Praha - Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadily sněmovní debatu o vládním návrhu na snížení červnové valorizace penzí, který bude Sněmovna projednávat na mimořádné schůzi od příštího úterý. Blok návrhů na změny programu nynější schůze dolní komory dnes trval téměř čtyři hodiny. Opozice neuspěla s dvěma desítkami požadavků na úpravy. Sněmovna už na návrh koalice schválila pro dnešek možnost jednání po 19:00 i po 21:00. Koaliční politici tento postup předem ohlásili pro případ, že opozice by dlouhým navrhováním změn programu nynější schůze chod Sněmovny brzdila.
Fotogalerie
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová neúspěšně navrhovala, aby dnes poslanci diskutovali o stavu legislativní nouze ke schvalování důchodové novely k omezení valorizace. Podle ní byl vyhlášen účelově. Následně neprosadila okamžité hlasování o jeho zrušení. Lídr SPD Tomio Okamura zase chtěl, aby Sněmovna na dnešek zařadila bod o tom, že "vláda chce okrást důchodce".
Stav legislativní nouze umožňuje rychlejší schvalování zákonů. Schillerová upozornila na to, že jej lze využít jen za mimořádných okolností, protože významně omezuje i práva opozice. Kabinet požádal o vyhlášení legislativní nouze kvůli hrozbě značných hospodářských škod, podle Schillerové ale Česko čelí jen "nekompetenci a diletantství vlády". "Stav legislativní nouze byl vyhlášen jenom proto, abyste nám zavřeli ústa," prohlásila Schillerová. Žádala předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) o zdůvodnění, proč stav legislativní nouze vyhlásila.
Pekarová Adamová s poukazem na sněmovní právníky řekla, že na žádost kabinetu takto postupovat musela a neměla prostor pro zhodnocení. Podotkla, že Sněmovna hlasováním rozhodne, zda bude návrh zákona v tomto režimu projednávat. Schillerová pak chtěla, aby poslanci hned hlasovali o zrušení legislativní nouze. "Pokládám tyto návrhy za nesmyslné," komentoval požadavek Schillerové šéf poslanců ODS Marek Benda. Poukazoval na to, že o tom není možné hlasovat, když Sněmovna ještě nemá schválený program schůze. Po procedurálním sporu a po poradě předsedající Věra Kovářová (STAN) hlasování o zrušení stavu legislativní nouze nepřipustila. Schillerová pak zpochybňovala nejen její postup, ale i to, že umožnila hlasování o návrhu předsedy lidoveckých poslanců Marka Výborného na možnost nočního jednání Sněmovny.
Kabinet podle Schillerové věděl, že mírou lednové inflace budou naplněny podmínky pro letošní mimořádnou valorizaci penzí, do státního rozpočtu na ni ale nedal ani korunu. Vláda navíc podle Schillerové čekala s důchodovou novelou na dobu po prezidentských volbách. Každý penzista přijde podle ní touto změnou valorizace jen letos v průměru o 7000 korun. Debatu o "krácení důchodů" žádali i místopředsedové Sněmovny za ANO Klára Dostálová a Karel Havlíček. "Vláda ví, že důchodci nevyjdou do ulic a nebudou protestovat," řekla Dostálová. Havlíček pokládá vládní návrh za neetický a za "podraz". Sněmovna odmítla i požadavek Milana Ferance (ANO), aby poslanci jednali o zrušení stavu legislativní nouze dnes v samostatném bodu schůze.
Okamura zopakoval, že poslanci SPD budou schvalování důchodové předlohy brzdit. "I kdybychom měli nocovat ve Sněmovně několik dní, tak tomu budeme bránit," prohlásil. V případě přijetí novely ji chce SPD napadnout u Ústavního soudu. "Jde o hanebnost, kterou lze srovnat s krádeží za bílého dne," dodal Okamura, který neúspěšně navrhoval projednání i dalších mimořádných bodů. Požadoval, aby poslanci debatovali například o případném zvyšování daní, o zdražování a o dostupnosti bydlení.
Rakušan žádá o projednání návrhu na korespondenční volbu ze zahraničí
Ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (STAN) požádal vedení Sněmovny o zařazení senátního návrhu na zavedení korespondenční volby ze zahradničí na jednání pléna. Novinářům dnes na tiskové konferenci své stranické frakce řekl, že je norma životaschopná, není proto nutné, aby ministerstvo předkládalo vlastní návrh. Senátní návrh je podle něj kvalitní. Senát normu schválil v říjnu 2021, poslanci ji dosud na program schůze nezařadili.
Podle současných pravidel mohou Češi v zahraničí hlasovat jen na velvyslanectvích, což je časově i finančně nákladné pro krajany, kteří žijí daleko od jejich sídel. Česko je tak podle navrhovatelů změny jednou z posledních pěti zemí EU, které zatím hlasování poštou uzákoněno nemají. Poštu by podle nich k hlasování mohlo využít na 600.000 Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem. Naposled téma rezonovalo při lednové volbě nové hlavy státu.
Novela vychází z vládního zákona o správě voleb. Počítá s tím, že si volič vyžádá od zastupitelského úřadu identifikační lístek, předvyplněnou doručovací obálku a hlasovací obálku. Hlasovací lístek s preferovaným volebním uskupením by si vytiskl na webových stánkách ministerstva vnitra, případně označil preferenčními hlasy, poté by jej vložil do hlasovací obálky a tu pak i s vyplněným identifikačním lístkem do doručovací obálky. Písemnost by pak odeslal nebo osobně doručil zastupitelskému úřadu, který by ji v den voleb předal volební komisi. Lístky by pak byly započítány spolu s ostatními do celkových výsledků voleb. Tvůrci novely náklady odhadli na pět milionů korun.
Senát se o zavedení korespondenčního hlasování snaží dlouhodobě, podobně jako některé strany ve Sněmovně.
