Proti návrhu MPSV na růst životního minima se staví MF

foto Ministryně financí Alena Schillerová.

Praha - Představitelé ANO a ČSSD se dnes neshodli v otázce zvýšení životního a existenčního minima, které navrhuje od ledna ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) po schůzce ČTK a České televizi řekla, že proti se staví ministerstvo financí. Jeho šéfka Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že návrh v důsledku zvedá podporu v nezaměstnanosti, což Česko nyní nepotřebuje.

MPSV chce ještě letos předložit návrh nařízení a prosazovat, aby se životní minimum zvýšilo od ledna příštího roku. Minimum se zvedlo naposledy v lednu 2012. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro děti a další dospělé v rodině je nižší. Částka se využívá při stanovení dávek. Maláčová dříve řekla, že minimum by se mohlo zvýšit na 3800 korun. Existenční minimum by se pak upravilo z 2200 na 2450 korun. Představuje to růst asi o 11,4 procenta.

Maláčová dnes řekla, že lidé, kteří pracovat nemohou, si od státu podporu za několik let, kdy se částky nezvyšovaly, zaslouží. "Protože za ty částky si mohou dovolit čím dál tím méně," konstatovala. Na lidi, kteří pracovat mohou, mají podle ní mířit jiná opatření, na kterých se pracuje. "Nerada bych šířila věci, které nemáme dotáhnuté, bude to věc koaličních jednání," řekla.

Schillerová zdůraznila právě to, že zvýšení hodnot by znamenalo růst částky rozhodné pro výpočet dávek v hmotné nouzi, a tím podporu v nezaměstnanosti, což ČR nepotřebuje. "Máme nejnižší nezaměstnanost v EU, máme 300.000 volných pracovních míst. Pokud někdo pracovat nemůže, tak tu existuje celá řada jiných sociálních dávek, jak pomoci," míní.

Výdaje na dávky v posledních letech klesají, a to díky vysoké zaměstnanosti, růstu výdělků i zpřísnění pravidel vyplácení. I když se některým lidem zvýšila mzda či plat jen málo, stanovenou hranici životního minima a příjmu pro výpočet dávky překročili a peníze od státu už nedostávají.

Loňský rozpočet počítal na pomoc v hmotné nouzi se sumou 8,7 miliardy korun, nakonec se vyplatilo 7,4 miliardy. Letos má ministerstvo práce 8,1 miliardy. Za prvních osm měsíců se vyčerpalo 46 procent sumy, tedy 3,7 miliardy. Za celý rok by se tak výdaje mohly dostat pod šest miliard. V příštím roce by do hmotné nouze mělo podle návrhu rozpočtu putovat 6,6 miliardy.

Vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení se zvýšením minima nepočítá. Kritizovaly ji za to odbory. Podle nich by bylo po letech vhodné částku upravit. Minimum nezvedla v minulém volebním období ani vláda ČSSD, ANO a lidovců. Zdůvodňovala to tím, že chce motivovat lidi k práci a raději zvyšovat minimální mzdu.

Podle Maláčové dnes koalice jednala také o důchodové reformě, kde se utvrdila v tom, že bude pracovat na snížení v rozdílech důchodů mužů a žen a upraví dřívější odchody do penze u fyzicky náročných profesí. Posunu se podle ní dočkalo i téma boje s chudobou. "Klíčová opatření jsou tři - jasné hygienické standardy pro bydlení, živnostenské oprávnění pro pronajímatele bytů za účelem pobírání sociálních dávek a cenové mapy," řekla.

Koalice by měla o růstu minimální mzdy rozhodnout v listopadu

Definitivní rozhodnutí o zvýšení minimální mzdy od ledna příštího roku padne v listopadu po jednání se sociálními partnery. ČTK a České televizi to po dnešním jednání koaliční rady řekly ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). ANO na dnešní koaliční schůzce setrvalo u svého návrhu zvednout částku o tisícikorunu, sociální demokraté navrhují zvýšení o 1200 Kč. O navýšení minimální mzdy rozhodne svým nařízením vláda. Nyní činí minimální mzda 12.200 korun.

Maláčová po více než dvouhodinové koaliční schůzce uvedla, že se jednání o minimální mzdě pohnula o velký kus, byť oba partneři setrvali na svém. "Bude potřeba ještě jedno jednání za účasti sociálních partnerů, ale mám z té debaty dobrý pocit," konstatovala. Schillerová dodala, že čas sice kabinet tlačí, ale nijak dramaticky. Považuje za důležité, aby kabinet naslouchal všem názorům. "Rozhodnutí bude mít dopad nejen na těch 150.000 zaměstnanců, kteří minimální mzdu pobírají," řekla.

Obě varianty lišící se o 200 korun podle Maláčové nemají po přepočtení všech jejich důsledků tak zásadně odlišné dopady, aby měl výsledek být příčinou zásadních rozporů. Schillerová připomněla, že ANO trvá na 1000 korunách, aby byl zachován poměr růstu minimální a průměrné mzdy. "Už více než šest let roste minimální mzda víc než průměrná, chceme to srovnat," uvedla. Procentní nárůst průměrné mzdy odpovídá zhruba osmi procentům, což je u minimální mzdy přibližně 1000 Kč.

Českomoravská konfederace odborových svazů jako největší odborová centrála v zemi požadovala růst o 1500 korun. Zpočátku to prosazovali i sociální demokraté. Před nedávnem ustoupili a jako kompromis navrhla Maláčová 1200 korun. S tisícikorunou by se spokojila i Asociace samostatných odborů jako menší centrála. Zaměstnavatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800 korun.

Minimální mzdu pobírá asi 150.000 lidí. S navýšením nejnižšího výdělku se zvedá i zaručená mzda. Podle složitosti práce a kvalifikace by se podle návrhu ČSSD upravila o 1200 až 2400 korun, podle ANO o 1000 až 2000 korun. Zaručená mzda se vyplácí v osmi stupních. Nejnižší se rovná minimální mzdě a nejvyšší jejímu dvojnásobku - nyní tedy 24.400 korun. Od ledna by podle představ ČSSD odpovídal 26.800 korunám, podle představ ANO pak 26.400 korunám.

Ministerstvo uvedlo, že přidání o 1500 korun by veřejné rozpočty příští rok stálo miliardu navíc. Stát by ale také vybral víc o 1,24 miliardy na sociálním pojištění a o 530 milionů na zdravotním pojištění. Firmy by na nařízené navýšení o 1500 korun vydaly o 4,3 miliardy víc, při nižším růstu minimální mzdy by to bylo méně.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je pondělí 19. listopadu 2018

Očekáváme v 19:00 1°C

Celá předpověď