Praha - Řada uprchlíků z Ukrajiny nebude mít po červencové úpravě podpory od státu dost peněz na bydlení. Mohli by tak skončit v nedůstojných podmínkách, nebo se nuceně vracet do vlasti, kde se bojuje. V tiskové zprávě to dnes uvedlo Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Poukazuje na snížení podpory a nízké výdělky příchozích.
Od července se přestane vyplácet solidární příspěvek lidem, kteří ubytovávají příchozí zdarma či za úhradu energií. Získat teď mohou podle počtu osob a druhu bydlení od 3000 do 15.000 korun na měsíc. Nouzové ubytování v zařízeních stát běžencům hradí pět měsíců. Poté si ho mají platit buď sami, nebo se musí přestěhovat. Netýká se to seniorů, postižených, dětí, studentů, těhotných žen a těch, kteří se starají o malé děti či handicapované blízké. Bydlení si mají uprchlíci od července platit hlavně z výdělku a případně z humanitární dávky. Při jejím výpočtu se má zohlednit životní minimum a 3000 korun na osobu v bytě, který majitel zapsal do bytové evidence. V ostatním bydlení to má být 80 procent, tedy 2400 korun. Pro každého žadatele se dávka stanoví podle jeho příjmů a úspor.
Podle konsorcia, které tvoří 18 organizací včetně Charity ČR, ADRA, Sdružení pro integraci a migraci či Organizace pro pomoc uprchlíkům, většina příchozích nebude na tržní nájemné mít. "Od 1. července se významně omezuje podpora ubytování ukrajinských rodin... Mnoho uprchlíků si kvůli novým pravidlům bude muset najít nové bydlení. Lidé se budou stěhovat z ubytoven, hotelů, ale mnohdy i ze solidárních domácností," uvedlo konsorcium. Poukazuje na to, že většina uprchlíků pracuje na nízkokvalifikovaných pozicích a jejich mzdy jsou malé. Ukázaly to i průzkumy agentury PAQ Research.
Změny dávek upravuje jedna z novel zákona Lex Ukrajina. "Změny v Lex Ukrajina V a jejich pozdní komunikace směrem k ubytovatelům a k uprchlíkům zvyšuje riziko, že tisíce lidí budou ohroženi životem v nedůstojných podmínkách a bezdomovectvím, anebo budou nuceni k návratu do země, kde se dál válčí,” sdělila ředitelka konsorcia Andrea Krchová.
Podle konsorcia je úvaha, že mají uprchlíci za ubytování platit, správná. Poukazuje ale na to, že uprchlíci s malými výdělky budou moci solidárním domácnostem nabídnout mnohem méně než dosud. Podle vedoucí výzkumu konsorcia Blanky Tollarové se tak mnozí ubytovatelé rozhodují, jestli budou ubytování dál poskytovat. Podmínky by se měly nastavit tak, aby k ubytování zranitelných motivovaly, míní Tollarová.
Podle ministerstva práce je potřeba posílit adresnost podpory a víc zapojit do hrazení životních nákladů ty příchozí, kteří mohou pracovat. V dubnu úřady práce na humanitární dávky a solidární příspěvky vydaly 1,2 miliardy korun. Nouzové ubytování by stát přestal podle podkladů k nařízení platit asi 40.000 lidí, ušetřit se má 420 milionů korun měsíčně. Na novou humanitární dávku s částkou na bydlení by mělo být potřeba asi 920 milionů korun měsíčně.
