Saná/Washington/Teherán - Při amerických vzdušných úderech proti šíitským Húsíům v Jemenu zahynulo nejméně 31 lidí. Dnes ráno to s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví spravované Húsíi oznámila agentura Reuters, podle které se očekává, že útoky potrvají řadu dní. Prezident Donald Trump nařídil zásah v sobotu v reakci na útoky šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Současně vyzval Írán, který je spojencem Húsíů, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Teherán podle agentury AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva. Húsíové tvrdí, že v odvetě za americké údery zaútočili na loď Harry S. Truman.
Fotogalerie
Velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí citovaný AFP prohlásil, že Húsíové činí svá strategická a operační rozhodnutí nezávisle, a zároveň kritizoval Trumpa. "Írán nepovede válku, ale pokud bude někdo vyhrožovat, odpoví náležitě, rozhodně a přesvědčivě," řekl Salámí. Podle Reuters varoval, že Írán zareaguje, pokud jeho nepřátelé své hrozby převedou do praxe. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí podle Reuters uvedl, že americká vláda nemá žádnou pravomoc "diktovat", jakou má mít Teherán zahraniční politiku. Íránské ministerstvo zahraničí podle AFP americké údery odsoudilo jako "hrubé porušení principů Charty OSN".
Politická kancelář Húsíů americké údery označila za válečný zločin. "Naše jemenské ozbrojené síly jsou plně připraveny reagovat na (další) eskalaci," uvedl úřad podle Reuters. Povstalci mimo jiné ovládají hlavní město Saná. Později Húsíové uvedli, že nepřestanou s útoky na lodě, dokud nebude odvolána izraelská blokáda Pásma Gazy. Húsíové podporují palestinské teroristické hnutí Hamás, proti kterému bojuje Izrael.
Podle Trumpa americká armáda v sobotu letecky zaútočila na základny Húsíů, jejich velitele a protiraketovou obranu. Jistý americký představitel řekl Reuters, že tyto akce mohou trvat i několik týdnů. Agentura poznamenala, že to je prozatím největší americká vojenská kampaň od ledna, kdy se Trump ujal prezidentského úřadu. Regionální velitelství americké armády CENTCOM označilo údery za začátek rozsáhlé operace napříč Jemenem. Útoky z části podnikly stíhací letouny z letadlové lodi Harry S. Truman, která je v Rudém moři, píše Reuters.
Poradce pro národní bezpečnost Bílého domu Michael Waltz prohlásil, že americké útoky zasáhly několik povstaleckých vůdců. Američtí ministři obrany a zahraničí Pete Hegseth a Marco Rubio dnes médiím řekli, že cílem úderů je znemožnit povstalcům útočit na lodě. Podle Hegsetha se Spojené státy nijak nezapojují do jemenské občanské války. "Myslím si, že to teď není nutné," řekl stanici CBS News Rubio o možnosti úderů za použití pozemních sil.
Obyvatelé Saná, na které se Reuters odvolal, uvedli, že údery zasáhly budovu v opevněném komplexu Húsíů. Útoky mimo jiné cílily také na vojenská místa Húsíů ve městě Táiz na jihozápadě země, dodal Reuters s odvoláním na svědky. Ministerstvo zdravotnictví ovládané Húsíi v aktualizované zprávě informovalo, že při amerických úderech zahynulo nejméně 31 lidí a dalších 101 jich bylo zraněno, včetně žen a dětí.
Povstalci, kteří kontrolují část Jemenu, v listopadu 2023 zahájili útoky na komerční plavidla v oblasti. Husíové své akce označili za reakci na podporu, kterou některé země poskytly izraelské vládě, jež v Pásmu Gazy podnikla odvetnou ofenzívu proti Hamásu. Húsíové v úterý uvedli, že obnoví útoky na izraelské lodě proplouvající moři v regionu, čímž ukončí období relativního klidu, které nastalo v lednu s příměřím v Gaze, napsal Reuters.
Počínání Húsíů v Rudém moři vyvolalo vojenskou reakci řady zemí. Loni v lednu přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci číslo 2722, která útoky Húsíů odsoudila a potvrdila svobodu plavby; pod vedením USA byla zároveň zahájena operace Prosperity Guardian na ochranu lodní dopravy v Rudém moři. Spojené státy už v loňském roce za prezidenta Joea Bidena podnikly několik vzdušných úderů na jemenské povstalce. Trump ovšem v sobotu kritizoval svého předchůdce a jeho postup označil za příliš slabý. Současný šéf Bílého domu podle nejmenovaných amerických představitelů schválil agresivnější přístup, píše Reuters.
Americké údery proti Húsíům dnes podle stanice LBC odsoudilo libanonské militantní hnutí Hizballáh, které je označilo za "válečný zločin a porušení mezinárodních zákonů". Húsíové jsou spolu s Hamásem a Hizballáhem součástí neformální aliance vedené Teherán, který ji nazývá "osou odporu".
Húsíové útočili na loď Harry S. Truman, Američané sestřelili 11 dronů
Jemenská šíitská povstalecká skupina Húsíů tvrdí, že v reakci na americké údery na své pozice zaútočila balistickými raketami a bezpilotními letouny na americkou letadlovou loď USS Harry S. Truman. Podle agentury Reuters to dnes uvedl vojenský mluvčí povstalců. Americké stíhačky F-16 a F-18 sestřelily celkem 11 bezpilotních letounů vypálených Húsíi, sdělil Reuters americký vládní zdroj.
Podle zdroje Reuters se drony k lodi Harry S. Truman nepřiblížily. Americká armáda rovněž sledovala húsijskou raketu, která selhala za letu a rozpadla se ve vodách u Jemenu, dodal zdroj. Podle agentury AFP Húsíové tvrdí, že odvetě útočili 18 raketami a drony.
Americký prezident Donald Trump nařídil údery na húsíjské pozice v sobotu. Americké útoky z části podnikly stíhací letouny právě z lodi Harry S. Truman v Rudém moři, napsal již dříve Reuters. Podle húsíjských úřadů při amerických úderech zemřelo nejméně 53 lidí.
Agentura Reuters dodala, že se jí zatím nepodařilo získat oficiální vyjádření amerického ministerstva obrany k tvrzení Húsíů o obětech a ani tato tvrzení nemohla nezávisle ověřit.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes vyzval k "maximální zdrženlivosti a zastavení všech vojenských aktivit" v Jemenu. "Jakákoli další eskalace by mohla zhoršit situaci v regionu a rozjet spirálu odvetných opatření, která mohou dále destabilizovat Jemen a region," uvedl Guterresův mluvčí Stéphane Dujarric s tím, že eskalace představuje hrozbu pro už tak špatnou humanitární situaci v zemi.
Rusko v reakci na údery USA proti Húsíům vyzvalo, aby strany nepoužívaly sílu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v reakci na americké údery proti povstaleckým Húsíům v Jemenu vyzval při telefonátu se svým americkým protějškem Markem Rubiem všechny strany, aby přestaly používat sílu a zapojily se do politického dialogu. Uvedla to dnes ruská diplomacie na svém webu. Washington v sobotu večer sdělil, že Rubio informoval Lavrova o úderech namířených proti Húsíům.
"Ministr (Rubio) informoval Rusko o amerických vojenských odstrašovacích operacích proti Íránem podporovaným Húsíům a zdůraznil, že pokračující útoky Húsíů na americká vojenská a obchodní plavidla v Rudém moři nebudou tolerovány," sdělila podle webu americké diplomacie mluvčí resortu Tammy Bruceová.
Ruské ministerstvo zahraničí informovalo, že telefonát se uskutečnil z iniciativy Američanů. "V reakci na argumenty přednesené americkým představitelem S. V. Lavrov zdůraznil potřebu okamžitého zastavení používání síly všemi stranami a důležitost toho, aby vstoupily do politického dialogu s cílem nalézt řešení, které vyloučí další krveprolití," stojí v prohlášení Moskvy.
Ministři USA a Ruska spolu podle Washingtonu také hovořili o dalších krocích v návaznosti na nedávná jednání v Saúdské Arábii. "Dohodli se, že budou pokračovat v práci na obnovení komunikace mezi USA a Ruskem," uvedla Bruceová. Podle Moskvy Lavrov a Rubio souhlasili, že zůstanou v kontaktu.
V Saúdské Arábii se před časem setkala ruská delegace vedená Lavrovem s americkými zástupci v čele s Rubiem, představitelé těchto zemí spolu osobně jednali poprvé po několika letech. Obě strany podle svých vyjádření mimo jiné zjišťovaly podmínky, za nichž by bylo možné ukončit válku na Ukrajině, kterou rozpoutal před třemi lety vpád ruských vojsk.
Tento týden se v Saúdské Arábii setkali Američané s ukrajinskou delegací, přičemž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté přijal návrh Washingtonu na třicetidenní klid zbraní v bojích s Ruskem. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek uvedl, že Moskva souhlasí, existuje ale řada otázek. Zelenskyj pak obvinil Rusko, že záměrně klade podmínky, protože chce, aby diplomacie ztroskotala a válka pokračovala.
Poslední prohlášení americké a ruské diplomacie neuvádějí žádné podrobnosti o tom kde, kdy a zda by mohlo následovat další kolo osobních americko-ruských rozhovorů.
Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se dostaly na nejhorší úroveň za celé dekády kvůli ruské invazi na Ukrajinu. USA se pod vedením tehdejšího prezidenta Joea Bidena společně s dalšími západními zeměmi postavily na stranu Kyjeva, kterému poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce. Po lednovém příchodu Donalda Trumpa do Bílého domu USA změnily postoj ke konfliktu v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů a obnovily komunikaci s Rusy.
