Prezidentské volby v Černé Hoře podle neoficiálních údajů míří do druhého kola

foto Ilustrační foto - Prezident Černé Hory Milo Đukanović (Milo Djukanović) v Podgorica 19. března 2023.

Podgorica - Černohorský prezident Milo Djukanović vyhrál dnešní první kolo prezidentských voleb, ovšem nezískal nadpoloviční většinu hlasů. Volby tak rozhodne až druhé kolo, vyplývá z projekcí publikovaných černohorskými a zahraničními médii. Do rozhodující fáze voleb kromě Djukanoviče zřejmě postupuje ekonom a další prozápadní politik Jakov Milatović. Oficiální výsledky se čekají nejdříve v pondělí.

Analytická společnost Center for Monitoring and Research na základě vyjádření vzorku voličů odhadla, že Djukanović, který je po desetiletí dominantní postavou černohorské politiky, zvítězí se ziskem 36,3 procenta hlasů. Druhé místo přisoudila se ziskem 26,5 procenta hlasů Milatovičovi, což je mimo jiné bývalý ministr financí. Výzkumný ústav CDT později odhadl Djukanovičův zisk na 35,3 procenta a Milatovičův na téměř 29 procent.

Na třetím místě podle agentur pro výzkum veřejného mínění skončil se ztrátou asi deseti procentních bodů předseda Demokratické fronty Andrija Mandić, který je zastáncem silnějších vztahů se Srbskem a Ruskem. Černohorský deník Pobjeda večer informoval, že Mandić vyzval své stoupence, aby ve druhém kole voleb plánovaném na 2. dubna podpořili Milatoviče.

Volební účast v této balkánské zemi se zhruba 630.000 obyvateli dosáhla podle médií asi 63 procent. Pokud se projekce potvrdí, znamenalo by to pro Djukanoviče výrazný propad podpory oproti roku 2018, kdy zvítězil už v prvním kole s bezmála 54 procenty hlasů. Aktuálně končí svůj druhý prezidentský mandát, kromě toho má za sebou také více než deset let v premiérské funkci, jeho působení ale provázela řada skandálů.

Výsledek prezidentských voleb ovlivní podle pozorovatelů i předčasné parlamentní volby plánované v této členské zemi NATO na 11. června. Djukanović ve čtvrtek rozpustil parlament, čímž pokračovala asi rok trvající politické krize, kdy byla vyslovena nedůvěra dvěma vládám a kdy se rozhořel spor mezi poslanci a Djukanovičem kvůli prezidentově odmítnutí jmenovat nového premiéra. Oponenti 61letou hlavu státu a jeho středolevou Demokratickou stranu socialistů (DPS) také viní z korupce či vazeb na organizovaný zločin.

"Toto je šance pro Černou Horu, aby potvrdila, že umí žít v politické a společenské stabilitě a pokračovat v začleňování mezi sjednocené země Evropy," řekl dnes Djukanović novinářům po odevzdání hlasu.

Mandić po odvolení novinářům řekl, že pokud by zvítězil, jeho prezidentství by vytvořilo "politiku usmíření zaměřenou na všechny občany" a politiku rozhodného boje proti korupci a organizovanému zločinu. "Jsem si jist, že lidé se rozhodli hlasovat pro bohatší, spravedlivější a krásnější Černou Horu," uvedl naproti tomu Milatović.

Podle deníku Pobjeda byly v prvních hodinách hlasování zaznamenány četné nesrovnalosti včetně nezapečetěné urny nebo hlasování bez zápisu do seznamu voličů. "Doufám, že lidé otevřou oči a že se vydáme za lepším životem," řekla agentuře Reuters 53letá volička Mirjana Aleksičová po vhození svého volebního lístku v místní škole v Podgorici.

Část obyvatel země se cítí být Černohorci, zatímco jiní se identifikují jako Srbové a nebyli nakloněni odštěpení Černé Hory od soustátí Srbsko a Černá Hora v roce 2006. Země, která se spoléhá hlavně na příjmy z turistického ruchu, vstoupila do NATO v roce 2017 a uchází se o členství v EU, přístupové rozhovory ovšem podle agentury AFP komplikují podezření z rozšířené korupce a pomalé tempo reforem.

Vstupu do NATO předcházel zmařený pokus o puč, z něhož černohorská vláda obvinila ruské agenty a srbské nacionalisty. Po ruské invazi na Ukrajinu se Černá Hora připojila k unijním sankcím proti Rusku a ocitla se na kremelském seznamu znepřátelených zemí.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je středa 4. října 2023

Očekáváme v 9:00 16°C

Celá předpověď