Brusel - Belgický premiér Bart De Wever v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise potvrdil pokračující odpor své země k použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, napsal bruselský server Politico. Většina aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise přitom chtěla právě v těchto dnech celý proces posunout kupředu a předložit přímo právní návrh, po čemž členské státy EU dlouho volaly.
Evropská komise již dříve předložila členským státům tři způsoby, jak mohou finančně podpořit Ukrajinu. Za nejúčinnější variantu označila šéfka komise Ursula von der Leyenová právě reparační půjčku založenou na zmrazených ruských aktivech v Evropě. Komise přitom usiluje o to, aby se dohody o této půjčce dosáhlo již během prosincového summitu EU.
Belgický premiér již na říjnovém summitu vyjádřil obavy z možných právních rizik. "Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet," uvedl tehdy s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. V posledních dnech rostly naděje, že by De Wever mohl svůj postoj změnit, pokud by mu Evropská komise v návrhu nabídla určité právní záruky.
Dopis ze čtvrtečního večera ale ukázal další odpor vůči plánu, uvedlo Politico. V návaznosti na své předchozí námitky v něm belgický premiér argumentoval mimo jiné i tím, že plán komise by mohl zablokovat mírovou dohodu na Ukrajině. Naopak pokud se plán EU neuskuteční, ruská aktiva by místo toho mohla být použita jako vyjednávací prostředek k přivedení Moskvy k jednacímu stolu, uvedl De Wever.
Přestože většina zemí půjčku podporuje, De Wever má stále množství výhrad. "V případě, že Rusko nakonec nebude oficiálně prohlášeno za poraženou stranu, což je velmi pravděpodobné, bude, jak historie ukázala v jiných případech, oprávněně žádat o vrácení svých suverénních aktiv," pokračoval belgický premiér v dopise. Zopakoval rovněž, že půjčka by vyvolala chaos na finančních trzích EU a vystavila by daňové poplatníky v unii povinnosti splatit celou částku, pokud by byla aktiva vrácena Rusku.
Namísto využití ruských rezerv De Wever navrhuje, aby Evropská komise v roce 2026 vydala společné dluhopisy ve výši 45 miliard eur, které by pokryly finanční potřeby Ukrajiny. Tento nápad je ale mezi většinou vlád EU nepopulární, protože zahrnuje použití peněz daňových poplatníků.
Belgický premiér rovněž zopakoval svůj tradiční postoj a uvedl, že s půjčkou bude souhlasit pouze tehdy, pokud se vlády dohodnou na okamžitém splacení celé částky v případě, že Rusko aktiva získá zpět. "Nebudu souhlasit, dokud tyto záruky nepodepíšou členské státy," napsal De Wever.
