Připomínky výročí srpnové okupace ovlivnily události na Ukrajině

foto Před budovou Českého rozhlasu u příležitosti 54. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy uctili památku obětí okupace z let 1968 a 1969, 21. srpna 2022, Praha. Zleva na snímku místopředseda senátu Jiří Růžička, senátorka Miroslava Němcová, premiér Petr Fiala, místopředsedkyně Věra Kovářová.

Praha - Na mnoha místech v Česku si dnes lidé připomněli výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou do bývalého Československa v srpnu 1968. Řada politiků spojila ve svých vyjádřeních tehdejší invazi se současnými událostmi na Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. V podvečer se v Praze ještě uskuteční benefiční koncert NeverMore 68, shromáždění byla svolána i v Hradci Králové nebo v Plzni. Invaze do Československa začala v noci z 20. na 21. srpna 1968 a již první den okupace zemřely při střetech s vojáky nebo dopravních nehodách zaviněných okupanty desítky obyvatel.

Desítky lidí včetně pamětníků přišly dopoledne na vzpomínkovou akci před pražskou budovu Českého rozhlasu. "Pro Čechy a Slováky zůstává srpen 1968 symbolem agrese, okupace, zrady a ponížení. Připomíná nám, jak je naše svoboda a nezávislost křehká," řekl premiér Petr Fiala (ODS). Poznamenal, že po 54 letech opět jezdí ruské tanky po cizí zemi, tentokrát po Ukrajině, a snaží se rozstřílet její sny o lepší budoucnosti. "Tak jako srpen 1968 pro mnohé znamenal konec iluzí o svobodnější verzi socialismu, dnešní válka na Ukrajině může pro někoho znamenat konec iluzí o tom, že ruský imperialismus odešel spolu s komunismem," uvedl ministerský předseda.

Mnoho politiků využilo pro připomínku 54. výročí invaze a ukončení demokratizačního procesu, takzvaného pražského jara, sociální sítě. Podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše tehdy česká společnost byla na cestě ke svobodě. "Místo toho lidem invaze zničila všechny naděje a oddálila pád totalitního režimu o dalších 21 let," napsal.

Předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan poukázal na to, že do Československa přišla "bratrská pomoc", v Maďarsku šlo v roce 1956 o "operaci pro nastolení pořádku" a nyní se na Ukrajině odehrává "speciální vojenská operace". "Všechno to má jednoho společného jmenovatele: Něco si urvat z cizího území, získat vliv, získat moc. Ta imperiální tendence, kdysi Sovětského svazu a dnes Ruska, se nezměnila," napsal. Rovněž předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová spojila srpnovou invazi do někdejšího Československa s nynějšími událostmi na Ukrajině. "Před 54 lety nám Sovětský svaz ukázal, že cokoli svobodného mu je cizí, a Rusko je dnes stejné. Musíme Ukrajincům pomoci, aby agresora porazili," napsala.

Lídr SPD Tomio Okamura v souvislosti se srpnem 1968 uvedl, že hnutí na základě těchto zkušeností odmítá přítomnost jakýchkoli cizích vojsk v Česku. "Ať jsou z východu, nebo ze západu. Chceme být suverénní svobodnou zemí, aby nám tady nikdo nediktoval, co a jak máme dělat," řekl v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

U pamětních desek připomínajících oběti sovětské okupace položili květiny představitelé Brna a jeho městských částí. Patřil k nim památník Danuše Muzikářové, které se ve svých 18 letech stala obětí rok po okupaci při demonstracích. Politici položili květiny také v Jihlavské ulici, kde kulka zasáhla v první den okupace šestnáctiletého Josefa Žemličku.

Benefiční koncert NeverMore 68 začne od 17:00 na Výstavišti v Praze 7. Vystoupí ukrajinská skupina Brunettes Shoot Blondes, ukrajinská zpěvačka a producentka Birdsy, zpěvačka Lenka Dusilová a kapela Nylon Jail. Plzeňské shromáždění nazvané Běž domů Ivane! k výročí okupace v roce 1968 i k současné ruské invazi na Ukrajinu pořádá o hodinu později u Památníku obětem komunistického teroru na Anglickém nábřeží spolek Milion chvilek. V Hradci Králové spolek organizuje od 17:00 na náměstí Osvoboditelů akci Bez tanků - svobodně venku.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu již první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod. Sovětští vojáci zůstali v Československu až do roku 1991 jako okupanti, než odjel na východ poslední transport.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022

Očekáváme v 9:00 2°C

Celá předpověď