Protesty podle vlády těžce zasáhly francouzskou ekonomiku

foto Následky násilné demonstrace v Paříži.

Paříž - Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum v jejich důsledku zaznamenali například maloobchodníci, hotely či restaurace. Uvedl to francouzský ministr financí Bruno Le Maire po setkání s podnikatelskými sdruženími.

"Dopady jsou tvrdé a pokračují," prohlásil ministr. Například menší maloobchodníci podle něj během protestů utrpěli pokles tržeb o 20 až 40 procent a hotely zaznamenaly pokles rezervací o 15 až 25 procent. Ministerstvo financí nicméně zatím nebylo schopno upřesnit, jak výrazný dopad by protesty mohly mít na hrubý domácí produkt (HDP) Francie.

Francouzská federace maloobchodu (FCD) označila začátek letošní vánoční nákupní sezony za slabý a předpověděla přesun kupujících z kamenných prodejen do internetových obchodů. Francouzský internetový prodejce CDiscount, který je divizí maloobchodního řetězce Casino, registruje na svých stránkách rekordní návštěvnost, což zčásti připisuje "demonstracím či blokádám pořádaným před některými prodejnami".

Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty vyvolané původně plánem dalšího zvýšení daně z pohonných hmot. Hnutí má velkou podporu Francouzů a protesty jsou chápány v širším smyslu jako protesty proti rostoucím životním nákladům. O víkendu tyto protesty provázela nezvyklá míra násilí, k demonstrujícím se připojili i členové krajní levice a pravice.

Víkendové nepokoje v Paříži způsobily mnoha turistům šok. Někteří turisté se dokonce rozhodli pro zkrácení svého pobytu. V obchodech na známé pařížské třídě Champs-Élysées byly rozbity výlohy a některé další prodejny byly vyrabovány, upozorňuje agentura Reuters. Značná škoda vznikla i na městském mobiliáři, starostka Paříže Anne Hidalgová ji dnes předběžně odhadla na tři až čtyři miliony eur (78 až 104 milionů Kč). Poničen byl i slavný Vítězný oblouk. Ředitel centra pro národní památky Philippe Bélaval uvedl, že škody na památce činí "několik stovek tisíc, možná i milion eur".

Podle analytiků společnosti Berenberg protesty zřejmě způsobí újmu prodejcům luxusního zboží, kteří jsou silně závislí na turistech navštěvujících Paříž během vánoční sezony.

Francouzské sdružení hoteliérů UMIH uvedlo, že některé pařížské hotely čelí rozsáhlému rušení rezervací. "Volá nám mnoho znepokojených klientů," upozornil Carlos Conesa z pětihvězdičkového hotelu Napoleon.

Protesty způsobily potíže také v dalších odvětvích. Ropná společnost Total uvedla, že desítkám jejích čerpacích stanic došly kvůli blokádám skladišť pohonné hmoty. Automobilka Peugeot byla v důsledku protestů nucena na půl dne přerušit výrobu ve své továrně na východě Francie, napsala agentura Reuters.

Tisk: Francii šokovalo násilí sobotních protestů

Francouzský tisk se vrací k sobotním protestům hnutí žlutých vest a většina listů se shoduje, že zejména Paříž byla svědkem šokujících výjevů násilí. Podle listu Le Parisien je nyní na prezidentovi Emmanuelu Macronovi, aby našel slova i prostředky, jak krizi řešit.

Na titulní stránce Libération je část Macronovy tváře téměř zalité žlutou barvou s jediným slovem: Zaplaven. Podle tohoto listu si musí prezident vybrat, zda bude hasičem, nebo pyromanem. List L'Opinion vybavil svou titulní stránku karikaturou, na níž Macron v hasičské kombinéze míří proudem vody do plamenů s otázkou: "Jak se to hasí?" Stojí za nim dva muži ve žlutých vestách a jeden odpovídá, že nemá nejmenší tušení.

"Francie je v šoku a čeká na odpověď. Prezident musí najít řešení konfliktu, který se vleče," soudí Le Figaro. Jak mohlo banální rozhodnutí o zvýšení daně z pohonných hmot přivést Francii ke scénám rabování, chaosu a ničení, Paříž do plamenů, Vítězný oblouk k znesvěcení?

Článek pokračuje úvahou, jak situaci řešit. Nejprve zabránit dalším scénám připomínajícím občanskou válku a zajistit bezpečnost občanů. Především ale reagovat na zlost žlutých vest, neboť jejich odhodlání zatím odolalo všemu - podporuje je sedm z deseti Francouzů. Je třeba vyjednávat a pro obnovení dialogu bude nutné v něčem ustoupit. Všem je jasné a bije to do očí, že Macron musí co nejrychleji zrušit, odložit - na slovu nezáleží - plánované zvýšení daně, které přililo oleje do ohně. Tak jako ministr vnitra Christophe Castaner mnozí řeknou, že moratorium na zvýšení daní ke zklidnění stačit nebude a že žluté vesty začnou požadovat víc. To asi není mylné, ale zároveň se tím říká, že nespokojenost, na níž revolta stojí, je hluboká a žádné politické oznámení ji nevyléčí. Národní smíření bude dlouhodobá práce.

L'Humanité považuje za jedinou možnou odpověď nastolení sociální spravedlnosti. Vláda musí "na sociální nespravedlnost odpovědět konkrétně, zejména zvýšením mezd".

List Les Echos píše, že cílem číslo jedna žlutých vest je Macron, který se ale staví do druhé řady. "Hlava státu se snaží nechat opadnout tlak, který směřuje na něj. Stále doufá, že zachrání svou ekonomickou politiku i svůj mandát," soudí list.

Otázka, jak udržet klid, je podle deníku Le Monde hlavolam. I když je pařížská policie zvyklá čelit po každé manifestaci otázkám, zda byl zásah adekvátní, rozsah sobotních škod a potíže, s nimiž se zasahující policisté setkali, staví tentokrát policejního prefekta Michela Delpueche do těžší situace než obvykle. Problém nebyl ani tak v počtu policistů jako v tom, že hájili velký prostor - obvod kruhového náměstí Charlese de Gaulla a 12 ulic do něj ústících. Proti nim nestál homogenní dav demonstrujících, ale mezi "pravými" žlutými vestami i skupiny levicových a pravicových radikálů připravených ničit.

Velké úsilí se věnovalo zajištění tepny Champs-Élysées, avšak tam se sešlo asi 500 poklidných členů hnutí žlutých vest. Většina radikálů byla po obvodu náměstí. Proti těmto vandalům stála menší část z nasazených policejních sil, přiznal Delpueche. Policie si uvědomuje, že v případě hnutí žlutých vest je třeba zapomenout na klasické metody a vytvořit pružnější strategii.

Ve Francii začaly kvůli protestům politické konzultace

Francouzská vláda dnes zahájila politické konzultace, které mají pomoci vyřešit krizi vyvolanou protesty takzvaného hnutí žlutých vest. Premiér Édouard Philippe jednal s třicítkou představitelů politických stran a v Paříži se večer podle informací agentury AFP sešla vláda. Plánovaná úterní schůzka Philippea se zástupci demonstrantů se ale neuskuteční, oznámili podle AFP představitelé hnutí. Jako důvod uvedli především obavy o svou bezpečnost. Vláda po skončení konzultací hodlá oznámit opatření, která by umožnila hladký průběh reforem a přispěla k udržení pořádku. Kdy se tak má stát, ale zatím není známo.

Blokády silnic členy hnutí žlutých vest pokračovaly i dnes, obrovské zácpy byly hlášeny především od hranice se Španělskem.

Prezident Emmanuel Macron kvůli situaci v zemi po sobotních násilných protestech zrušil dvoudenní návštěvu Srbska, na kterou měl odjet ve středu. Oznámil to jeho srbský protějšek Aleksandar Vučić. Ve Francii se přitom rýsují další velké demonstrace - příští týden hodlají na národní úrovni protestovat zemědělci. Přesný termín znám není.

Takzvané žluté vesty organizují od 17. listopadu protesty vyvolané původně plánem dalšího zvýšení daně z pohonných hmot. Hnutí má podle průzkumů veřejného mínění velkou podporu Francouzů a manifestace jsou chápány v širším smyslu jako protesty proti rostoucím životním nákladům.

Sobotní protesty v Paříži i jinde ve Francii provázela nezvyklá míra násilí, k demonstrujícím se připojili i členové krajní levice a pravice. Policie v sobotu zatkla desítky lidí, z nichž 139 dnes předstoupilo před soudce a 111 z nich byla prodloužena vazba.

Hnutí dnes blokovalo přístup k 11 skladům pohonných hmot společnosti Total, takže čerpací stanice neměly co prodávat. Podle mluvčího firmy bylo bez paliv 75 z 2200 pump Totalu. Součástí protestů je blokování silnic a přístupu ke skladům pohonných hmot, ale i k obchodním domům a některým letištím.

Vláda chce podle dnešního prohlášení premiérova úřadu zahájit debatu v obou parlamentních komorách - v Národním shromáždění to má být ve středu, v Senátu ve čtvrtek.

Jedna z mluvčích "žlutých vest" Jacline Mouraudová dnes řekla, že požaduje před jednáním s Philippem, aby vláda zmrazila plán zvýšení daně z pohonných hmot, a také záruku osobní bezpečnosti. Mouraudová požaduje policejní ochranu, protože dostala už několik pohrůžek smrtí. Večer zástupci hnutí sdělili, že schůzku s šéfem kabinetu plánovanou na úterý právě kvůli obavám o bezpečnost ruší.

Vládní mluvčí Benjamin Griveaux prohlásil, že dílčí ústupky ve jménu zlepšení koupěschopnosti lidí nebudou účinné a bylo by to jenom "zametání smetí pod koberec". "Uvažovat o tom, že se dá něco na zklidnění zloby, to je výraz pohrdání těmi lidmi. Může se udělat gesto ve smyslu zvýšení koupěschopnosti, ale to nevyřeší problém dámy, která nemá šest měsíců na návštěvu lékaře, nevyřeší to problém školství," řekl Griveaux. Tak se to podle něj ve Francii dělá 30 let - "malá gesta zametající smetí pod koberec".

Ministr financí Bruno Le Maire dnes řekl, že by se mělo urychlit snižování daní. Krize kolem protestů má podle něj hluboké kořeny.

První z politiků, s nimiž premiér jednal, je pařížská starostka Anne Hidalgová. "Přišla jsem tlumočit názor Pařížanek a Pařížanů, které šokuje pohled na město v takovém stavu," řekla. Dodala, že ji premiér ujistil, že radní budou v příštím týdnu více zapojeni do přípravy bezpečnostních opatření.

Na burze se situace po sobotních nepokojích projevila poklesem akcií obchodního domu Carrefour, dálničního operátora Vinci, aerolinek Air France a hotelového řetězce Accor, které ztratily od 0,9 do dvou procent své hodnoty.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je čtvrtek 13. prosince 2018

Očekáváme v 19:00 -2°C

Celá předpověď