Potápěči se z laboratoře v lomu na Semilsku vynořili dříve, i tak misi splnili

foto V rámci vědeckého pokusu se 5. června 2021 v lomu v Jesenném na Semilsku zkoumal vliv nezvyklého prostředí na lidský organismus. V laboratoři pod hladinou strávili potápěči Miroslav Rozložník (na snímku), Matyáš Šanda a František Harant přes 40 hodin.

Semily - Tři muži strávili v rámci vědeckého projektu Hydronaut v lomu v Jesenném na Semilskupřes 40 hodin v podvodní laboratoři. Dnes odpoledne se vynořili o pár hodin dříve, než byl původní plán, všechny naplánované úkoly se ale podařilo splnit. ČTK to řekl mluvčí projektu Miloš Čihák. V rámci vědeckého pokusu se mimo jiné zkoumal vliv nezvyklého prostředí na lidský organismus a při podvodních výstupech simuloval let astronautů na asteroid spojený s odběrem vzorků.

V laboratoři Deep Lab H03 v hloubce od devíti do 13 metrů byli Matyáš Šanda, František Harant a slovenský expert na hyperbarickou medicínu Miroslav Rozložník od čtvrtečního večera, původně v ní měli strávit 48 hodin. "Byl to orientační čas, za který jsme chtěli splnit všechny úkoly mise. Sice se to zkrátilo o nějakých šest hodin, ale my jsme stihli vše, co jsme chtěli, takže se dá mise považovat za úspěšnou," řekl Čihák.

Projekt ale kvůli zimě málem předčasně skončil už v noci na dnešek. V ponořené laboratoři bylo 12 stupňů Celsia při 96procentní vlhkosti, takže pocitově byla teplota ještě nižší. "Když jsem je v noci viděl, jak jsou zabalení do spacáku a pořád jim je zima, i když měli elektrické vesty, aby se aspoň trochu ohřívali, tak jsem si říkal, že opravdu to zrušíme během noci, protože na tom nebyli dobře. Ale ráno vypadali zase dobře," uvedl mluvčí projektu.

Na zimu si ale Šanda po vynoření nestěžoval. "Nejhorší byla dekomprese, jinak celý pobyt jsme měli co dělat, takže vše v pořádku," řekl novinářům.

Na misi se ale zkoumal právě i rozdíl mezi tím, co členové týmu uzavření v podvodní laboratoři říkají, a tím, jak působí na své okolí. Jejich emoce zaznamenával a vyhodnocoval počítačový program z projektu, kterým se zabývají vědci z ČVUT. "Máme obraz z kamer a algoritmus v něm vyhledává obličeji a snaží se hodnotit výraz emoce, jestli jsou šťastní, smutní, znechucení, rozzlobení," uvedl Jan Hejda z ČVUT. Podle něj by takový program měl do budoucna sloužit třeba k tomu, jak vybírat lidi pro společnou misi. "Jak fungují v rámci skupiny," dodal. Získaná data z této mise budou podle něj vyhodnocovat řádově týdny.

Druhý experiment ČVUT při této misi byl zaměřen na to, jak se lidský organismus vyrovnává s nezvyklým prostředím. Tři muži byli pod vodou v laboratoři v prostoru zhruba 20 metrů krychlových a údaje o jejich zdravotním stavu zaznamenávaly elektrody, které měli na sobě po celou dobu připevněné. Jan Hýbl z ČVUT uvedl, že by to mohlo do budoucna pomoci při monitoringu posádek pod vodou. "Zda třeba nedochází k tomu, že by posádka byla už ve stavu, kdy by mohlo dojít k problému, kolapsu, ztrátě soustředěnosti a tak dále," dodal.

Podle Čiháka jsou do projektu Hydronaut zapojené i další univerzity a instituce. Šlo o druhou testovací misi. První se uskutečnila v roce 2020. Dvojice Harant a Šanda tehdy strávila pod hladinou téměř 170 hodin a vytvořila nový český rekord v délce pobytu pod vodou. Tvůrcem laboratoře je Šanda, začal ji vyvíjet před 13 lety. Vycházel z principu potápěčského zvonu, jenž umožní až několikaměsíční pobyt v hloubkách 30 až 40 metrů pod hladinou.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je neděle 26. září 2021

Očekáváme v 1:00 15°C

Celá předpověď