostatní činnosti. V ubytování, stravování a pohostinství mzdy stouply o 17,3 procenta.

Přestože v peněžnictví a pojišťovnictví se mzdy v meziročním srovnání snížily, udržely se na absolutně nejvyšší úrovni, mzda tam v průměru činí zhruba 63.500 Kč. Následují informační a komunikační činnosti, kde si pracovníci vydělají v průměru asi 62.700 korun. Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, kde je průměr lehce přes 21.000 korun.

"Byť je aktuální výsledek zkreslen loňským propadem ekonomiky a výjimečnými s pandemií spojenými faktory, jako například vyplacení odměn zdravotníkům, jedná se o solidní tempo ukazující na oživující tuzemský trh práce," uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka situace na pracovním trhu začne v nadcházejících čtvrtletích tlačit na růst mezd mimo jiné i kvůli nárůstu minimální mzdy od příštího roku. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) dnes zopakovala, že pro příští rok chce dosáhnout růstu minimální mzdy z 15.200 na 18.000 korun měsíčně, což by znamenalo navýšení mezd pro dva miliony zaměstnanců. Pro veřejný sektor chce jednat o navýšení o 3000 korun.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je sobota 23. října 2021

Očekáváme v 21:00 8°C

Celá předpověď