Prachatická učitelka strávila ve tmě 49 dní, chce si změnit život

foto Prachatická učitelka Marcela Haspeklová strávila v létě 49 dní ve tmě. Sedm týdnů tak dobrovolně zůstala v naprosté izolaci od lidí i vnějších vjemů. Tak dlouhý pobyt v temnotě doporučují tibetští buddhističtí mnichové. Podle nich během této doby člověk pozná sám sebe a naučí se být jen sám se sebou. Na snímku ze 7. listopadu 2018 je Haspeklová ve vimperské kavárně Ve Skále, kde uspořádala komponovaný večer s obrázky a básněmi, které ji ve tmě provázely a napadaly.

Prachatice - Zatímco většina lidí si vyzkouší pobyt ve tmě maximálně na týden, prachatická učitelka Marcela Haspeklová si tuto dobu výrazně prodloužila. Ve tmě vydržela 49 dnů. Sedm týdnů tak dobrovolně zůstala v naprosté izolaci od lidí i vnějších vjemů. V Česku zatím nenašla nikoho, kdo by tak dlouhou dobu ve tmě vydržel. Když se vrátila do běžného života, uvědomila si, že jej chce radikálně změnit. Pobyt ve tmě jí ukázal i jiné možnosti, řekla ČTK.

"Od té doby, co jsem venku ze tmy, jako by se ve mně narodila nějaká statečnost. A s tím souvisí, že mám veliké puzení udělat v životě nějakou změnu," podotkla. Dodala, že ji láká provozovat právě zařízení na pobyt ve tmě. Nabízet lidem tuto službu a případně jim o tom poskytnout informace. "Týdenní pobyt ve tmě doporučuji každému," uvedla.

Zrovna 49denní doba ve tmě není náhodná, sedmitýdenní pobyt doporučují buddhističtí mnichové. Podle nich během této doby člověk pozná sám sebe a naučí se být jen sám se sebou. "Jeden týden bývá pro řadu lidí takový chaotický. Většinou přicházejí na pobyt ve tmě unavení z toho každodenního stereotypu a první dny ve tmě více spí. Kvůli tomu se mohou časově ztratit a netuší, zda je noc nebo den," řekla. Jí se biorytmus ve tmě srovnal právě po prvním týdnu. Najednou tělo začalo pracovat, jako by vědělo, kdy je den a kdy noc. "I když to může vypadat divně, najednou jsem poznala, že je čas vstávat. A naopak večer jsem cítila, jak zapadá slunce, i když jsem ho neviděla. Tělo to pozná," řekla.

Prostor, v němž strávila 49 dnů, měřil pár metrů čtverečních. Vedle postele nebo stolku měla k dispozici toaletu a sprchu. Dodala, že první dny ještě hlava pracovala, jak byla zvyklá z běžných podnětů. "A pak jako by jí došla potrava. A najednou řešíte spoustu jiných věcí a přemýšlíte o nich jinak," uvedla. Nejvíc času prý rozjímala o mezilidských vztazích. Jednalo se o vztahy v rodině i v zaměstnání.

Pobyt ve tmě prý také člověku dá prostor pro to, aby více zbystřil jiné smysly, než je zrak a sluch. "Třeba každé jídlo, které jsem dostávala, pro mě byl zážitek. Nevěděla jsem, co jím, a jen jsem si vychutnávala ten pocit. Přemýšlela jsem, co je to za jídlo, jaké je v něm koření a tak. Najednou je pro vás jídlo neskutečný požitek, protože se soustředíte jen na něj. Nečtete si u něj, nepovídáte si, nic nesledujete, nebo neposloucháte," řekla.

Hodně času ve tmě Haspeklová trávila i psaním. Papír si složila do tvaru harmoniky, čímž si vytvořila řádky. Na ně pak skládala verše, které ji napadaly. "A většina z nich pak byla na světle naprosto krásně čitelná," uvedla.

Podle ní pobyt ve tmě může zvládnout kdokoliv a nepotřebuje na něj speciální přípravu. Jen se do toho nesmí nutit a spíš by měl cítit, že jej to láká. "Je to jako lezení po horách. Někoho to přitahuje a chce dosáhnout vrcholu na té a té hoře. A na druhé straně to někomu nic neříká," řekla.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

7°C

Dnes je pátek 16. listopadu 2018

Očekáváme v 3:00 0°C

Celá předpověď