Privatizační proces ČSOB byl uzavřen v červnu 1999 podpisem smlouvy s belgickou KBC, která porazila své konkurenty z Německa - Hypo-Vereinsbank a zejména favorizovanou Deutsche Bank.

Za 66% podíl akcií na základním jmění banky utratila přes 40 mld. Kč. Dalších 14 mld. Kč KBC zaplatila za zhruba 24% podíl slovenské národní bance (NBS). Tehdy nejmenší člen "velké čtyřky" (KB, ČS a IPB) tak jako druhý (po IPB - Nomura) získal soukromého vlastníka. Co předcházelo této zřejmě nejúspěšnější bankovní privatizaci v Česku? Předehra ČSOB vznikla v polovině 60. let jako exportní banka. Hlavní náplní bylo poskytování služeb československým vývozcům. V dobách řízeného hospodářství to byly "pézetky" - podniky zahraničního obchodu (PZO), jako např. Motokov, Stojexport, Škodaexport a další. Z exportního zaměření logicky vyplývala i orientace především na podnikovou klientelu, na rozdíl např. od "lidové záložny" České spořitelny. Po změnách odstartovaných v roce 1989 se ČSOB začala postupně "univerzalizovat". Vedle exportního financování se orientuje více i na ostatní segmenty trhu - tuzemský corporate i drobnou klientelu. Tyto změny jsou reakcí jednak na rozšíření trhu, jednak na změny v zahraničním obchodě (po liberalizaci zahraničního obchodu se do té doby v podstatě monopolní PZO dostávají do problémů se splácením závazků) a jednak i na konkurenční prostředí, kdy se zahraničními investicemi přicházejí na náš trh i silné zahraniční banky. V roce 1992 banka zahájila rozsáhlou restrukturalizací, kdy byla bilance očištěna o ekonomická rizika spojená s devizovými aktivy a pasivy ve výši 95, respektive 74 miliard korun, jež byly převedeny na ČR, respektive Slovensko. Následovalo převedení dalších nekvalitních korunových aktiv ve výši cca 40 miliard Kč v poměru tři ku jedné do inkasních středisek ministerstev financí ČR a SR. V roce 1993 proběhlo navýšení základního jmění banky z jedné na pět miliard korun. Svoji pozici na retailovém trhu v roce 1994 ČSOB posílila převodem cca 80% vkladů z krachující Banky Bohemia. Na rozdíl od jiných státních bank se ČSOB ve větší míře vyvarovala rizikových úvěrů a nezatížila státní pokladnu mnohamiliardovými dluhy. Příčinou, která zřejmě hrála roli v rychlosti privatizace a v ceně, byla mj. i úloha managementu banky. Ten, reprezentovaný zejména Pavlem Kavánkem, dokázal odolat všeobecnému tlaku na "financování" privatizace a banka tak poskytla minimum špatných úvěrů. Ne náhodou zůstává jádro řídících pracovníků banky ve svých funkcích i po privatizaci. Pravda, ani ČSOB se nevyhnula závažnému excesu v hospodaření. To když se dealeři provinili proti vnitřním předpisům a i přes rostoucí ztrátu dále obchodovali s americkými obligacemi. V důsledku tak bance způsobili škodu ve výši 1,5 mld Kč. To však již bylo v "soukromé" ČSOB (rok 2000) a následně, na české poměry neobvykle, člen představenstva Josef Tauber převzal manažerskou odpovědnost a sám rezignoval a z banky odešel. Závěrečnou fází restrukturalizace banky byl prodej do soukromých rukou. Ten byl realizován v roce 1999 a o ČSOB se utkala řada silných finančních skupin ze zahraničí. Vítězem se stává... ...belgická KBC. Vláda definitivně rozhodla o prodeji ČSOB na svém zasedání 31. května 1999. Z původně širšího pole zájemců (ABN AMRO, BNP, Citibank, Commerzbank, Bank Austria Creditanstalt, Erste Bank, Raiffeisen Zentral Bank, Société Genérale a ING Bank) nakonec po odpadnutí Hypo-Vereinsbank zůstali dva. Favorizovaná německá Deutsche Bank v závěrečném kole překvapivě podlehla KBC. Výsledná nabídka 40 miliard korun za akcie v českých rukou se ukázala být největší a téměř dvojnásobně překonala odhady analytiků, které se pohybovaly v rozmezí 20 - 25 mld. Kč. KBC Bank & Insurance Holding Group vznikla v roce 1998 fůzí tří subjektů: Almanij-Kredietbank Group, CERA Bank Group a ABB Insurance Group. KBC Bank a KBC Insurance tvoří dvě nezávislé, oddělené struktury řízené holdingovou společností. Základní kapitál tvoří 5,5 mld. EURO. Skupina KBC s centrálou v Bruselu působí celkem ve třiceti zemích světa - zejména v Evropě a pacifické Asii. Skupina nabízí širokou škálu bankovních, pojišťovacích a dalších finančních produktů. Jedním z cílů v dlouhodobé strategii je expanze ve střední a východní Evropě. A jak jsme měli možnost vidět v červnu 2000, tak ČSOB nebyla cílem posledním - minimálně na českém trhu. Po převzetí IPB a podzimní koupi investiční banky PATRIA se ČSOB stala gigantem českého finančního trhu. Jestli je to správně, ukáže až čas. A jak to všechno bylo kolem IPB? Šlo o "čistou" finanční operaci nebo si ČSOB notně přilepšila na úkor daňových poplatníků? O tom zase příště.

Reklama