Moskva - Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v loňském roce klesly o 24 procent na 8,48 bilionu rublů (zhruba 2,3 bilionu Kč) a dostaly se tak na nejnižší úroveň od roku 2020. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů ruského ministerstva financí.
V samotném prosinci se tyto příjmy meziročně propadly o více než 40 procent na 447,8 miliardy rublů. Za poklesem stojí kombinace nižších cen ropy, silnějšího rublu a sankcí na ruský energetický sektor.
Příjmy z prodeje ropy a plynu jsou pro Kreml klíčovým zdrojem financí, na celkových příjmech státního rozpočtu se podílejí zhruba čtvrtinou. Západní země se snaží Rusku tyto příjmy omezit, aby Moskvě zkomplikovaly financování války na Ukrajině.
Ruský ropný a plynárenský sektor tak čelí řadě sankcí. Evropská unie spolu se skupinou G7 a s Austrálií rovněž zavedla cenový strop na ruskou ropu přepravovanou po moři. V případě překročení limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Strop byl původně stanoven na 60 dolarů za barel, EU, Británie a Austrálie se však loni dohodly na jeho snížení na 47,60 dolaru za barel. Spojené státy tento krok odmítly podpořit.
Ruské ministerstvo financí původně předpokládalo, že příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu za loňský rok dosáhnou 10,94 bilionu rublů. V říjnu však tento odhad snížilo na 8,65 bilionu rublů. I za tímto odhadem nicméně skutečné příjmy nakonec mírně zaostaly.
Příjmy ruského rozpočtu ze samotné ropy vloni podle výpočtu agentury Bloomberg klesly o více než 22 procent na 7,13 bilionu rublů. Ceny ropy na světových trzích se vloni kvůli rostoucím obavám z převisu nabídky nad poptávkou propadly o více než 18 procent. Zaznamenaly tak nejvýraznější pokles od roku 2020. Rusko je navíc kvůli sankcím nuceno ropu často prodávat s výraznými slevami.
Rozpočtové příjmy z plynu se vloni propadly o více než 30 procent na 1,35 bilionu rublů. Rusko bylo v minulosti největším dovozcem plynu do Evropy, po zahájení invaze na Ukrajinu však postupně přišlo o téměř všechny evropské odběratele, píše Bloomberg.
