Praha - Premiér Petr Fiala (ODS) vybídl v úvodu týdenní porady v Praze české velvyslance, aby hledali všechny i dosud přehlížené možnosti v energetice. Mají se podle něj soustředit na dodávky surovin, ale také třeba investice s potenciálem přeměnit ekonomiku. Česko podle něj musí pomáhat Ukrajině přečkat ruskou agresi s co nejmenšími ztrátami a v konfliktu zvítězit, širším zájmem je pak podle předsedy vlády zastavení ruského imperialismu. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve svém projevu zdůraznil, že Rusko rozpoutalo v Evropě válku, v níž umírají a trpí statisíce Ukrajinců, jež je nejhrubším porušením Charty OSN a mezinárodního práva a také ohrožením České republiky a Evropské unie. Česko by chtělo být lídrem v poválečné obnově Ukrajiny, klíčové je zajistit na to celoevropské finance, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Fiala označil energetiku za klíčový problém. Očekává výpadky dodávek surovin, které využívá Rusko vůči EU jako zbraň. "To si vyžaduje hledání celoevropských řešení a bude to velkou zkouškou naší solidarity," uvedl. V unii je podle něj nutná spolupráce. "Pokud se v zásadních problémech ocitne byť jeden jediný člen EU, kaskádovitě budou do propasti padat ostatní," dodal.
Krizi chápe jako nebývale silný impulz pro modernizaci energetiky. Česko podle něj čeká několik těžkých let, nutné je změnit energetický mix. "V zemích, ve kterých působíte, hledejte všechny možnosti, které by nám mohly v oblasti energetiky pomoci," řekl diplomatům. Nejde jen o samotné dodávky surovin, ale také o potenciální investice do přeměny české energetiky či do výzkumu nových zdrojů, uvedl. "Je třeba vystoupit mimo zaběhnuté postupy a způsoby uvažování a zaměřit se také na oblasti, které jsme doposud přehlíželi a opomíjeli," dodal.
Ruská agrese na Ukrajině podle Fialy nyní definuje celé mezinárodně-politické prostředí. Neexistuje podle něj nic, co by mohlo ruský útok ospravedlnit. "V prvé řadě musíme pomoci Ukrajině, aby tento konflikt přečkala s co nejmenšími ztrátami a aby nakonec zvítězila. Širším zájmem naší země je, aby byl ruský imperialismus konečně zastaven," uvedl. Ruské agresivní chování se podle něj příliš dlouho tolerovalo a přehlíželo.
Fiala také vyzdvihl některé dosavadní úspěchy českého předsednictví v Radě EU. "Velkou důležitost přikládáme udržení elementárního politického konsenzu," uvedl. Bez jednoty EU a Západu by podle něj Rusko nikdy tak silně nepocítilo dopad ekonomických sankcí. "Unijní rozhodování principem jednomyslnosti je často zdlouhavější, než bychom si přáli, ale jakmile k dohodě dojde, je pevnější," uvedl. Varoval před snahami princip zásadněji upravovat.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) v polovině července řekl, že Česko chce v dotazníku mezi státy EU zjistit, kde si dokážou představit posun od jednomyslného hlasování k většinovému. Posun k hlasování kvalifikovanou většinou je podle něj reálný u jednotlivostí, ne u celých oblastí.
Fiala později novinářům řekl, že jednota je velkou silou Evropy. "Je v našem zájmu, abychom ten jednotný postoj Evropy udrželi. Neznamená to, že se na vše díváme stejně, ale znamená to, že z jednání klíčových orgánů odcházíme s jasným stanoviskem, které sdílejí všechny země EU," uvedl. V projevu předtím uvedl, že současný mezinárodní řád má dnes významné nepřátele, především Rusko a Čínu.
Lipavský: Rusko rozpoutalo válku, která je také ohrožením Česka a EU
Rusko rozpoutalo v Evropě válku, v níž umírají a trpí statisíce Ukrajinců, jež je nejhrubším porušením Charty OSN a mezinárodního práva a také ohrožením České republiky a Evropské unie. Velvyslancům to dnes při zahájení pravidelné porady v Černínském paláci řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Putinova válka proti Ukrajině nesmí uspět, a to ani v podobě jakýchkoli územních ústupků, ani omezení ukrajinské suverenity, uvedl v projevu šéf diplomacie.
Rusko podle Lipavského používá metody blízké teroristickým organizacím. Zmínil například masakry civilistů v Buči, hrozby použití jaderných zbraní nebo situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny.
Nejdůležitějším úkolem české diplomacie je podle ministra podporovat Ukrajinu a vysvětlovat, proč nelze být vůči zlu v podobě války lhostejný. "To se samozřejmě netýká jen Evropy, ale možná ještě daleko naléhavější je tento úkol v Africe a ve všech zemích takzvaného globálního jihu, které se Rusko snaží manipulovat proti Ukrajině a Západu," dodal Lipavský.
Připomněl, že válka zásadním způsobem ovlivnila priority českého předsednictví v Radě EU. Hlavním tématem je pomoc Ukrajině při obraně před ruskou agresí i s obnovou země. "Ruské agresivní chování také znovu nastínilo evropské slabiny, ať už jde o naši obranyschopnost, kybernetickou bezpečnost či odolnost našich institucí a společností," míní ministr. Klíčovým úkolem pak je, aby EU zůstala v reakci na ruskou agresi jednotná.
"Budeme usilovat o pozastavení vízových facilitačních dohod Evropské unie s Ruskem a Běloruskem, které Moskvu v její agresi podporuje. Zdá se to být dosažitelný cíl. Diskuse ohledně toho, jak omezit další vydávání víz Rusům a Bělorusům, jsou také na pořadu dne. Postoje členských zemí unie v této věci nejsou jednotné a čeká nás mnoho práce," řekl šéf diplomacie.
Ukrajině, Moldavsku a Gruzii chce Česko pomoci konkrétními kroky k integraci do EU. Ministři zahraničí těchto tří zemí dorazí příští týden do Prahy a zúčastní se oběda na okraj zasedání šéfů diplomacií zemí EU. Česko ale podle Lipavského nezapomíná ani na kandidátské země na západním Balkáně.
Ministerstvo zahraničí dosud obdrželo desítky žádostí o udělení dlouhodobého pobytu od obránců lidských práv, nezávislých novinářů a aktivistů z Ruska a Běloruska, řekl Lipavský. K tomu vláda v květnu schválila program Občanská společnost. Žádosti zpracovává ministerstvo zahraničí společně s ministerstvem vnitra.
Lipavský také připomněl, že jeho úřad uspíšil přípravu takzvaného Magnitského zákona, který umožní postihovat národními sankcemi závažné protiprávní jednání v mezinárodním kontextu.
Během českého předsednictví by se také v říjnu mělo po deseti letech uskutečnit zasedání Rady přidružení EU-Izrael. V plánu je také další zasedání Rady EU-USA pro obchod a technologie. Mezi jednu z priorit resortu Lipavský zařadil vědeckou diplomacii.
Zastavil se také u potřeb úřadu jako takového. Zmínil finanční zabezpečení a stabilizaci resortu, mimo jiné také vznik samostatných oddělení energetické bezpečnosti a sankcí či přesuny některých odborů do sekce státního tajemníka, což by se mělo uskutečnit na podzim. Nutné je podle ministra také zlepšení legislativního prostředí, mimo jiné apeloval na novelu zákona o státní službě. Další prioritou je zkvalitnit činnost Diplomatické akademie.
Síkela: Česko by chtělo být lídrem v poválečné obnově Ukrajiny
Česko by chtělo být lídrem v poválečné obnově Ukrajiny, klíčové je zajistit na to celoevropské finance. Velvyslancům to při dnešní poradě v Černínském paláci řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Za priority svého resortu považuje zajištění energetické, surovinové a zdrojové bezpečnosti České republiky, aktivní pomoc firmám k prosazení na zahraničních trzích a posílení spolupráce v rámci Evropské unie.
Ukrajinská strana podle Síkely připravila dokument definující potřeby z hlediska obnovy kritické infrastruktury po ruské invazi. Ministerstvo průmyslu zřídilo platformu Business klub Ukrajina, jež má propojit informace o poptávce s nabídkou českých firem. "S ministerstvem zahraničí spolupracujeme také na společném rekonstrukčním materiálu," uvedl Síkela.
Co se týče jedné z priorit - energetické bezpečnosti - v minulosti podle ministra Česko nedělalo vůbec nic pro snížení závislosti na Rusku. Zanedbána podle něj byla diverzifikace zdrojů a výstavba infrastruktury. Vláda podle Síkely podniká kroky k nápravě. Zmínil například to, že se na úrovni EU podařilo dosáhnout politické shody na dobrovolném snížení poptávky po zemním plynu o 15 procent. "To nám pomůže se připravit na letošní zimu a na případné výpadky dodávek plynu z Ruska," poznamenal.
Dále Síkela mluvil o prioritě aktivní podpory firem při vyhledávání zahraničních partnerů. Jde podle něj o důležitý pilíř hospodářské politiky České republiky, o to více v situaci, kdy řada podniků hledá nové uplatnění a alternativní trhy.
Pro podporu exportu lze využít i české předsednictví v Radě EU, míní Síkela. Má za důležité posílit obchodní vztahy uvnitř EU i směrem ven. Klíčovou prioritou je podle něj vyjednávání a zavádění dohod o volném obchodu. Již dokončená dohoda mezi EU a Novým Zélandem by mohla vést ke zrychlení vyjednávání dalších, například s Austrálií, Indonésií či Indií, míní. Na podpis podle něj čekají také dohody s Chile a Mexikem.

















