Moskva - Na Ukrajině je hlášeno více než 16.000 lidí jako pohřešovaných, uvedla dnes ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. Rusko se zřejmě snaží o obklíčení ukrajinských pozic na východě Ukrajiny. Tvrdě se bojuje jižně od Izjumu, kde se ruské síly snaží prorazit k městům Slovjansk a Kramatorsk, oznámilo ráno na twitteru britské ministerstvo obrany. Podle ukrajinského generálního štábu ruští vojáci dál ostřelují ocelárny Azovstal, poslední baštu ukrajinského odporu v Mariupolu. Rusko se zasazuje o vyloučení jaderných konfliktů, i když nyní je riziko vysoké, řekl v pondělním televizním rozhovoru ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle britského ministerstva obrany není vůbec jisté, že Rusko dobude Donbas. Výbuchy v Podněstří podle úřadů vyřadily z provozu dva rozhlasové vysílače.
Na Ukrajině je hlášeno více než 16.000 lidí jako pohřešovaných, uvedla dnes ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. Z nich asi 2000 jsou vojáci, mezi civilisty asi čtvrtina pochází z Mariupolu, který od začátku března obléhají ruské jednotky.
Denisovová uvedla, že její úřad se v současnosti v první řadě zabývá pátráním po pohřešovaných, potom zjišťováním, co ruští vojáci rozbombardovali nebo jinak zničili, otázkami humanitárních koridorů a humanitární pomoci. "Už hledáme více než 16.000 lidí," řekla ombudsmanka v rozhovoru s veřejnoprávní televizí Suspilne.
Na sociální síti Telegram Denisovová dnes napsala, že ruští okupanti nutí všechny obyvatele městečka Velyka Oleksandrivka v Chersonské oblasti, aby do 28. dubna opustili své domovy. Pokud neposlechnou, vyhrožují jim nucenou evakuací, pravděpodobně na území Ruské federace. Upozornila, že tím porušují mezinárodní právo.
Rusko se snaží obklíčit ukrajinské pozice na východě
"Ukrajinské síly připravují obranu v Záporoží v přípravě na možný ruský útok z jihu," uvedla v hodnocení britská vojenská rozvědka. Podle správy Záporožské oblasti dnes ráno ruské jednotky město ostřelovaly. Tamní městská rada obyvatele vyzvala, aby se odebrali do krytů, bližší detaily zatím nejsou k dispozici, napsala agentura Unian.
"Ruský nepřítel silně ostřeluje a blokuje ukrajinské jednotky v areálu Azovstalu v Mariupolu," uvedl ukrajinský generální štáb. Ruské síly dál pokračují také v ostřelování částečně obklíčeného Charkova.
Na východě Ukrajiny se situace nezměnila, napsala ruskojazyčná verze BBC s odkazem na hlášení z Kyjeva. Ukrajinské síly v posledních 24 hodinách odrazily šest ruských útoků v Doněcké a Luhanské oblasti a zničily čtyři ruské tanky a 28 dalších vozidel a pět dělostřeleckých systémů. Zničený byl i muniční sklad nedaleko okupovaného Chersonu na jihu Ukrajiny, kde podle Kyjeva zemřelo přes 70 ruských vojáků.
Rusko od začátku války před 62 dny přišlo podle odhadu ukrajinského generálního štábu již o 22.100 vojáků, 918 tanků a 2308 dalších obrněných vozidel, 416 děl, 149 raketometů, 69 protileteckých zbraní, 184 letadel, 154 vrtulníků, 205 dronů, 1643 vozidel, osm lodí,76 cisteren, 31 kusů speciální techniky a čtyři vypouštěcí zařízení taktických raket.
Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že ruské síly vysoce přesnými raketami během uplynulých 24 hodin zničily dva muniční sklady v Charkovské oblasti a dva systémy protivzdušné obrany S-300, jakož i zařízení pro radioelektronický boj. Ruské letectvo napadlo 87 vojenských objektů. "Zabito bylo okolo 500 nacionalistů," prohlásil mluvčí Igor Konašenkov podle ruských médií. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila dvě ukrajinské rakety Točka-U v Záporožské a Charkovské oblasti. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit.
V Záporoží dnes dvě ruské rakety zasáhly městský podnik, jeden člověk byl zabit, druhý vyvázl se zraněním, oznámila oblastní správa podle listu Ukrajinska pravda. Škody a ztráty po tomto útoku se dál zpřesňují. Ruské střely přitom proletěly v těsné blízkosti Záporožské jaderné elektrárny, varovala státní společnost Enerhoatom podle agentury Unian.
Na severu Ukrajiny podle ukrajinské armády nejsou žádné známky toho, že by se Rusko chystalo obnovit ofenzivu. V příhraničních ruských oblastech, tedy v Brjanské, Kurské a Belgorodské, posiluje Moskva ochranu hranic.
Při ruském útoku byl poničen most u ústí Dněstru, hrozí odříznutí části Ukrajiny
Při ruském raketovém útoku byl poničen železniční most v Oděské oblasti na jihozápadě země, který vede nad ústím Dněstru do Černého moře. Dnes o tom na sociální síti telegram informoval šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin.
Podle místních úřadů byla z bezpečnostních důvodů uzavřená i souběžná silnice. Zničení mostu by znamenalo, že od zbytku země zůstane odříznutý cíp ukrajinského území sousedící s Rumunskem a Moldavskem. Z ukrajinského vnitrozemí by se do něj po silnici dalo dostat jedině přes Moldavsko.
Agentura DPA uvádí, že v posledních dnech ruská armáda zaměřila útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu. Snaží se tak Kyjev odříznout od zbraní i od pohonných hmot dodávaných na Ukrajinu v rámci pomoci od zemí Evropské unie. Rusko na Ukrajinu zaútočilo před více než dvěma měsíci. Podle Organizace spojených národů během tohoto konfliktu přišlo o život asi 2700 civilistů. Nicméně samotná OSN i Kyjev předpokládají, že skutečné počty obětí jsou vyšší.
Putin Erdoganovi: Mariupol je osvobozen, Ukrajinci by se měli vzdát
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonickém rozhovoru řekl svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi, že Kyjev by měl nařídit ukrajinským vojákům, bránícím se v ocelárnách Azovstal v Mariupolu, aby složili zbraně. Oznámil to Kreml. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov mezitím jako "teatrální gesto" a pokus "zinscenovat srdcervoucí scénu" odmítl ukrajinský návrh na speciální kolo jednání o evakuaci civilistů a vojáků z Mariupolu. Na umožnění evakuace z Mariupolu naléhal i Erdogan.
Erdogan v rozhovoru s Putinem prohlásil, že zachování pozitivního postoje k míru, jak se projevil během rusko-ukrajinských rozhovorů v Istanbulu, odpovídá zájmům všech stran. Turecký vůdce zdůraznil význam příměří, humanitárních koridorů a bezpečné evakuace z oblasti bojů. Vyzval zastavit procesy hrozící poškodit zájmy všech stran, uvedla turecká tisková agentura Anadolu s odvoláním na komuniké kanceláře tureckého prezidenta. Erdogan v telefonátu opět nabídl turecké zprostředkování s cílem zajistit dlouhodobý mír mezi Ruskem a Ukrajinou a také potvrdil připravenost uspořádat schůzku ruského a ukrajinského prezidenta.
"V souvislosti s otázkou o situaci v Mariupolu, zmíněnou tureckým prezidentem, prezident Putin poznamenal, že toto město bylo osvobozeno a už se tam nevedou bojové operace," zdůraznil podle ruské tiskové agentury TASS Kreml.
"Pokud jde o ukrajinské vojáky a příslušníky nacionalistických praporů, obklíčené v areálu Azovstal, pak kyjevské úřady by měly převzít politickou odpovědnost a se zřetelem na humanitární důvody by jim měly dát rozkaz složit zbraně," uvedl Kreml. Dodal, že válečným zajatcům zaručuje život, lékařskou péči a zacházení podle mezinárodních norem.
Ukrajinský generální štáb ve svých hlášeních v posledních dnech upozorňuje na pokračující bombardování mariupolských oceláren, a to i s využitím strategických bombardérů. Sami obránci uvádějí, že kromě nepřetržitého bombardování se Rusové pokoušejí vzít ukrajinské pozice ztečí. Ruské výzvy složit zbraně obránci ukrajinské bašty ve strategicky položeném přístavním městě opakovaně nevyslyšeli.
Putin se podle Kremlu s Erdoganem domlouval na koordinaci zajištění bezpečnosti plavby v Černém moři. Turecké lodi by podle Moskvy měly vyplouvat z černomořských přístavů "humanitárním koridorem, zorganizovaným ruskou stranou".
Rusko 24. února na Putinův rozkaz napadlo Ukrajinu, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Boje si už podle odhadů vyžádaly desítky tisíc životů.
Rusko podle Lavrova usiluje o snížení rizika jaderné války
Rusko se zasazuje o vyloučení jaderných konfliktů, i když nyní je riziko vysoké, řekl v televizním rozhovoru vysílaném dnes pozdě večer ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva podle něj chce omezit všechny možnosti umělého zvyšování takových rizik. Ruská vláda přitom od únorového napadení Ukrajiny oznámila zvýšení bojové pohotovosti jaderných sil a opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní.
"Toto je náš klíčový postoj, o nějž opíráme všechno. Rizika jsou nyní značná," řekl Lavrov ruské státní televizi k údajné snaze snižovat napětí. "Nechtěl bych tato rizika uměle zvyšovat. Mnohým by se to líbilo. Nebezpečí je vážné, skutečné. A my to nesmíme podceňovat," pokračoval šéf ruské diplomacie.
Ruské ministerstvo obrany minulý týden jako absurdní popřelo tvrzení Washingtonu, že se Rusko chystá použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně. Moskva tvrdí, že jaderné zbraně použije jen v případě ohrožení vlastní existence. Zároveň obviňuje Západ, že opatřeními přijatými po invazi na Ukrajinu v zásadě útočí na Rusko.
Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předminulý týden varoval, že by se všechny státy měly připravit na možnost, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně. Putin na konci února nařídil uvést ruské jaderné síly do "zvláštního režimu" bojové pohotovosti, přičemž nebylo příliš jasné, jaké má tento krok praktické důsledky.
Není vůbec jisté, že Rusko dobude Donbas, tvrdí britské ministerstvo obrany
Není ani zdaleka jisté, že ofenziva ruské armády na východě Ukrajiny bude úspěšná a že se Rusku podaří Donbas dobýt, protože ukrajinské síly mají poměrně silnou pozici a podporu Západu v podobě dodávek zbraní. V rozhovoru se stanicí Sky News to dnes řekl náměstek britského ministerstva obrany James Heappey. Oponoval také pondělnímu vyjádření šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, že Severoatlantická aliance se už do konfliktu v podstatě zapojila, protože Kyjev zásobuje zbraněmi. V rozhovoru s BBC pak označil Lavrovovy výroky o možném použití jaderných zbraní za silácké řeči.
"To, co vidíme na Donbase, je zcela jiný typ konfliktu, než byly boje kolem Kyjeva. Tentokrát je to střet stran, jejichž síly jsou mnohem vyrovnanější, kde mají Ukrajinci výhodu obranných pozic, které si připravili během uplynulých osmi let, a pro Rusy bude velmi obtížné přes ně proniknout," řekl Heappey.
Podle něj navíc postup ruské armády narušuje politické vměšování. "Teď to jasně vidíme, když Moskva tlačí na armádu, aby se prokázala nějakým jednoznačným úspěchem před 9. květnem, aby si mohl (ruský prezident Vladimir) Putin užít přehlídku na Rudém náměstí, i když vojensky to nemá žádný smysl," dodal náměstek.
Heappey také odmítl slova ruského ministra zahraničí, který v pondělním rozhovoru vysílaném ruským Prvním kanálem prohlásil, že svět čelí reálné hrozbě třetí světové války a že Severoatlantická aliance už se do konfliktu zapojila.
"NATO se v podstatě zapojilo do konfliktu s Ruskem skrze prostředníka a toho prostředníka vyzbrojuje. Válka je válka," řekl Lavrov.
Podle Heappeyho ale zbraně na Ukrajinu nedodává NATO, nýbrž jednotlivé země, z nichž některé jsou členy aliance, jiné ale zase nikoli. "Pokaždé, když zvýšíme nabídky ohledně dodávek (zbraní), je to přímý důsledek toho, jak Rusko vede svou operaci na Ukrajině," řekl Heappey.
Náměstek britského ministerstva obrany v rozhovoru s BBC kromě toho prohlásil, že považuje za legitimní, aby Ukrajina prováděla údery na území Ruska s cílem narušit jeho zásobování. Řekl také, že použití zbraní dodaných Británií k útokům na cíle v Rusku nepovažuje "nutně za problém". Proti těmto slovům se následně ostře vymezila Moskva. Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti varovalo, že pokud bude Londýn nadále Ukrajinu podněcovat k útokům, musí počítat s "odpovídající reakcí" Moskvy.
Na otázku, zda se Rusko může uchýlit k použití taktické jaderné zbraně, Heappey odpověděl, že pravděpodobnost takovéhoto druhu eskalace je "mizivá". Lavrovovo strašení použitím jaderných zbraní dnes kritizovalo podle Reuters také americké ministerstvo zahraničí, které uvedlo že lehkomyslné výroky o jaderné eskalaci jsou "vrcholem nezodpovědnosti". Ruský ministr zahraničí se v pondělním v rozhovoru nechal slyšet, že nebezpečí jaderné války "nelze podceňovat".
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba pokládá slova ruského ministra zahraničí za známku, že Moskva cítí porážku ve válce proti Ukrajině a jaderným konfliktem straší proto, že ztrácí poslední naději, že odradí svět od podpory Ukrajinců.
"Znamená to jen, že Moskva cítí porážku na Ukrajině. Proto svět nás musí ještě více podporovat, abychom zvítězili a uchránili evropskou a globální bezpečnost," uvedl Kuleba.
Moskva po únorovém napadení Ukrajiny oznámila zvýšení bojové pohotovosti jaderných sil a opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní. Ruské ministerstvo obrany minulý týden jako absurdní popřelo tvrzení Washingtonu, že se Rusko chystá použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně. Moskva tvrdí, že jaderné zbraně použije jen v případě ohrožení vlastní existence. Zároveň obviňuje Západ, že opatřeními přijatými po invazi na Ukrajinu v zásadě útočí na Rusko.
Separatistické Podněstří hlásí další dva incidenty na svém území
Dvě exploze dnes ráno vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického útvaru na území Moldavska. Podněsterská bezpečnostní rada podle agentury TASS následně oznámila, že terčem "teroristického útoku" se stala také vojenská jednotka poblíž hlavního města Tiraspolu. Moldavská prezidentka Maia Sanduová dnes podle agentury Reuters při zasedání bezpečnostní rady státu řekla, že za incidenty stojí podněsterské "proválečné frakce" a že útoky jsou pokusem o vyostření napětí. V Moldavsku panují obavy, že by se na jeho území mohla přenést válka na Ukrajině.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na dnešní zprávy na sociálních sítích oznámilo, že odsuzuje "zoufalé pokusy vtáhnout" Podněstří do ruské invaze na Ukrajinu, a vyzvalo ke snížení napětí. Naopak prezident samozvaného útvaru Vadim Krasnoselski podle agentury TASS sdělil, že stopy útočníků "vedou na Ukrajinu".
"Brzy ráno 26. dubna otřásly obcí Maiac (Majak) v okrese Grigoriopol dvě exploze: první v 06:40 a druhá v 07:05. Na místo byly okamžitě vyslány bezpečnostní složky a záchranná služba," uvedlo na komunikační platformě telegram podněsterské ministerstvo vnitra s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Z doprovodných snímků je patrné, že obě antény jsou zničené. Rumunský server Digi24 s odvoláním na podněsterské ministerstvo vnitra uvedl, že obě 100 metrů vysoké antény vysílaly v tomto regionu a přilehlých územích relace rozhlasových stanic z Ruské federace.
Incident se odehrál den poté, co v metropoli separatistické republiky Tiraspolu otřásla série výbuchů podněsterským ministerstvem státní bezpečnosti. Na budovu stříleli neznámí útočníci z granátometů, uvedly v pondělí podle místní televize TSV podněsterské úřady.
Bezpečnostní rada Podněstří dnes podle TASS sdělila, že v pondělí a dnes byly na území neuznané republiky provedeny celkem tři "teroristické útoky": Kromě pondělní střelby na budovu ministerstva bezpečnosti a dnešního zničení vysílačů byla terčem útoku také vojenská jednotka u obce Parcani (Parkany), uvedla bez detailů tisková služba prezidenta Krasnoselského. Členové rady zároveň zvýšili stupeň teroristického nebezpečí na kritický, což předpokládá posílení bezpečnostních opatření v tomto regionu.
Moldavská prezidentka Sanduová při jednání bezpečnostní rady státu, která byla svolána kvůli incidentům z posledních dvou dní, řekla, že Moldavsko udělá vše, aby předešlo vyostření napětí. Uvedla, že vedení země je otevřené dialogu, aby se problémy v Podněstří vyřešily. Dodala ovšem, že jednání s Kremlem o útocích zatím neplánuje.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes poukázalo na skutečnost, že incidenty se odehrály poté, co velení ruské armády minulý týden avizovalo plán ovládnout východ a jih Ukrajiny a vytvořit tak pozemní most s Podněstřím. Kyjev se obává, že ruské síly budou podněsterské území používat k dalším útokům na Ukrajinu. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko dnes ale podle agentury Interfax řekl, že Moskva by se ráda vyhnula scénáři, kdy by tento region byl vtažen do dění na Ukrajině. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov vyjádřil ze situace obavy. Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že Spojené státy situaci v Moldavsku sledují, na bližší komentář k výbuchům v Podněstří je ale příliš brzy, uvedl deník The Washington Post.
Podněstří, převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr se zhruba půl milionem obyvatel, se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem. Od mírové dohody z roku 1992, která ukončila boje mezi Moskvou podporovanými separatisty a vládními vojsky, tam Rusko udržuje vojenský sbor zhruba 1500 vojáků. Samotné Podněstří podle některých odhadů nyní disponuje přibližně 7500 vojáky. Armáda Moldavska má přibližně 5000 až 7500 aktivních vojáků a asi 65.000 až 70.000 záložníků.
Rusko vyhostí švédské diplomaty, Stockholm chystá odplatu
Rusko se rozhodlo vyhostit čtyři švédské diplomaty, oznámila dnes ministryně zahraničí Ann Lindeová na sociální síti. Přislíbila, že Stockholm na neodůvodněný ruský krok odpoví.
"Ruské počínání je neopodstatněné a nepřiměřené. Vyhoštěním západních diplomatů Rusko prohlubuje svou mezinárodní izolaci. Švédsko bude patřičně reagovat na neoprávněné kroky Ruska," napsala šéfka švédské diplomacie na twitteru.
Lindeová na počátku měsíce ohlásila rozhodnutí vyhostit tři ruské diplomaty, "jejichž činnost ve Švédsku byla v rozporu s Vídeňskou úmluvou". Na tiskové konferenci tehdy upřesnila, že dotčení diplomaté pracovali pro výzvědné služby.
Evropské státy od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyhostily více než 300 zaměstnanců ruských diplomatických misí, Moskva v odvetě zase označuje západní diplomaty za nežádoucí osoby. Kvůli konfliktu se v tisku množí předpovědi, že dosud neutrální Švédsko a Finsko si podají v květnu či červnu přihlášku do Severoatlantické aliance.
Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE
