Před znečištěným vzduchem nechrání ani okna, ukázal výzkum

foto Prachové částice, které vznikají mimo jiné při spalování uhlí v nekvalitních kotlích v domácnostech, se zvenku snadno dostávají do budov i přes zavřená plastová okna. Dovnitř proudí až 60 procent znečištění. Zjistili to vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK), kteří měřili koncentraci škodlivin na různých místech Česka. Letos v dubnu zahájili mezinárodní projekt Conspiro, který má zmonitorovat a posléze zlepšit ovzduší v topné sezoně. Je do něj zapojeno 14 evropských zemí, vedou ho odborníci z PřF UK a ze společnosti SCIENCE IN a spolupracuje na něm ministerstvo životního prostředí. Na snímku je vzducholoď, kterou vědci používají pro zjišťování koncentrací škodlivin v ovzduší v různých výškách. Hodnoty potom porovnávají s měřeními u země.

Praha - Prachové částice, které vznikají mimo jiné při spalování uhlí v nekvalitních kotlích v domácnostech, se zvenku snadno dostávají do budov i přes zavřená plastová okna. Dovnitř proudí až 60 procent znečištění. Zjistili to vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK), kteří měřili koncentraci škodlivin na různých místech Česka. Letos v dubnu zahájili mezinárodní projekt Conspiro, který má zmonitorovat a posléze zlepšit ovzduší v topné sezoně. Je do něj zapojeno 14 evropských zemí, vedou ho odborníci z PřF UK a ze společnosti SCIENCE IN a spolupracuje na něm ministerstvo životního prostředí.

Jan Hovorka z laboratoře pro studium kvality ovzduší Ústavu pro životní prostředí PřF UK řekl ČTK, že nejprve chtějí odborníci z podunajského regionu vyzkoušet, jak co nejlépe měřit znečištění z lokálních topenišť, poté hodlají podat velký projekt směřující ke zlepšení ovzduší. Zjišťovat znečištění z kotlů v domácnostech není snadné, síť měřicích stanic k tomu není dostatečně hustá. "Může to být přísně lokální. Existují místa, která jsou velmi nabohacená o škodliviny i v malých obcích. Nedají se zjistit jinak, než že člověk vezme na záda batoh s měřicím přístrojem, opakovaně projde obcí, měří a zároveň si zaznamenává polohu," vysvětlil Hovorka.

Velmi špatná bývá situace v údolích, kde jsou sídla s malým počtem plynových kotlů a kde se tvoří inverze. Podle vědců v takových obcích koncentrace aerosolových částic PM10 překračují smogovou situaci pětinásobně, v místech přímo dotčených kouřem až čtyřicetinásobně. Při pilotním projektu loni v zimě zjistili odborníci velmi špatnou situaci ve Švermově u Kladna. Podle Hovorky se ukázalo, že k "zamoření" vzduchu pro všechny obyvatele obce stačí osm až deset kotlů, ve kterých se špatně topí. Měření prováděná v různých výškách ze vzducholodi ukázala, že za inverze zůstávají škodliviny ve výšce do 70 metrů nad zemí.

"Tkáň plic je k absorbování škodlivin a jejich předávání do krevního řečiště ve srovnání například s trávicím traktem velmi náchylná," uvedla PřF UK v tiskové zprávě. Škodliviny se podle Hovorky navíc hromadí v těle a jejich následky se mohou projevit i s velkým časovým odstupem. Starší studie prokázaly, že na zdraví nejmladší generace má vliv znečištění, v jakém žila generace jejích prarodičů.

Podrobné zmapování lokálního znečištění považují odborníci za předpoklad k nalezení řešení. Podle Petra Mareše ze SCIENCE IN mají získaná data podnítit celospolečenskou diskusi. "Projekt nabídne pomoc obcím a neziskovým organizacím a zároveň bude podporovat sdílení dobré praxe ve smyslu technologických řešení i legislativy," uvedl.

Projekt souvisí s činností expertního sdružení pro kvalitu ovzduší v podunajském regionu, které funguje při Evropské komisi. Z Česka s ním spolupracuje také České vysoké učení technické, Ústav chemických procesů Akademie věd ČR nebo Technická univerzita v Ostravě.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je čtvrtek 18. října 2018

Očekáváme v 17:00 19°C

Celá předpověď