Závěrečné plenární zasedání Evropského parlamentu pro rok 2021 ocenilo práci a postoje Alexeje Navalného, odhlasovalo zákony pro fungování v digitálním světě, řešilo rovnost žen a mužů na trhu práce a vyzvali k zastavení genderového kybernetického násilí.
Alexej Navalnyj, který je více než celé desetiletí jednou z předních osobností ruské opozice, byl vyznamenán Sacharovovou cenou EP za svobodu myšlení pro rok 2021. Europoslanci ocenili jeho boj proti korupci a porušování lidských práv ze strany Kremlu. „Bylo mu vyhrožováno, byl mučen, otráven, zatčen, uvězněn, ale nedokázali ho přimět k tomu, aby přestal mluvit. „Jak sám jednou řekl, korupci se daří tam, kde nejsou 
respektována lidská práva, a já věřím, že má pravdu. Věřím, že boj proti korupci je také bojem za dodržování všeobecných lidských práv. Je to určitě boj za lidskou důstojnost, za řádnou správu věcí veřejných a za právní stát,“ uvedl předseda EP David Sassoli a vyzval k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění opozičního lídra. Cenu převzala dcera laureáta Darja. „Když jsem napsala svému otci a zeptala se: co přesně chceš, abych ve svém projevu řekla z tvého pohledu, odpověděl: řekni, že si nikdo nemůže dovolit ztotožňovat Rusko s Putinovým režimem. Rusko je součástí Evropy a my usilujeme o to, abychom se stali její součástí. Zároveň ale chceme, aby Evropa usilovala o samu sebe, o ty úžasné myšlenky, které jsou jejím jádrem. Usilujeme o Evropu idejí, oslavu lidských práv, demokracii a integritu.“
Slavnostního ceremoniálu ve Štrasburku se zúčastnil Leonid Volkov, jeden z politických poradců Navalného, a Kira Jarmyšová, mluvčí opozičního politika.
V usnesení přijatém ve čtvrtek EP odsoudil přítomnost ruské armády na ukrajinské hranici. Poslanci 
požadovali, aby vláda v Moskvě okamžitě stáhla své síly a přestala ohrožovat sousední zemi.
Regulace digitálního světa
EU se tento týden přiblížila k velkým změnám ve svém on-line prostředí. Parlament pokročil v práci na dvou důležitých legislativních souborech – aktu o digitálních trzích (DMA), jehož cílem je omezit nekalé praktiky velkých on-line platforem, a aktu o digitálních službách (DSA), který se zaměřuje na vytvoření bezpečnějšího digitálního prostoru pro uživatele prostřednictvím ochrany základních práv v on-line prostředí. Na trhu EU působí v současnosti více než 10 tisíc on-line platforem, více než 90 procent z nich tvoří malé a střední podniky.
K DMA schválili poslanci svůj postoj 15. prosince, což jim umožňuje zahájit jednání s vládami EU v první polovině roku 2022. DMA stanoví soubor úzce vymezených objektivních kritérií, podle kterých se rozhoduje, které velké on-line platformy lze označit 
jako tzv. „strážce“ (gatekeepers). Díky tomu tento akt i nadále dobře zohledňuje problematiku velkých on-line platforem se systémovou rolí.
O den dříve schválil parlamentní výbor pro vnitřní trh svůj postoj k DSA – o něm musí rozhodnout ještě všichni poslanci v plénu. Hlasování se pravděpodobně uskuteční během ledna. Nová pravidla mají podporovat inovace, růst a konkurenceschopnost a usnadnit rozšiřování menších platforem, malých a středních podniků a startupů. Byly přehodnoceny povinností uživatelů, platforem a veřejných orgánů tak, aby byly v souladu s evropskými hodnotami a chránily občany.
Rovnost pohlaví
Europoslanci uvedli, že rozdíly v odměňování žen a mužů (14,1 %) a důchodech (29,5 %) v EU musí být odstraněny. Parlament ve středu vyzval členské státy a unii jako celek, aby stávající nerovnosti mezi muži a ženami vyřešily, zajistily rovné zacházení a dodržovaly práva žen.
Zásadu stejné odměny za stejnou práci zakotvila již zakládající smlouva Evropských společenství v roce 1957. Realita je po více než půl století taková, že rozdíl v odměňování žen a mužů stále přetrvává, přičemž za posledních deset let bylo dosaženo pouze nepatrného zlepšení.
Kritizovaný rozdíl v odměňování žen a mužů, který je rozdílem v průměrném hrubém hodinovém výdělku (vypočítává se podle hrubého platu zaměstnance před odpočtem daní z příjmu a příspěvků na sociální zabezpečení, a to pouze z mezd u zaměstnavatelů s deseti nebo více zaměstnanci), odráží více faktorů, než zohledňuje průměrná hrubá mzda. Jsou mezi nimi vzdělání, odpracované hodiny, druh zaměstnání, přerušení kariéry nebo práce na částečný úvazek. Celkový obrázek je zřejmý: ženy v EU obvykle vydělávají méně než muži.
Mezi jednotlivými evropskými zeměmi se rozdíly v odměňování značně liší a v roce 2019 byly nejvyšší v Estonsku (21,7 %), Lotyšsku (21,2 %), Rakousku (19,9 %), Německu (19,2 %), Česku (18,9 %), na Slovensku (18,4 %) a v Maďarsku (18,2 %). Nejnižší čísla vykazovalo v roce 2019 Lucembursko (1,3 %), Rumunsko (3,3 %), Itálie (4,7 %), Belgie (5,8 %), Slovinsko (7,9 %) a Polsko (8,5 %).
Nejvýznamnější důvod nižších platů žen (přibližně 30 % celkového rozdílu v odměňování) se podle expertů odvíjí od toho, že častěji pracují v relativně málo placených odvětvích, jako je péče, prodej nebo vzdělávání. Naopak v lépe placených zaměstnáních v oblasti vědy, technologií či inženýrství je podíl mužů velmi vysoký (více než 80 %). Žen je také notoricky málo na vedoucích pozicích.
Tresty za genderově podmíněné kybernetické násilí
Členské státy by měly mít společnou evropskou definici kybernetického násilí páchaného na základě pohlaví a harmonizované minimální a maximální tresty, uvedli poslanci v usnesení. Mezi činy, které by měly být potrestány, patří kybernetické obtěžování, kyberstalking, porušování soukromí, zaznamenávání a sdílení snímků sexuálního napadení, dálkové ovládání nebo sledování (včetně mobilních aplikací), hrozby a výzvy k 
násilí, nenávistné sexistické verbální projevy, podněcování k násilí proti sobě, nezákonný přístup ke zprávám nebo k účtům na sociálních sítích, porušení zákazů komunikace uložených soudy a obchodování s lidmi.
Modernizace ekonomik po pandemii
Poslanci ve středu diskutovali s komisí o nástroji EU na obnovu a odolnost (takzvaná facilita na podporu oživení a odolnosti, RRF), který je dosud největším balíkem hospodářské podpory unie. Poslanci uvedli, že díky RRF musí být EU odolnější, konkurenceschopnější a spravedlivější. Prostředky by měly být použity k modernizaci ekonomik členských států, na udržitelné projekty a ke zmírnění dopadů pandemie a krize na občany.
Parlament také přijal postoj k nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek. Ten omezuje přístup společností ze zemí mimo EU k otevřeným nabídkovým řízením EU, a to tehdy, když pocházejí ze státu, který nenabízí podobný přístup podnikům z EU.
Právní stát a základní práva ve Slovinsku a Polsku
Parlament ve čtvrtek hlasoval o rezoluci o základních právech a právním státu ve Slovinsku. Poslanci jsou znepokojeni nad stavem svobody médií, procesem jmenování žalobců do Úřadu evropského veřejného žalobce a hlubokou polarizací v zemi.
O den dříve diskutovali europoslanci o ohrožení základních práv v Polsku. Rozprava se týkala rozhodnutí polského ústavního soudu z 24. listopadu, který prohlásil části Evropské úmluvy o lidských právech za neslučitelné s polskou ústavou, a vládního návrhu, který by lékařům ukládal povinnost hlásit všechna těhotenství a potraty v centralizovaném registru.
Svět bez jaderných zbraní
Ve zprávě přijaté v pondělí europoslanci vyzvali k tomu, aby se politika v oblasti redukce a likvidace veškerého jaderného arzenálu posunula vpřed. Chtějí vytvořit podmínky pro dosažení světa bez jaderných zbraní. Parlament zdůraznil, že je třeba zajistit, aby EU hrála silnou roli v otázce předcházení používání jakýchkoli chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní.
Evropský rok mládeže 2022
Parlament v úterý potvrdil rozhodnutí organizovat v roce 2022 aktivity zaměřené především na mládež ve všech členských státech. Při jednáních o rozpočtu na příští rok europoslanci zajistili dodatečné prostředky pro Erasmus+ a Evropský sbor solidarity na financování doprovodných iniciativ.
