Průměrná délka civilních i trestních řízení u obvodních soudů loni vzrostla

foto Soudní spisy - ilustrační foto.

Praha - Průměrná délka civilních řízení u okresních soudů loni vzrostla z 263 na 281 dní. Déle tam trvala i trestní řízení, namísto 195 dní průměrně 201. Vyplývá to z výroční zprávy českého soudnictví, kterou dnes představila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Uvedla, že délky řízení mírně ovlivnila pandemie covidu-19, která ale podle ní jinak do chodu justice příliš nezasáhla.

"Musím pochválit české soudy, že se s tím celkem dobře vyrovnaly," řekla ministryně o komplikacích spojených s pandemií. „Byla jsem příjemně překvapena. Soudům jsme dávali doporučení, která akceptovaly. Velmi rychle se naučily s videokonferencemi, a to nejen soudy, ale i Vězeňská služba,“ pokračovala. Dodala, že covid-19 tak nečekaně přispěl k posunu elektronizace justice.

Pandemie měla podle ministerstva vliv i na to, že v mnoha soudních agendách klesl počet nových věcí. "Citelný je pokles v civilní i opatrovnické agendě. V trestní agendě došlo k poklesu méně závažných trestných činů. Naopak došlo k nárůstu v agendě elektronického platebního rozkazu, kdy soudy v roce 2020 obdržely o 16 procent věcí více než v roce 2019," popsala Benešová v úvodním slovu ke statistické ročence.

Ministerstvo ale zároveň upozornilo, že nižší počet nových věcí automaticky neznamená rychlejší soudy. "Není to tak jednoduché, že by se s poklesem nápadu vyčistily všude stoly. Soudy nemohly dělat práci tak, jak byly zvyklé. Po nějakou dobu se nedalo jednat, nedalo se sedět v kancelářích, což do značné míry znamenalo pokles produktivity," vysvětlil průměrné prodloužení řízení šéf ministerského odboru dohledu Jan Převrátil.

Benešová k tomu upozornila, že při srovnání délky sporných civilních a obchodních věcí u soudů prvních stupňů zaujímá Česko šestou příčku z 27 států Evropské unie. Z českých statistik plyne, že civilní řízení byla nejrychlejší u okresních soudů v obvodu českobudějovického krajského soudu, nejpomalejší u soudů spadajících pod Krajský soud v Ústí nad Labem. Těmto soudům trvala nejdéle i trestní řízení, naopak nejrychleji je vyřizovaly soudy patřící pod královéhradecký krajský soud.

U krajských soudů nadále vzrůstala délka správních řízení, a to na průměrných 525 dní z původních 486. Převrátil ale tvrdí, že v této agendě došlo k citelnému zlepšení a k výraznému poklesu nových případů. "Je možné, že roli hraje covid, ale věříme, že se začalo projevovat posílení správních úseků soudů. Skýtá to jistý důvod k optimismu," podotkl.

Opačná situace však podle něj panuje u Nejvyššího správního soudu (NSS), u nějž narůstá počet nevyřízených věcí. "Je dlouhodobě zatížen. Ať dělá, co dělá, s tou situací se vypořádat nemůže," řekl Převrátil. Podle něj jsou dvě možnosti řešení: zaprvé změna legislativy, která by přenastavila možnost přístupu k NSS, zadruhé personální posílení buď na úrovni soudců, nebo jejich asistentů. "Vedeme o tom s NSS diskuse, ale narážíme na rozpočtovou realitu," popsal. U NSS působilo na začátku loňského roku 33 soudců, o tři méně než předloni.

Ministerstvo nyní zkoumá, zda za loňským poklesem kriminality stojí i jiné faktory než omezení spojená s pandemií. "Osobně si myslím, že je to hlubší jev a bude to mít do budoucna vliv na předělání agend a určitý přesun trestních soudců na potřebnější agendy," prohlásila ministryně a zmínila konkrétně právě přesun ke správnímu soudnictví. Poukázala i na to, že velká část trestních případů se teď řeší dohodou o vině a trestu. "Soudce je univerzální a musí být připraven na to, že změní svůj repertoár. Justice je konzervativní, někteří předsedové krajských soudů se těmto přesunům zuřivě brání. Snažíme se je přesvědčit," doplnila.

Náměstkyně justiční sekce ministerstva Klára Cetlová k tomu dodala, že přesun soudců z jedné agendy na druhou lze uskutečnit tak, že se při další jmenovací etapě nových soudců posílí poddimenzované úseky. Označila to za "cestu, která není pro soudce tak bolestivá".

Ministryně v ročence také připustila, že české soudnictví má nedostatky v oblasti on-line dostupnosti informací, například pokud jde o jejich dostupnost lidem se zrakovým či sluchovým postižením.

Trestní soudce Benešová pochválila za ukládání peněžitých trestů. "Je to trend, který má budoucnost. Toto budeme podporovat, myslím si, že to odlehčí i vězeňství. Je to moderní způsob, jak řešit kauzy," uvedla. Okresní soudy takto loni průměrně ukládaly k zaplacení částku 31.000 korun, což je o pětinu více než předloni.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je neděle 16. ledna 2022

Očekáváme v 21:00 1°C

Celá předpověď