Počínaje dneškem začínají vyjednávání o možném krácení přídělů z rozpočtu EU, které byly původně přiznány členským státům, jež mají podle Bruselu v současnosti potíže s dodržování pravidel tzv. právního státu. Dotčené země, jmenovitě Polsko a Maďarsko, se brání žalobami k Evropskému soudnímu dvoru.
V procesu, který bude zahájen dnes odpoledne, by měly obě země vysvětlit soudcům svůj postoj a politiky, jež jsou terčem výhrad. Verdikt by měl být oznámen v procesu zrychleného řízení v řádu nejbližších měsíců.
Nově zavedený mechanismus, sledující to, jak státy dbají na dodržování unijního práva, počítá s tím, že pokud Brusel zjistí nedostatky, může přiškrtit své penězovody. Vlády ve Varšavě a Budapešti se tudíž obávají, že tyto restrikce postihnou právě je. Polsko je kritizováno za oklešťování nezávislosti tamní justice, za to mu nebyl posvěcen národní Plán obnovy. Jeho prostřednictvím měla země dostat stovky miliard unijní pomoci na překonání ekonomických následků koronavirové pandemie. Současně Evropská komise podala návrh, aby za neplnění rozsudků Evropského soudu dostalo Polsko citelnou finanční pokutu.
V Maďarsku zase vadí nový zákon zakazující na školách materiály zobrazující homosexualitu či změnu pohlaví, které jdou proti evropským hodnotám. Výtky rovněž směřují na omezování plurality médií nebo činnosti nevládních organizací.
Oba státy se podle deníku Handelsblatt hájí tvrzením, že požadavek kondicionality, čili kýžený soulad mezi právem a nárokem na evropské prostředky, neodpovídá platné unijní legislativě. Například Varšava si myslí, že Brusel nemá oprávnění, aby definoval termín “právní stát”, potažmo vymáhal po členských zemích jeho naplňování. Polský ústavní soud minulý týden rovnou zpochybnil nadřazenost práva EU nad polským zákonodárstvím.
V případě obou států jsou ve hře velké sumy peněz. Z aktuálního unijního finančního plánu by mohlo Polsko dosáhnout až na 12,4 miliardy eur za rok, výrazně menší Maďarsko pak na 4,7 miliardy eur. K tomu bylo Varšavě přiklepnuto zhruba 23,9 miliardy eur koronavirové pomoci, Budapešti 7,2 miliardy, vypočítá německý deník.
Mechanismus na ochranu dodržování zásad právního státu byl zaveden na sklonku loňského roku. Šlo o vyústění vleklého sporu, rozhodnutí padlo po většinovém souhlasu v Evropském parlamentu a Radě EU. Do chodu mohou být sankce uvedeny až poté, co Evropský soudní dvůr vynese svůj postoj vůči žalobě Polska a Maďarska. Tímto ústupkem se loni podařilo přimět Varšavu a Budapešť, aby přestaly blokovat schválení rozpočtu EU na další období.
Není však jasné, zda Evropská komise ještě před rozsudkem přece jenom nezahájí proceduru, jež by směřovala ke krácení dotací z unijních fondů. Tím, kdo na tento zásah tlačí, je především Evropský parlament. Většina europoslanců si totiž myslí, že loňský postoj Rady EU ohledně posečkání na soudní dvůr není pro komisi směrodatný, a vyhrožuje unijní exekutivě žalobou za nečinnost.
