Praha - Počátek letošního roku je na některých horských vrcholech v Česku, ale i na měřicích stanicích v nižších polohách výrazně větrnější než ve většině z předchozích deseti let. Vyplývá to z údajů za Sněžku a Milešovku a také za Kocelovice na Strakonicku nebo pražskou Ruzyni, které dnes na twitteru zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Na Sněžce byla letos v lednu mohutná vichřice s rychlostí nad 103 kilometrů v hodině ve dvaceti dnech, což je více než dvojnásobek průměru za předchozích deset let a vůbec nejvíc v tomto období. Podobně i dosavadní průběh letošního února je v tomto ohledu silně nadprůměrný a víc takto větrných dnů bylo na nejvyšší hoře ČR z posledních deseti let jen v roce 2020.

Nadprůměrný nebo vůbec nejvyšší počet dnů s mohutnou vichřicí má letos na začátku roku oproti předešlým deseti letům také Milešovka. Z měřicích stanic v nadmořské výšce pod 600 metrů bylo letos v lednu a únoru nezvykle větrno vedle Kocelovic a Ruzyně například také v Kuchařovicích na Znojemsku.

Meteorolog a klimatolog Radim Tolasz z oddělení klimatické změny ČHMÚ v pátek ČTK řekl, že meteorologové v Evropě pozorují v posledních 15 letech nárůst meteorologických situací spojených se silným větrem a výskytem vichřic. Vliv na to mají podle Tolazse klimatické změny, jejichž výsledkem jsou i ve střední Evropě častější a rychlejší výměny vzduchových hmot.

Z dlouhodobého hlediska se ale naopak počty větrných bouří, které zasáhnou Evropu, spíše snižují, řekl Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Trend je podle něj maskovaný výrazným kolísáním napříč desetiletími a meziročními výkyvy.