Podle zprávy MPSV se plní třetina opatření koncepce sociálního bydlení

foto Interiér bytu - ilustrační foto.

Praha - Stát ani loni příliš neplnil úkoly ze schválené koncepce sociálního bydlení na roky 2015 až 2025. Z celkem 22 opatření třetinu vůbec nedělal a třetinu prováděl jen částečně, plnil tak pouze třetinu. Důvodem je hlavně chybějící zákon o sociálním bydlení, na který se další plánované kroky vážou. Vyplývá to ze zprávy o naplňování koncepce za loňský rok. Materiál, který připravilo ministerstvo práce, by měla v pondělí projednávat vláda. ČTK ho má k dispozici.

"Na plnění cílů koncepce v roce 2019 se projevila negativně zejména přetrvávající absence zákona o sociálním bydlení, protože vysoký počet definovaných cílů je vázán na přijetí návrhu zákona, u nějž byl v roce 2018 zastaven legislativní proces," uvedlo ministerstvo práce.

Dokument se záměry na deset let počítá s přípravou zákona o sociálním bydlení, povinností obcí mít část bytů pro lidi v nouzi i s financováním od státu. Z celkem 22 úkolů loni resorty plnily osm. Sedm prováděly částečně, nebo posouvaly termíny plnění. Na sedmi zatím nepracovaly. Situace se tak loni proti roku 2018 téměř nezměnila.

Koncepci sociálního bydlení schválila v říjnu 2015 tehdejší vláda ČSSD, ANO a lidovců. Zákon o sociálním bydlení sice vznikl, ale koalice se na jeho podobě nedokázala shodnout, takže se do voleb nestihl přijmout. Normu o sociálním bydlení slíbila ve svém programovém prohlášení i současná vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů. Šest týdnů po získání důvěry ve Sněmovně od záměru ustoupila. Místo toho zavedla dotační program Výstavba.

Ministerstvo pro místní rozvoj spustilo program loni v květnu. Do konce roku v něm byla miliarda. Podle zprávy dorazilo 18 žádostí o dotace a tři žádosti o úvěr za celkem 173,8 milionu. Obce pak tři žádosti stáhly. Příslib peněz dostalo osm projektů za celkem 46,7 milionu. Vyřizování dalších žádostí se přesunulo do letoška.

Ministerstvo práce ve zprávě uvádí, že se za posledních 12 let nájmy zvýšily o 79 procent a ceny bytů o 60 procent. Resort poukazuje na to, že desetina lidí s nejnižšími příjmy platí za bydlení druhou nejvyšší průměrnou částku. Ta v roce 2018 činila 6314 korun měsíčně. U desetiny lidí s nejvyšším příjmem dosahovala v průměru 6338 korun. Podle autorů zprávy "příjmově nejslabší" mohou svou situaci řešit jen omezeně a jsou odkázáni na pomoc úřadů.

"V současné době neexistuje právní ukotvení sociálního bydlení. Díky tomu nelze adekvátně na národní nebo regionální úrovni reagovat na zvyšující se počet osob, které vynakládají nepřiměřeně vysoké náklady spojené s bydlením, a osob sociálně vyloučených či osob ohrožených sociálním vyloučením," uvádí zpráva.

Koncepce se měla v roce 2018 aktualizovat. Termín se posunul na letošek. Dokument se má přejmenovat na Koncepci dostupného bydlení. Opatření by měla směřovat k zavedení "systému dostupného bydlení pro nižší a střední třídu", posílení prevence ztráty bydlení a dostupnosti pomoci lidem v bytové nouzi. Zákon o dostupném bydlení připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Předložit by ho mělo na konci roku, tedy necelých deset měsíců před volbami. Vlastní normu chystají poslanci vládní ČSSD. Na svých návrzích pracují i opoziční zákonodárci.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je čtvrtek 3. prosince 2020

Očekáváme v 7:00 -1°C

Celá předpověď