Politologové: Preference se i přes pandemii příliš nezměnily

foto Schůze Poslanecké sněmovny. Ilustrační foto.

Praha - Politické preference se i přes rok trvající koronavirovou krizi zatím podle politologů oslovených ČTK výrazně nezměnily. Hnutí ANO sice v průzkumech lehce kleslo, podle Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je to ale u vládní strany bojující s pandemií, a navíc dost chaoticky, docela logické. Podpora koaliční ČSSD i KSČM, jež menšinovou vládu toleruje, podle odborníků začala klesat již dříve. Podle Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity v Brně ale mohou dvě volební koalice - Pirátů a hnutí Starostové a nezávislí (STAN) a trojkoalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) - ANO po podzimních sněmovních volbách odstavit do opozice.

"Kritici a oponenti vládních stran na základě reakce vlády na pandemii svůj názor nezměnili. A ani se nezdá, že by postup vlády nějak zásadně ovlivnil sílu vládních stran. ANO sice v poslední době mírně oslabilo, ale pořád je to na úrovni statistické chyby a podpora se drží stále relativně blízko reálného volebního výsledku z posledních sněmovních voleb 2017," uvedl Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze.

"Politické preference se paradoxně zatím moc nehýbaly. ANO trochu kleslo, což je u vládní strany bojující s pandemií, a navíc dosti chaoticky, docela logické. Vznikly volební bloky, ale ten Spolu je vlastně jen součtem preferencí jeho účastníků, možná ani to ne. Trochu více táhne blok Pirátů a STAN. ČSSD a KSČM se potácejí okolo pětiprocentní hranice už léta, Okamura zatím vítězil v boji s Trikolórou o stejný elektorát," napsal ČTK Mlejnek.

V lidech podle něj roste frustrace z dlouhé pandemie. Všechny sněmovní strany mají strach z toho, že voliči dají přednost novým subjektům typu Chcípl PES, domnívá se. "Proto jsou v zásadě pro rozvolňování, byť by se mělo utahovat. Epidemiologické důsledky mohou být hrozné a politické následně taktéž," dodal.

Podle Kopečka to před pandemií vypadalo, že dominanci ANO nemůže nic zásadního ohrozit. "Po roce pandemie je vláda kvůli své komunikační a manažerské neschopnosti na dně s důvěrou veřejnosti. Vítězství ANO ve volbách je pak velmi nejisté, i když si Babišova strana stále udržuje loajální jádro voličů," poznamenal. Pandemie ukázala, že představa "řízení státu jako firmy" nejen nefunguje, ale je dokonce nejkatastrofálnějším výkonem moci od roku 1989, dodal.

ČSSD podle Kopečka hrozí, že se nedostane do Parlamentu. "Dopad pandemie je tady jen jeden z faktorů této situace. Nicméně kdyby pandemie nebyla, velmi pravděpodobně by už dnes ČSSD nebyla ani ve vládě, protože vládnutí s Andrejem Babišem zjevně stranu dlouhodobě poškozuje - viz odpor, který k účasti ve vládě byl už před pandemií," dodal.

U parlamentních voleb podle Justa není vyloučeno, že vliv pandemie a postoje vládních i opozičních stran k jejímu řešení budou hrát mnohem větší roli než u loňských krajských a senátních voleb. "Už nyní vidíme, ať se nám to líbí, či ne, že témata související s pandemií jsou silně politizována, což dávám do souvislosti s již de facto běžící předvolební kampaní. Takže v tomto směru očekávám ještě další vyhraněnou rétoriku, mimo jiné i v závislosti na tom, jak se bude pandemie vyvíjet, jak bude pokračovat očkování, jak moc se podaří postupný návrat k 'normálu' a podobně," uvedl.

Ve vztahu k politické scéně pandemie ukázala zejména limity populistických stran a stran orientovaných na voliče jako spotřebitele, míní Just. Zároveň podle něj vyšly najevo nedostatky ve vládní krizové komunikaci, což je paradoxní, neboť premiér vždy na svoje PR a komunikaci kladl velký důraz.

ANO má nyní nejnižší voličskou podporu od minulých sněmovních voleb v roce 2017. Podle volebního modelu agentury Median z ledna by stále zůstalo na prvním místě s 26,5 procenta hlasů, ale v předchozích průzkumech si drželo většinou podporu kolem 30 procent. Podle modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi z přelomu ledna a února by se ziskem 29,5 procenta hlasů koalice Pirátů a STAN ve volbách hnutí ANO překonala a zvítězila.

Podle modelu společnosti Ipsos by v lednu volby do Sněmovny vyhrálo ANO se zhruba 27 procenty hlasů. Následovala by koalice Pirátů a STAN s 23 procenty a koalice Spolu s téměř 22 procenty. Největšího volebního potenciálu by ale dosáhli Piráti a STAN. Agentura STEM a Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejnily naposledy volební modely za srpen a září 2020, kdy se ještě podíl ANO držel v modelu STEM na 28,4 procenta a v modelu CVVM na 31,5 procenta.

Sněmovní volby se konají 8. a 9. října.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je středa 14. dubna 2021

Očekáváme v 23:00 2°C

Celá předpověď