Praha - Poplatky za svoz komunálního odpadu je třeba převést na konkrétní spotřebitele, nikoliv ho nechat na rozpočtu obcí. Současný poplatek za svoz totiž neodpovídá nákladům, které na ně samotná obec vynaloží. K zefektivnění systému recyklace by měly přispět zálohovací poplatky za PET lahve, plechovky a později také za textil, které je součástí projednávané novely zákona. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). O kolik by se ale snížil poplatek občana a obcí, kteří spotřebovávají těchto materiálů méně, zatím nejde určit, uvedl.
"Jedná se o změnu celkového uvažování. Platit by měl ten, kdo daný materiál nakupuje, ne ten kdo ho spotřebovává méně. Důležité ale dále je, aby se tento materiál dal efektivně separoval, například i za pomocí moderních technologií. Čím více materiálu poputuje jiným tokem, než přes směsný odpad, tím méně by obec a obyvatel měli zaplatit," řekl Hladík.
Spočítat o kolik méně by obyvatelé při efektivnějším sběru a recyklaci zaplatili ale zatím podle něj nelze. Více než polovina všech odpadů totiž končí v černých popelnicích, a proto ministerstvo životního prostředí (MŽP) podle Hladíka dlouhodobě prosazuje efektivnější sběr a recyklaci. Lepších výsledků ale bude možno dosáhnout až za mnoho let, uvedl ministr. Dnešní náklad na svoz a likvidaci odpadu je podle něj zhruba 1400 korun ročně, průměrný roční poplatek je přitom zhruba 700 korun na obyvatele. Druhou polovinu nákladu tak hradí obce z vlastního rozpočtu.
Systém zálohování PET lahví a plechovek by mohl začít fungovat v polovině roku 2025. Celkem by mělo vzniknout zhruba 11.000 sběrných míst, lidé by mohli PET lahve a plechovky vracet kromě obchodů i na čerpacích stanicích a prostřednictvím internetových obchodů. Na tyto obaly navrhuje ministerstvo zálohu čtyři koruny, tedy o korunu více než na skleněné lahve. Novela upravuje také odpad, jehož recyklace a svoz se dosud nezpoplatňoval, jako jsou například reklamní letáky. Plán na zefektivnění textilu by měl být součástí projednávaného uplatnění evropské směrnice o nakládání s odpadem a do zákona o obalech bude vložena po jeho schválení.
Některé velké řetězce jako Lidl, Kaufland nebo Rohlík.cz už tento systém podle Hladíka dobrovolně testují. Proti zavedení zálohování PET lahví a plechovek se ale postavila například Asociace českého tradičního obchodu, která zastupuje mimo jiné prodejny jako je COOP nebo Eso Market. Považuje zavedení systému za příliš drahé. Podle analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), které si nechal zpracovat Svaz obchodu a cestovního ruchu, by investiční náklady na zavedení systému mohly přesáhnou 5,2 miliardy korun. Roční provoz efektivně nastaveného systému by stál 1,4 miliardy korun. Analýza ale počítala se zapojením obchodů do systému od 200 metrů čtverečních, zatímco MŽP počítá s obchody a čerpacími stanicemi od 50 metrů čtverečních.
Hladík: Zdražení vyjmutí území ze zemědělského půdního fondu je správným krokem
V České republice je enormně nízká daň z nemovitostí a daň za vynětí území z půdního fondu. Zdražení vyjmutí metru čtverečního o několik stovek korun je tak dobrá investice a měla by vést k větším investicím do zastavování brownfieldů. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Poplatek za vyjmutí by se měl zvýšit na základě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou schválila vláda. Podle té by krom jiného nově nemělo být možné využívat nejkvalitnější zemědělskou půdu k výstavbě velkých logistických a nákupních center ani fotovoltaických elektráren.
"Myslím si, že všude na Západě se za zábor zemědělské půdy platí výrazně více. A myslím si, že je správné, že Česká republika pravidla zpřísňuje. Stavět je třeba na brownfieldech a na bývalých nádražích a areálech. Tam se má primárně koncipovat rozvoj. Stavět je třeba rozumněji a do výšky," uvedl Hladík. Zároveň dodal, že podle dat ministerstva průmyslu a obchodu je registrováno více než 60.000 kilometrů čtverečních brownfieldů. V Praze jsou pak podobných pozemků tisíce hektarů a hlavní město by se mělo soustředit hlavně na výstavbu v těchto oblastech.
Ze zprávy o stavu životního prostředí za rok 2022 vyplývá, že mezi lety 2014 až 2022 bylo v Česku podle ministerstva životního prostředí (MŽP) nově evidováno 2110 brownfieldů s celkovou plochou 5616 hektarů. V roce 2022 bylo z Národní databáze brownfieldů vyřazeno 174 lokalit o celkové rozloze 279 hektarů, které se buď prodaly či regenerovaly.
Zemědělská půda je v Česku rozdělená podle kvality do pěti tříd. Produkčně nejkvalitnější zemědělská půda je zařazená do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.
Návrh také počítá se zvýšením poplatků za zabrání půdy spadající do zbylých tří tříd. Ze zjištění Hospodářských novin vyplývá, že zatímco nyní za jejich vyjmutí z půdního fondu stavitelé platí dvě sazby, 24 korun za metr čtvereční ve třetí třídě a 18 korun ve čtvrté a páté třídě, nově to má být 300 Kč a 240 korun.
Řada developerských společností se proti novele již dříve vymezila. Například v listopadu řekl ČTK vedoucí oddělení průmyslových nemovitostí v realitně poradenské společnosti Colliers Miroslav Kotek, že v současné době se Česko potýká s nedostatkem pozemků pro výstavbu moderních průmyslových areálů.
To se pak projevuje ve vysoké ceně pozemků, které jsou momentálně v nabídce. Omezení rozlohy pro výstavbu a zdražení poplatku za vyjmutí území z půdního fondu by se tak nutně muselo propsat do celkové investice a tedy výše nájmu. České prostředí by tak mohlo přestat být pro řadu investorů ze zahraničí atraktivní, míní Kotek. A to i přestože Česká republika často figuruje jako odrazový můstek pro řadu západních firem, které chtějí expandovat na východ Evropy, dodal.
