Olomouc - Kauza týkající se zásahu policie na úřadu vlády před deseti lety, který vyvolal následně i pád kabinetu Petra Nečase (ODS), měla podle olomouckého politologa Pavla Šaradína obrovský dopad na politiku a v zásadě i na celou společnost. Případ vrhl negativní stín na českou politickou scénu. Patrné je to podle něj i ve vnímání politiků veřejností. Událost, která se před dekádou odehrála, má podle odborníka z Univerzity Palackého dodnes dohru například i ve vztazích politických stran, zejména mezi ODS a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, řekl ČTK Šaradín.
"Viděli jsme, že se stranický systém od roku 2010 proměňuje, a tento zásah do něj vnesl další dynamiku. Pokud byly ve společnosti považovány politické strany za nositelky negativních trendů ve společnosti, klientelistické, korupčnické a neschopné, pak celá kauza jejich situaci zcela zhoršila. Přišla nová generace politiků a politických projektů, které byly a jsou založeny na marketingu, krátkodobých slibech a populismu. Společnost se sice proměňovala, stranický život uvadal, ale tato kauza pád politických stran urychlila," uvedl politolog.
Poukázal i na to, že může-li český volič srovnávat tehdejší úroveň politické kultury například s praxí vytvářenou šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, musí konstatovat, že do nástupu hnutí ANO do politiky se odstupovalo za různé prohřešky. "Což se nyní bohužel neděje," míní Šaradín.
S odstupem deseti let vidí jako obrovskou chybu tehdejší medializaci zásahu v zastoupení šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty a státních zástupců před kamerami ve chvíli, kdy kauza byla živá. Řešit se podle něj měla standardně a bez mediálního shonu. "Přitom výsledky celé akce jsou rozpačité, vzhledem k očekávaným a slibovaným výsledkům ze strany Šlachty a dalších. Provinění, která se prokázala i soudní cestou, neměla být takto medializována," míní Pavel Šaradín.
Události podle něj využil jako první přímo zvolený prezident Miloš Zeman, který vyjádřil státním zástupcům podporu a momentu využil k tomu, aby po demisi Petra Nečase vytvořil úřednickou vládu Jiřího Rusnoka ze svých stoupenců. Podle politologa se kauza podepsala i na vztazích Andreje Babiše a ODS, která upozorňuje na střet zájmů u šéfa hnutí ANO, který nemá v polistopadové epoše obdoby. "Andrej Babiš se totiž soustředil na obsazování pozic ve státní správě svými blízkými, z čehož politicky, společensky i ekonomicky profituje," dodal politolog.
Zásah policie na úřadu vlády, ministerstvu obrany i řadě dalších míst, který se odehrál v noci na 13. června 2013, vedl k pádu vlády Petra Nečase a jeho odchodu z čela ODS. Následně padla řada obvinění a začaly soudní procesy, některé dosud neskončily. Šlo o největší policejní akci tohoto druhu ve veřejné sféře a proti vysokým vládním institucím v ČR. Vyšetřování tehdy dozorovali žalobci z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) Olomouc. Právě kvůli tomu, že kauza není pravomocně skončená, se k zásahu nechtějí vyjadřovat. Vrchní žalobce Ivo Ištvan, který tehdy stál v jejich čele, loni v březnu požádal o přeložení na Nejvyšší státní zastupitelství. Stalo se tak krátce po nástupu Pavla Blažka (ODS) do funkce ministra spravedlnosti. Politik, který seděl i v tehdejší Nečasově vládě, jej v minulosti za zásah na Úřadu vlády z roku 2013 ostře kritizoval.
