Pravidla zadlužení nesplnilo 517 obcí, uvádí schválená zpráva

foto Obecní úřad, cedule - ilustrační foto.

Praha - Zákonem stanovené limity zadlužení loni překročilo 517 obcí z celkových 6252. Je to o 61 obcí více než v předchozím roce. Bez dluhu loni hospodařilo 3590 obcí a Plzeňský a Jihočeský kraj. Vyplývá to ze zprávy o monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018, kterou v dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Podle legislativy územní samosprávné celky hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jejich dluhu nepřekročila 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Nerespektuje-li obec či kraj pravidla, ministerstvo financí může pozastavit převod podílu na daňových výnosech.

To letos hrozilo obci Felbabka ve Středočeském kraji, Starosedlskému Hrádku ve Středočeském kraji a obci Prameny v Karlovarském kraji. Loni totiž nesnížily dluh, i když tak podle zákona měly učinit. Proto s nimi ministerstvo v dubnu zahájilo správní řízení o pozastavení převodu podílu na výnosu daní. Obce nakonec dluh snížily ve 30denní lhůtě, a ministerstvo proto správní řízení ukončilo. "V případě žádné obce tak ministerstvo nemuselo přistoupit k pozastavení převodu podílu na výnosu daní," uvádí materiál.

Počty obcí v intervalech dle procentní výše pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle pravidel rozpočtové odpovědnosti měly obce, jejichž dluh byl ke konci roku 2017 vyšší než 60 procent průměru jejich příjmů za poslední čtyři roky, povinnost snížit svůj dluh během roku 2018 nejméně o pět procent z rozdílu mezi výší dluhu a 60 procenty průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky.

Ministerstvo financí v materiálu zároveň zařadilo deset obcí do kategorie s vyšší mírou rizika hospodaření. Jde o obce, které překročily všechny tři monitorující ukazatele, které úřad sleduje. Vedle dluhu jde o podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům a celkovou likviditu. Všechna tři pravidla porušily loni obce Lužce, Plchov, Doubek a Chýně ze Středočeského kraje, obec Ošelín z Plzeňského kraje, obce Oleško a Pnětluky z Ústeckého kraje, Čestice v Královehradeckém kraji, městys Ostrovačice v Jihomoravském kraji a Martinice na Vysočině.

"Zařazení do této kategorie nemusí nutně znamenat, že by dotčený subjekt hospodařil nezodpovědně či jinak nevhodně, nýbrž pouze indikuje vyšší pravděpodobnost možného rizika hospodářských problémů," upozornila dnes Schillerová. Příčinou zhoršeného hospodaření u uvedených deseti obcí byly podle ministerstva investiční akce financované hlavně úvěry, nebo zatím finančně nevypořádané dotace.

Ministerstvo upozornilo, že s dlouhodobými hospodářskými problémy se potýkají Prameny a Turovice, i když obě obce nepatří do kategorie s vyšší mírou rizika hospodaření. "Ministerstvo financí se dlouhodobě zabývá jejich stavem hospodaření, avšak vyřešení jejich problematické situace by bylo možné pouze přijetím zákonné úpravy insolvence obcí," uvádí materiál.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je pátek 23. srpna 2019

Očekáváme v 9:00 18°C

Celá předpověď