Policie loni odhalila 5677 nelegálních migrantů, víc než předloni

foto Ilustrační foto - Němečtí policisté a celníci prohledávají nákladní prostor chladírenského vozu na dálničním hraničním přechodu mezi ČR a Saskem, 15. července 2020. Ve voze bylo nalezeno 31 běženců.

Praha - Policie loni odhalila 5677 cizinců, kteří v Česku pobývali nelegálně, což je o 685 více než v roce předchozím. Je to nejvyšší počet od roku 2015 a druhý nejvyšší za posledních deset let. Vyplývá to ze zprávy o migraci a integraci ministerstva vnitra, kterou má ČTK k dispozici. Stejně jako v několika minulých letech nejpočetnější skupinu odhalených přistěhovalců tvořili Ukrajinci, a to více než čtvrtinu.

Ukrajinci jsou od roku 2008 obvykle nejpočetnější skupinou odhalených osob, jedinou výjimkou byl rok 2015, kdy při velké migrační vlně šlo o Syřany. Loni bylo odhaleno celkem 1504 Ukrajinců, dále 831 Moldavců, 356 Vietnamců, 323 Gruzínců a 271 Rusů. U posledních dvou národností se pořadí oproti předloňsku prohodilo. Zmíněných pět státních příslušností tvoří zhruba tři pětiny celkového počtu zadržených cizinců.

"Dominovaly případy nelegálního pobytu na území po překročení doby povoleného pobytu často spojené s výkonem zaměstnání bez příslušného oprávnění. I přes zaznamenaný nárůst nelegální migrace lze konstatovat, že přes ČR neprocházejí početně významné trasy tranzitní nelegální migrace a celková míra nelegální migrace je na mnohem nižší úrovni než v době migrační krize před čtyřmi lety," uvedlo vnitro.

Nejvíce cizinců pobývalo tradičně v Praze a v Jihomoravském, Ústeckém a Plzeňském kraji. V hlavním městě byla zadržena zhruba polovina z celkového počtu odhalených Ukrajinců, následuje Pardubický a Jihomoravský kraj. "Většina občanů Ukrajiny vstupuje do schengenského prostoru, resp. do ČR legálně a překračují povolenou dobu/platnost víza/pobytu," uvedlo vnitro. V Praze byli nejčastěji odhaleni též Moldavci či Vietnamci.

Cizinci, kteří v Česku pobývali nelegálně, byli ze 104 zemí. Z Evropské unie pocházela 3,5 procenta zadržených cizinců. Nejčastěji to byli Slováci, Rumuni a Bulhaři. Téměř ve všech případech šlo o osoby, které byly vyhoštěny a neodjely, nebo se vrátily do ČR.

Meziročně se loni výrazně zvýšil počet lidí odhalených při tranzitní nelegální migraci, a to o téměř 40 procent (75 osob) na 266. Cizinci do ČR přicházeli zejména přes slovenskou a rakouskou hranici a směřovali do Německa. Nejvíce jich bylo z Afghánistánu, Iráku, Sýrie a Íránu.

Počet cizinců s povoleným pobytem v ČR loni znovu vzrostl

Loni znovu vzrostl počet cizinců pobývajících v České republice, za posledních pět let se zvýšil o zhruba 150.000. Přechodný nebo trvalý pobyt v ČR mělo 595.881 cizinců, což je 5,6 procenta celkové populace. Meziroční nárůst byl ale nižší než předloni - z 7,6 procenta roku 2018 na loňských 5,1 procenta. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o migraci a integraci, kterou má ČTK k dispozici. Poměr mezi trvale a přechodně pobývajícími cizinci je zhruba půl na půl.

Struktura cizinců je podle dokumentu téměř neměnná - nejvíc jich pocházelo z Ukrajiny (24,4 procenta), Slovenska (20,4 procenta) a Vietnamu (10,4 procenta), tito lidé tvořili ke konci loňského roku 55,2 procenta cizinců v ČR. Následují Rusové (6,4 procenta) a Poláci (3,7 procenta). U některých státních příslušností jsou nárůsty počtu v posledních letech spojené zejména s pracovní migrací - podle zprávy se to týká zejména Ukrajinců, Rumunů a Bulharů, méně pak Filipínců, Gruzínců či Srbů.

Ze zemí mimo Evropskou unii v ČR pobývalo 58,7 procenta cizinců, tedy 349.560. "Nutno však dodat, že ne všichni cizinci ze zemí EU jsou evidováni v oficiálních statistikách," uvedlo vnitro. Občanů Evropské unie v ČR pobývalo 246.321, meziroční nárůst činil 5,9 procenta podobně jako předloni. Zatímco u cizinců z třetích zemí převládal trvalý pobyt, občané EU měli v Česku častěji přechodný pobyt.

Mezi cizinci s povoleným pobytem znovu loni převažovali muži - bylo jich 341.719, tedy 57,3 procenta, meziročně o 0,5 procentního bodů více. Zatímco u občanů s trvalým pobytem je poměr mezi muži a ženami téměř vyrovnaný, u přechodných pobytů činil u mužů 62 procent. "Odlišnosti v zastoupení cizinců dle pohlaví v rámci jednotlivých kategorií pobytu lze spojovat s charakterem přechodného pobytu, který je spíše dočasný a zejména ekonomicky motivovaný," poznamenalo vnitro.

Ke konci loňského roku mezi cizinci v ČR dominovali lidé v ekonomicky aktivním věku. Lidé mezi 19 a 65 lety představovali 82,1 procenta z celkového počtu cizinců. Poměr lidí mladších 18 let činil 12,2 procenta.

Nejvíc cizinců mělo registrovaný pobyt v Praze (36,5 procenta) a ve Středočeském kraji (13,5 procenta), nejméně ve Zlínském kraji (1,8 procenta) a na Vysočině (1,9 procenta). V Praze se soustřeďují zejména Rusové a Britové, například Vietnamci jsou kromě Prahy nejčastěji v Ústeckém a Karlovarském kraji, Němci v Ústeckém kraji, Poláci v Moravskoslezském kraji, Bulhaři a Rumuni kromě Prahy ve Středočeském a Plzeňském kraji, Mongolové v Libereckém kraji. 

Vývoj počtu cizinců s povoleným pobytem na území ČR:

Rok Počet cizinců Meziroční změna (v %)
2009 433.305 -0,7
2010 425.301 -1,8
2011 436.389 2,6
2012 438.213 0,4
2013 441.536 0,8
2014 451.923 2,4
2015 467.562 3,5
2016 496.413 6,2
2017 526.811 6,1
2018 566.931 7,6
2019 595.881 5,1

 

Zdroj:

V ČR loni přibylo trestně stíhaných cizinců

V Česku loni přibylo trestně stíhaných cizinců, meziročně se jejich počet zvýšil o 3,9 procenta na 8122 osob. Podíl na počtu všech trestně stíhaných ale zůstává na úrovni devíti procent, kolem níž se pohybuje dlouhodobě. Vyplývá to z výroční zprávy o migraci, kterou pro jednání vlády vypracovalo ministerstvo vnitra. Mezi stíhanými cizinci jsou nejvíce zastoupeni Slováci a Ukrajinci.

Největší podíl trestních stíhání, 23 procent, připadá na majetkové trestné činy, zpravidla krádeže. Patnáct procent stíhání se týká hospodářské kriminality, například krácení daní, podvodů a zpronevěr. Podobný je i podíl stíhání kvůli ohrožení pod vlivem návykové látky. Třináct procent stíhání připadá na násilné trestné činy.

Více než polovinu trestně stíhaných cizinců tvoří občané Slovenska a Ukrajiny, tento podíl se dlouhodobě drží na podobné výši. Třetí nejpočetnější skupinou byli loni Rumuni, kterých policie stíhala 536.

Kromě trestního stíhání řešila cizinecká policie také asi 36.000 přestupků, jichž se cizinci v Česku dopustili. Udělila za ně pokuty v celkové výši 22,2 milionu korun. Počet přestupků byl podle ministerstva vnitra podobný jako v roce 2018.

Soudy loni pravomocně odsoudily 5836 cizinců, meziročně se jejich počet zvýšil o devět procent. V 1746 případech rozhodly soudy o vyhoštění cizince, což je na podobné úrovni jako v roce 2018. Stejně jako v předchozích letech byli nejpočetnější skupinou vyhoštěných Ukrajinci, týkalo se jich 29 procent těchto rozsudků.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je úterý 22. září 2020

Očekáváme v 21:00 19°C

Celá předpověď