Praha - Některé matriční poplatky by se mohly až trojnásobně zvýšit. Ze 30 korun na 50 korun by mohla vzrůst i platba za ověřování podpisu nebo otisku razítka na listině. Ke stanovení nových sazeb poplatků a zavedení některých nových chce skupina koaličních poslanců v čele s Davidem Šimkem (KDU-ČSL) využít vládní novelu, která přinese zejména elektronizaci matrik. V jejím dnešním druhém sněmovním čtení poslanci podali i další pozměňovací návrhy. Poslanci a senátoři by mohli podle úprav získat právo oddávat snoubence a z občanského zákoníku by mohla zmizet zmínka o náhradním mateřství.
Navrhované zvýšení části poplatků zdůvodnili předkladatelé pozměňovacích návrhů tím, že současné sazby mnohdy nepokrývají ani náklady určitého matričního úkonu. Například poplatek za svatbu mimo úředně stanovenou místnost by mohl vzrůst z 1000 korun na 3000 korun. Návrh předpokládá i zvýšení platby třeba za vydání stejnopisu rodného, oddacího a úmrtního listu nebo dokladu o registrovaném partnerství a poplatků za změnu příjmení. Dalším pozměňovacím návrhem chce skupina poslanců kolem Šimka zavést nové poplatky například za vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku. Činil by 500 korun.
Debaty vyvolala dvojice obdobných úprav Marie Pošarové (SPD) a skupiny lidoveckých poslanců v čele s Romanou Bělohlávkovou a Karla Haase (ODS) o vypuštění jediné věty o náhradním mateřství, která je v občanském zákoníku. Podle některých zákonodárců jde o takzvaný přílepek. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ohlásil, že se k těmto pozměňovacím návrhům postaví při schvalování novely záporně. Předkladatelé upozorňují například na to, že zmínka o náhradním mateřství v zákoníku se může zneužívat k obchodu s dětmi. Podle zákoníku je osvojení nezletilého dítěte vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. Neplatí to v případě náhradního mateřství. Česká legislativa náhradní mateřství neupravuje, není tedy zakázáno. V Česku ročně porodí podle odhadů stovky žen, které odnosí dítě cizího páru.
Pozměňovací návrh Roberta Králíčka (ANO), který by umožnil poslancům a senátorům oddávat snoubence, podepsali i někteří vládní poslanci. "Bude se jednat o ojedinělé případy, určitě nepřetížíme matriky," uvedl Králíček. Nyní mají právo oddávat zástupci obcí.
Poslankyně ANO Romana Fischerová chce dát novelou rodičům právo k určení příjmení jejich dítěte jako kombinace příjmení obou z nich. Eliška Olšáková (STAN) navrhla umožnění konání občanských sňatků i bez přítomnosti matrikáře, ale při splnění zákonných podmínek.
Sněmovna bude v závěrečném kole hlasovat také o pozměňovacím návrhu správního výboru, který například dá právo nahlížení do matričních knih už lidem starším 12 let věku a zpřesní postup obnovy zničeného zápisu v matriční knize. Kniha se již nebude muset přepisovat celá. Pokud by si lidé měnili nebo změnili pohlaví, mohli by žádat o změnu jména a příjmení na neutrální jen prohlášením na matrice místo správního řízení, a to na kterékoli matrice, nejen v místě trvalého bydliště.
Žádosti o důchod budou moci lidé podávat zřejmě také on-line
Žádosti o přiznání důchodu budou moci lidé podávat od prosince zřejmě také on-line. Možnost elektronického podání uzákoní vládní novela o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, kterou dnes schválila Sněmovna hlasy téměř všech přítomných zákonodárců. Poslanci v ní upravili placené volno pro zaměstnance, kteří působí na táborech a akcích pro děti a mládež, a zjednodušili proces státní úhrady mzdy nebo platu zaměstnavatelům. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.
Pozměňovací návrh skupiny koaličních poslanců kolem Davida Šimka (KDU-ČSL) například nově vymezuje skupinu lidí, kteří mohou o placené volno žádat, s cílem zlepšit jim podmínky. Možnost se má vztahovat i na tábory, které organizují třeba dobrovolní hasiči, sportovní kluby a církevní spolky. Na druhou stranu budou muset být takové organizace zapsané v rejstříku nejméně pět let místo nynějšího jednoho roku.
Předkladatelé v důvodové zprávě uvedli, že předloni vyplatila správa sociálního zabezpečení na náhradách mzdy nebo platu 64,6 milionu korun, loni to bylo 102,7 milionu korun. Předpokládají, že částka bude růst.
Vládní novela mění od ledna také termíny výplaty penzí. Bude jich méně a důchod by lidé měli dostávat v první polovině měsíce.Termínů pro výplatu penzí by mělo být nově pět, a to v sudé dny první poloviny měsíce. Nyní je termínů 12, od druhého do 24. dne v měsíci. Nově mají být mezi šestým a 14. dnem v měsíci. Někteří senioři tak budou dostávat peníze dříve než teď. Důchody se budou podle předlohy vyplácet na kalendářní měsíc, nikoli na takzvaný klouzavý měsíc, tedy od splatnosti do splatnosti.
Žadatelé, kteří budou chtít podat žádost o přiznání penze osobně, už podle novely nebudou muset do pobočky správy podle bydliště. Úřad si budou moci vybrat.
