Poslanci přijali výzkumný program Horizont Evropa

foto Sídlo Evropského parlamentu ve Štrasburgu

Výzkumný a inovativní program na období 2021–2027 pomůže zdravotnickým systémům EU připravit se na budoucí pandemie. Přispěje i k dekarbonizaci, digitalizaci a inovacím v evropském průmyslu.

Nový program Horizont Evropa zajišťuje krátkodobé a dlouhodobé financování výzkumných a inovačních činností, které se týkají globálních výzev, jako je boj proti změně klimatu, digitalizace a pandemie covid-19.

Částka 95,5 miliardy eur je nejvyšší částkou, jakou kdy unie na digitální výzkum a digitalizaci vyčlenila. Z programu budou podporovány rovněž inovativní malé a střední podniky, evropská výzkumná infrastruktura a dále základní výzkum, na který bude prostřednictvím Evropské rady pro výzkum věnována další miliarda eur.

Evropská komise program prozatímně uplatňuje již od 1. ledna 2021. Poslanci v úterý schválili s konečnou platností program Horizont Evropa ve znění, které je výsledkem dohody vyjednavačů EP a Rady (ministrů) EU, a rozhodnutí o zvláštním prováděcím programu Horizont Evropa.

„Horizont Evropa připraví unii na budoucnost především podporou zdravotnických systémů, dekarbonizací průmyslu a podniků v oblasti inovací. Program rovněž podpoří evropské výzkumné pracovníky. Ambiciózní investice do výzkumu a inovací tak vyřeší budoucí výzvy EU,” uvedl rumunský zpravodaj pro nařízení o programu Horizont Evropa Dan Nica (S&D).

Tři pilíře

Program Horizont Evropa bude mít celkový rozpočet ve výši 95,5 miliardy eur, včetně 5,4 miliardy eur přidělených z nástroje EU na podporu oživení Next Generation EU, a další investice ve výši 4 miliard eur z víceletého finančního rámce EU.

Program je rozdělen do tří hlavních směrů, takzvaných „pilířů“:

  • Pilíř „Excelentní věda“ bude podporovat výzkumnou činnost v dosud neprobádaných oblastech vědy. Podpora bude poskytována prostřednictvím Evropské rady pro výzkum, kterou řídí nezávislá vědecká rada, v níž zasedají ti nejlepší odborníci v daných oborech. Financována budou mimo jiné stipendia a výměny výzkumných pracovníků v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowská“ a bude použit také na investice do výzkumné infrastruktury.
  • Pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ bude přímo podporovat výzkum související se současnými celosvětovými problémy a technologickými a průmyslovými kapacitami. Bude také udávat směr výzkumných činností po celé EU. Zahrnuje rovněž evropská partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Pod tento pilíř spadá i činnost Společného výzkumného střediska, které poskytuje nezávislé vědecké poznatky potřebné pro politické rozhodování.
  • Cílem pilíře „Inovativní Evropa“ je prostřednictvím Evropské rady pro inovace dosáhnout toho, aby Evropa byla ve světovém srovnání na předních místech v inovační činnosti, která vytváří tržní příležitosti. Z tohoto pilíře bude podporován rovněž Evropský inovační a technologický institut, který pomáhá vytvářet vazby mezi podnikovou sférou, výzkumem a vysokými školami.

„Nový Horizon Europe je postavený tak, aby co nejlépe reagoval na potřeby průmyslu, životního prostředí a společnosti jako celku a aby díky skloubení znalostí a talentu dostal z našich vědců a podniků to nejlepší. Postarají se o to tzv. ‚mise‘ a ‚evropská partnerství‘, která umožní úzkou spolupráci partnerů z veřejné a soukromé sféry,“ vysvětluje europoslankyně Martina Dlabajová (nestranička za ANO), která vítá zřízení Evropské rady pro inovace.

„Horizon Europe se i díky tomu ještě více otevře zejména malým a středním podnikům včetně těch z České republiky. Evropská rada pro inovace bude podporovat inovativní projekty, a to i takové, které by jinde kvůli vyššímu riziku jen těžko sháněly podporu. Na malé a střední firmy je připraveno 70 procent jejího rozpočtu,“ doplňuje Dlabajová.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je neděle 25. července 2021

Očekáváme v 15:00 27°C

Celá předpověď