Praha - Ubývá Čechů, kteří nestíhají splácet své dluhy. Ke konci loňského roku mělo dluhy po splatnosti 4,87 procenta dospělých, o rok dříve to bylo 5,15 procenta. Od konce třetího čtvrtletí ale vzrostla nesplacená dlužná částka, stalo se to poprvé od března 2020. ČTK dnes o tom informovalo sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o lidech s potížemi se splácením závazků.
Ke konci roku 2022 bylo v negativním registru fyzických osob Solus zapsáno 423.000 dospělých osob s dluhem po splatnosti. Je to o 33.000 osob méně než ke konci roku 2021. Za čtvrté čtvrtletí loňského roku ubylo z registru 5000 osob s dluhem po splatnosti.
Celkový dluh po splatnosti proti konci roku 2021 klesl o 3,7 miliardy na 30,9 miliardy korun. Sdružení Solus ale upozornilo, že ve čtvrtém čtvrtletí se dlužná částka zvýšila zhruba o 200 milionů korun. Je to první čtvrtletní růst od března 2020.
"Přestože celkový počet osob s dluhem po splatnosti stále ještě klesá, pozorujeme během celého roku 2022 signály, že bohužel někteří spotřebitelé mají častěji potíže s úhradou svých závazků. V roce 2023 lze očekávat stále se zvyšující tlak na rodinné rozpočty zejména v důsledku vysokých cen energií a pokračující vyšší inflace," upozornil tajemník sdružení Solus Jan Stopka.
Údaje z registru ukazují na velké rozdíly v dodržování závazků mezi jednotlivými regiony. Nejmenší podíl dospělých s dluhy po splatnosti je ve Zlínském kraji, kde je to 3,01 procenta, a na Vysočině, kde činí 3,04 procenta. Nejvyšší podíl 9,82 procenta je v Ústeckém kraji, následuje Karlovarský kraj s podílem 8,72 procenta.
Zápis v registru Solus spotřebitele chrání především před dalším neodpovědným zadlužením. Motivuje je ale také k úhradě svých závazků po splatnosti, pokud chtějí mít přístup k dalšímu úvěru či jiné službě s odloženou splatností za výhodných podmínek. Solus sdružuje zhruba 60 společností, které poskytují služby spotřebitelům ohledně bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb či distribuce energií.
