Otálení s odvoláním Staňka bylo protiústavní, míní část právníků

foto Ilustrační foto - Končící ministr kultury Antonín Staněk vystoupil 31. července 2019 na tiskové konferenci v Praze.

Praha - Otálením s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) a před dvěma lety Andreje Babiše (ANO) z funkce ministra financí porušil prezident Miloš Zeman ústavu. Shodli se na tom ústavní právníci Jan Kysela, Jan Wintr a Jan Kudrna při dnešním sněmovním semináři nazvaném Klíčové aspekty ústavní žaloby na prezidenta. Zeman čelil výtkám také například za udržování úřednické vlády Jiřího Rusnoka a první Babišovy vlády bez důvěry v demisi. Prorektor Univerzity Karlovy (UK) Aleš Gerloch, kterého Zeman neúspěšně navrhoval na ústavního soudce, dnes řekl České televizi, že by prezident kvůli zmíněným skutkům neměl čelit žalobě.

Poslanci budou ve čtvrtek debatovat o senátní žalobě na Zemana pro hrubé porušení ústavy. Její autoři prezidentovi vytýkají osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl tvrzení, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.

Případy otálení s odvoláním ministrů pokládají Kysela a Wintr za "zcela zjevné" a "evidentní" porušení ústavy. Kudrna také míní, že Zeman neměl žádné právní důvody nejmenovat za Staňka ministrem kultury Michala Šmardu (ČSSD). Jeho nominaci ale nakonec premiér Babiš stáhl. Pochyby o tom, že by otálení s odvoláním Staňka bylo hrubé porušení ústavy, naopak vyjádřil další ústavní právník Robert Zbíral. Poukazoval na to, že Babiš nevyčerpal všechny možnosti obrany, když na prezidenta nechtěl podat kompetenční žalobu.

Udržování vlád bez důvěry v demisi podle Kysely porušuje klíčový princip ústavy, že kabinet je odpovědný Sněmovně. Podle Jindřišky Syllové z Parlamentního institutu to má význam pro celý politický systém. "Vládne totiž docela dlouhou dobu jiná vláda, než by měla vládnout," uvedla. Kudrna míní, že porušení ústavního pořádku lze spatřovat v některých Zemanových výrocích kolem zpravodajských služeb a navržení Karla Srpa do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, ač patrně nesplňoval zákonné podmínky.

Experti se při debatě neshodli v názoru na to, jak by měla ústavní žaloba vypadat. Někteří mínili, že by měla obsahovat jen nepochybné skutky, jiní pokládají širší senátní znění za možné. S ohledem na rozdíly mezi ústavou a zákonem o Ústavním soudu zazněly různé názory na to, zda by prezident ztratil úřad automaticky, pokud by soud žalobě vyhověl, nebo zda by tato sankce byla na uvážení soudu. Wintr soudí, že hlava státu by měla ztratit mandát, pokud by ji soud shledal vinnou byť v jediném skutku.

Třeba někdejší děkan právnické fakulty UK Gerloch ale dnes v České televizi uvedl, že Zeman by kvůli činům uvedeným v ústavní žalobě neměl být žalován. "Je třeba poukázat na text Ústavy, který nepoužívá obrat 'neprodleně vyhoví'. Tam skutečně časová lhůta není," uvedl k otálení se jmenováním či odvoláním ministrů. Stejně tak podle něj není řečeno v Ústavě, že by byl prezident vázán návrhem premiéra. "Tady je to na tom, aby Poslanecká sněmovna a Senát, pokud mají takovou představu, aby změnily ústavní text," dodal. Senátoři, kteří za žalobou stojí, si podle Gerlocha také nekladou základní otázku, co je hrubým porušením Ústavy.

Aby se senátní ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, na sněmovním plénu by pro ni musela hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. Vzhledem k rozložení sil ve Sněmovně to není pravděpodobné.

Předseda nejsilnějšího sněmovního hnutí ANO a zároveň premiér Andrej Babiš ze zahraniční cesty do Spojených států dnes vzkázal, že žalobami se nic nevyřeší. "Ptal jsem se kolegů a podle mě ty argumenty, které tam jsou, nemají opodstatnění, takže si myslím, že ta žaloba ne asi, ale určitě nemá šanci, aby uspěla," řekl ČTK v New Yorku.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je pondělí 21. října 2019

Očekáváme v 15:00 18°C

Celá předpověď