Podle průzkumu Divadelního ústavu nejvíce utrpí hudba a divadlo

foto Bezpečnostní rada státu kvůli šíření nákazy koronavirem vyhlásila 10. března 2020 zákaz konání veřejných i soukromých divadelních, hudebních, filmových a dalších představení, stejně tak sportovních či náboženských akcí s účastí přesahující ve stejný čas 100 lidí. Na snímku je informační cedule u Divadla Radka Brzobohatého v Praze upozorňující na zrušené představení.

Praha - Největší dopad vládních opatření proti koronaviru na českou nezávislou uměleckou scénu pocítila scénická umění. Nejsilněji opatření ovlivnila hudbu, divadla a tanec a nový cirkus. Vyplývá to z průzkumu Divadelního ústavu, kterého se zúčastnilo 532 subjektů z kultury. Dopad na hudbu deklarovalo přes 44 procent respondentů, na divadlo 31 procent a na tanec a nový cirkus 6,4 procenta dotazovaných. Ústav průzkumem pověřil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který má jeho výsledky k dispozici.

Vedle vypočítání dopadů jeho respondenti také navrhují řešení. Chtějí změny v dotacích státu a měst, odklad různých pravidelných plateb, kompenzaci či jinou finanční podporu a stát by podle nich měl vyzvat lidi, aby nechtěli vracet vstupné.

Soukromá divadla a další umělci podle svých odhadů zatím mohou přijít o statisíce až miliony korun. Asociace nezávislých divadel ČR a další oborová sdružení se na ministra obrátily už minulých dnech s prosbou o jednání o způsobu kompenzace škod, které vzniknou nezávislému sektoru scénických umění po zavedení opatření proti šíření epidemie.

Zaorálek v pátek uvedl, že velká část umělců podniká v režimu osob samostatně výdělečně činných a mohly by jim pomoci půjčky do půl milionu korun. Vláda již dříve schválila půjčky pro malé a střední podniky a v pondělí je rozšířila také na OSVČ. Zaorálek také řekl, že ve spolupráci s dalšími resorty by chtěl zajistit rychlé půjčky v řádech tisíců korun.

Průzkum přinesl návrhy opatření, který ústav rozdělil do čtyř kategorií. V případě dotací od státu či měst, které umělci čerpají, požadují možnost uplatnit ve vyúčtování náklady za uskutečněné služby či storna. U zrušených akcí podpořených z veřejných zdrojů navrhují nepožadovat vrácení dotace. Chtějí změnit podmínky vyúčtování grantů, třeba v posunu termínů a snížení nájemného v budovách státu a měst. Aktuální situace by se měla promítnout v kritériích pro dotační řízení na rok 2021.

Mezi požadovanými nepřímými nástroji podpory zmiňují odpuštění povinných záloh na sociální a zdravotní pojištění s prioritou pro OSVČ a umělce, buď zcela či po dobu omezení. Navrhují snížení DPH na všechny kulturní statky na deset procent, eventuálně na nulu, zrušení či snížení DPH ze vstupného, které dnes činí 15 procent. Na pokrytí letošních nákladů navrhují bezúročné půjčky na deset či více let či možnost kompenzace denní péče o děti v období, kdy není škola, a nezavádění třetí a čtvrté vlny EET.

Jako kompenzaci pro organizace navrhují úhradu doložených tržeb či jejich části za stejné období minulého roku. Pro jednotlivce navrhují úhradu ušlých příjmů z honorářů minimálně ve výši 60 procent čistého příjmu, což je podle nich obdoba nemocenského či ošetřování člena rodiny, v lepším případě ve výši 100 procent, což považují za obdobu překážky v práci na straně zaměstnavatele. Respondenti průzkumu navrhují také vytvoření podpůrného fondu v kultuře, který by mohl vzniknout ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je úterý 7. dubna 2020

Očekáváme v 19:00 17°C

Celá předpověď