Povodeň v Nových Heřminovech poškodila řadu domů, některé čeká demolice

foto Záplavy. Ilustrační foto.

Nové Heřminovy (Bruntálsko) - Povodeň v Nových Heřminovech na Bruntálsku poškodila řadu domů. Některé mají viditelně narušenou statiku. Čeká je podle starostky Michaely Hermanové (Občané pro rozvoj obce) demolice. Místy byly objekty zaplavené až do výšky dvou metrů. Následky velké vody jsou horší než v roce 1997, řekla ČTK starostka.

"Voda zasáhla mnohem větší území. V tuto chvíli přesně nevíme, kolik domů je poškozených. Bude jich ale několik. Některé jsou viditelně poničené. Mají narušenou statiku. Některé čeká demolice," řekla.

Obec se potýká například s nedostatkem pitné vody. Hlavně v místní části Kunov, kde není vodovod a lidé jsou odkázáni na své studny. Ty jsou ale zatopené a voda v nich kontaminovaná. "Od nedělního rána žádáme o cisternu na pitnou vodu. Nebyli jsme vyslyšeni," doplnila.

O jesenické obci se v posledních dnech mluví i v souvislosti se stavbou protipovodňové přehrady. Ta má výrazně chránit sídla níže po proudu řeky Opavy. Především Krnov a Opavu. Ovšem za cenu, že část Heřminov bude zatopena. Proti projektu dlouhodobě vystupuje Hnutí Duha Jeseníky, které prosazuje jinou formu protipovodňové ochrany. A také obec, jejíž představitelé jsou vázaní výsledkem referenda z roku 2008. V něm se většina obyvatel obce vyslovila proti přehradě.

O stavbě nádrže se mluví od poloviny 20. století. Intenzivně pak od roku 1997. Vláda o stavbě rozhodla v roce 2008. Projekt má nyní nepravomocné územní rozhodnutí a připravuje se dokumentace pro stavební povolení. Stavba my měla začít v roce 2026. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že by přehrada ochránila Krnov i Opavu. Škody by byly menší. Starostka Hermanová se k tomu nyní vyjadřovat nechce s ohledem na to, že prioritu má aktuální situace v obci.

Kritiku, že by mohli za zpoždění, odmítá i Eva Pernicová z Hnutí Duha. "Nezpozdili jsme výstavbu přehrady Nové Heřminovy ani o den. Navrhujeme rychlejší a šetrnější řešení protipovodňové ochrany Krnova a Opavy," uvedla. Průtahy podle ní nejdou na vrub hnutí. "Žádost o územní rozhodnutí byla podána v roce 2017, ale územní řízení začalo až v roce 2021. Naprostou většinu času tedy spotřebovala protahující se příprava projektu a výkupy pozemků," řekla.

S tím souhlasí i Ondřej Simon z České zemědělské univerzity. "Stát mohl výstavbu přehrady Nové Heřminovy stihnout, pokud by to udělal správně. Povodeň na řece Opavě se mohla zmírnit tím spíše, pokud by na ni bylo vybudováno více menších nádrží. Většina z nich mohla být již dávno postavená na rozdíl od jedné velké a stavebně komplikované přehrady, uvedl s tím, že v krajině chybí přirozený rozliv pro řeky, slepá ramena řek a toky vrácené do jejich přírodního stavu, které brání povodním účinněji než přehrady.

 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 5.01.2026 ČTK

Reklama

-3°C

Dnes je pondělí 5. ledna 2026

Očekáváme v 17:00 -4°C

Celá předpověď