Praha - Politologové oslovení ČTK neočekávají změnu charakteru politiky premiéra Viktora Orbána po vítězství v maďarských parlamentních volbách. Někteří hovoří o nefunkčnosti Visegrádské skupiny (V4), jejímiž členy jsou kromě Maďarska a Česka též Polsko a Slovensko. Po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů má Orbánova konzervativní strana Fidesz přes 53 procent hlasů, informovala stanice BBC.
Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně uvedl, že po drtivém vítězství strany Fidesz nelze čekat, že se něco změní "na charakteru neliberální demokracie, kterou (Orbán) vybudoval". Za pravděpodobné má, že se opoziční volební koalice po tomto neúspěchu rozpadne. Orbánovo vládnutí bude podle Kopečka ale vzhledem k velkým ekonomickým problémům země o dost obtížnější než dřív.
Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu vítězství Orbánovy strany nepřekvapilo i proto, že jej signalizovaly všechny průzkumy. Intenzita porážky sjednocené opozice ale přeci jen podle něj překvapivá je, a to i s ohledem na to, že se do Parlamentu poprvé dostalo také krajně pravicové hnutí Naše vlast.
"Vítězství Fideszu překvapivé není, snaha maďarské opozice vytvořit blok všech proti Orbánovi se ukázala jako kontraproduktivní, poněvadž šlo o vnitřně nesourodý konglomerát. Sice měl logiku v prostředí většinového volebního systému, který je podstatnou součástí maďarského smíšeného volebního systému, ale i tak patrně doplatil na vnitřní nesourodost," napsal ČTK Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Na přístupu k vnitřní politice nebude Fidesz pravděpodobně nic měnit podle Pavlíny Janebové z Asociace pro mezinárodní otázky. V zahraniční politice to může být jinak. Na svém kritickém postoji k Ukrajině nehodlá strana podle Janebové soudě podle rétoriky posledních dnů nic měnit, nemůže si ale dovolit se dále izolovat v rámci EU, už kvůli unijním finančním prostředkům.
V4 bude podle Kopečka pro nejbližší dobu víceméně zmrazená či pozastavená. Zbytek skupiny má dost jiný postoj k situaci na Ukrajině. "Donedávna úzce spolupracující duo Polsko a Maďarsko má nyní velkou dělící linku v podobě pohledu na Putinovo Rusko," uvedl. I vztah české a maďarské vlády nebude tak vřelý, jako v době, kdy byl premiérem Andrej Babiš (ANO), míní.
Podle Petra Kanioka z Masarykovy univerzity v Brně lze očekávat, že Orbán povede Maďarsko do ještě větší izolace a konfliktů s EU. "Za všechny problémy, které se Maďarsku, tak jako ostatním státům EU v souvislosti s ruskou agresí nevyhnou, bude moci spíše EU než Rusko a viníkem bude spíše (předsedkyně Evropské komise) Ursula von der Leyen než (ruský prezident) Vladimir Putin," napsal ČTK.
Zároveň podle něj Maďarsko přijde v EU o V4. Spolupráce byla velmi přeceňovaná a fungovala spíše signalizačně než věcně, v posledních měsících navíc dále upadala, když podle Kanioka zvláště v Česku po výměně vlády klesla ochota stát po Orbánově boku. "Nyní bude nulová - Orbán své názory nezmění, což je zvláště v ukrajinské krizi pro státy typu Polska či Česka nepřijatelné," dodal.
Maďarsko, na rozdíl od většiny svých spojenců v EU a jako jediný z unijních sousedů Ukrajiny, odmítlo dodat Kyjevu zbraně i umožnit jejich transport přes své území. Maďarská vláda se také aktivně postavila proti uvalení sankcí na dovoz ruské energie s poukazem na to, že by to vážně poškodilo ekonomiku země.
"Na svém vztahu k ruské agresi na Ukrajině Viktor Orbán nejspíše nic nezmění, což však povede k prohlubování izolace Maďarska a již před volbami to vedlo de facto k rozpadu visegrádské čtyřky, jež je nyní v kompletním formátu nefunkční," dodal Mlejnek.
Také podle Janebové se už před volbami V4 nacházel v jednom z kritických okamžiků kvůli diametrálně odlišným pozicím Maďarska a ostatních vůči konfliktu na Ukrajině. "U Polska i Česka ochota spolupracovat s Maďarskem na nejvyšší politické úrovni zjevně výrazně klesá a Viktor Orbán se nijak nesnaží tomu zamezit. V4 na pracovní úrovni pravděpodobně přetrvá, ale jako politická aliance pro českou vládu nyní není výhodná ani užitečná," dodala.
Podle Mrklase je třeba spolupracovat s Maďarskem v oblastech, v nichž je to možné. V otázkách, v nichž shoda nepanuje, například co se týče vztahů k Rusku a Číně, je třeba vnímat, že Maďarsko má jinou pozici a nebude nejbližším partnerem ČR při evropském či jiném vyjednávání.
