Při uctění památky obětí komunistického režimu varovali řečníci před totalitou

foto Ilustrační foto - Pietní shromáždění k uctění památky obětí komunistického režimu 26. června 2021 na Ďáblickém hřbitově v Praze.

Praha - Na pietním aktu k uctění památky obětí komunistického režimu dnes řečníci na Ďáblickém hřbitově v Praze ve svých projevech varovali před totalitními režimy. Každoroční akce u pomníku na čestném pohřebišti popravených a umučených politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje se zúčastnili zástupci vlády, armády, velvyslanectví některých zemí nebo bývalí političtí vězni.

"Scházíme se zde už 28 let abychom uctili památku obětí a připomněli veřejnosti, co se tehdy dělo," uvedl předseda pořádajícího Sdružení bývalých politických vězňů Jiří Línek.

V Ďáblicích leží v hromadných hrobech kolem 200 obětí komunistického režimu. Političtí vězni byli zbavováni své identity a následně tajně pohřbíváni tak, aby se s nimi ani rodiny nemohly rozloučit a nikdo neznal místo jejich posledního odpočinku. Línek upozornil, že v dnešní době jsme svědky nových hromadných hrobů.

Oběti komunistického režimu dávali do souvislosti se současným děním na Ukrajině i další řečníci. Před "vábením totalitních vůdců" varovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a zdůraznila, že stejně jako komunisté pohřbívali své oběti do neoznačených hrobů na stejném místě také nacisté.

Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) jsou politici zodpovědní za to, aby se podobná situace neopakovala. "Musíme zabránit tomu, aby byli lidé pronásledováni za své politické přesvědčení," prohlásil.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) připomněla, že KSČM se v posledních volbách poprvé nedostala do Poslanecké sněmovny. "Ale letos jsme se přesvědčili, že lidská práva nejsou všude samozřejmostí. I ve 21. století stále existují trestanecké tábory a mučení," sdělila.

Shromáždění v areálu Ďáblického hřbitova se každoročně koná k uctění památky komunisty popravených a umučených politických vězňů 50. let 20. století, odpočívajících ve hromadných šachtách. Čestné pohřebiště bylo v roce 2017 prohlášeno národní kulturní památkou.

Na pietním shromáždění hovořili o odkazu památky Milady Horákové k dnešku

O odkazu památky popravené Milady Horákové k dnešku hovořili dnes odpoledne řečníci v zaplněné Bazilice sv. Petra a Pavla v Praze. Horákovou, kterou komunistický režim ve zinscenovaném procesu odsoudil za velezradu a spiknutí, popravili 27. června 1950. Po pietním shromáždění pořádaném Klubem Milady Horákové přítomní položili věnce k symbolickému hrobu političky na Vyšehradském hřbitově. Následovalo tradiční zastavení u Památníku kněží, řeholníků a řeholnic, obětí nacismu a komunismu.

Senátorka Miroslava Němcová (ODS) ve svém projevu připomněla, že místo uložení ostatků Horákové je dodnes neznámé. Její myšlenky označila za důležité i pro dnešní svět. "Na osudu Horákové vidíme, co se stane se společností, která má špatné vůdce. I mezi námi jsou politici, kteří neváhají zastřeně podporovat Vladimira Putina," prohlásila, aniž by někoho konkrétně jmenovala.

Děkan vyšehradské kapituly Michal Němeček se ve své duchovní promluvě mimo jiné zamýšlel nad úlohou sociálních sítí a šířením nepravdivých zpráv. "Co by nám dnes Milada Horáková řekla? Domnívám se, že by hovořila o právu na pravdu, jak je to skutečně v našich institucích, vládě, městech, církvích... Je třeba dělat vše pro to, aby nikdo neměl právo na lež, ať má jakýkoliv nátěr," uvedl.

Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila. Zatčena byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Politický proces se 13 členy údajné ilegální skupiny skončil v režii sovětských poradců v červnu 1950 pro Horákovou rozsudkem smrti. Milost pro ni žádali světoznámé osobnosti, například Albert Einstein, sama Horáková požádat odmítla.

Horáková, právník Oldřich Pecl, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a historik a kritik Záviš Kalandra byli 8. června 1950 ve vykonstruovaném procesu odsouzeni k trestu smrti. Všichni byli popraveni 27. června. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968, soudní rehabilitace popravených však nastala až po roce 1989.

Na Vyšehradském hřbitově se dnes také uskutečnila pieta připomínající násilnou likvidaci řeholních řádů v někdejším Československu. Takzvaná Akce K začala 14. dubna 1950 zásahem proti mužským řeholním řádům, druhý zásah byl proveden v noci z 27. a 28. dubna. V létě téhož roku následovala Akce Ř zaměřená proti ženským řeholním řádům, která se ve dvou vlnách odehrála mezi červencem a zářím. Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 osob pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek. Za poslední osobu popravenou v Československu z politických důvodů badatelé považují Vladivoje Tomka. Ten byl v pankrácké věznici popraven 17. listopadu 1960 v 27 letech.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je pátek 19. srpna 2022

Očekáváme v 9:00 25°C

Celá předpověď