Plzeňský kraj nechce hranici úspěšnosti v přijímacích zkouškách

foto Ilustrační foto - Ivana Bartošová z Koalice pro Plzeňský kraj.

Plzeň - Plzeňský kraj nesouhlasí se zavedením cut-off score, tedy minimální bodové hranice při přijímání na střední školy. Asociace krajů přitom navrhla, aby na maturitní obory nemohli být přijati studenti, kteří při jednotných přijímacích zkouškách z češtiny a matematiky nedosáhnou alespoň 30 bodů.

Opatření mělo zvýšit úroveň vzdělávání. Plzeňský kraj ale na základě vlastní analýzy dospěl k názoru, že takové opatření by nepřispělo ke zlepšení úrovně středního školství, řekli dnes novinářům představitelé kraje. Ministr školství Robert Plaga koncem ledna uvedl, že ministerstvo nebude připravovat návrh na zavedení hranice úspěšnosti.

Už nyní střední školy v Plzeňském kraji v naprosté většině hranici 30 bodů při přijímání studentů nepodkročí, uvedla hejtmanova náměstkyně odpovědná za školství Ivana Bartošová (KDU-ČSL). "Ohrozilo by nám to ale nástavbové studium, ohrozilo by nám to segmenty zejména zemědělského školství a sociálních služeb, kde se sice hlásí žáci, kteří třeba nemusí všichni dosahovat tohoto bodového ohodnocení, nicméně mohou tu maturitu úspěšně dokončit," řekla. Podle ní nejsou zatím k dispozici žádné srovnatelné výstupy které by zavedení cut-off score podpořily. Jednotné přijímačky se dělají jen dva roky, Plzeňský kraj se se všemi svými školami zapojil už do jejich pilotního testování. První studenti ale teprve letos maturují, a nelze tedy doložit jejich úspěšnost u maturit. Bartošová by jednoznačně posílila zejména kvalitu výuky na základních školách. "Abychom pak například v matematice nemuseli na středních školách dohánět, co mají děti umět ze základních škol," řekla.

Podle hejtmana Josefa Bernarda (ČSSD) kraj dospěl k názoru, že zavedení hranice úspěšnosti při přijímacích zkouškách nemá smysl. Dotkl by se částečně jen zemědělských a sociálních oborů, na které se hlásí méně uchazečů, o jejichž práci je ale velký zájem. Část z těchto uchazečů může být přijata i s nižším bodovým ziskem. "Kraj už v roce 2011 udělal poměrně bolestivou a nutnou reformu středních škol, řadu škol jsme sloučili a tím jsme přirozeně zvýšili soutěživost mezi školami. Odmítáme tvrzení, že bychom na naše střední školy brali studenty, kteří nemají na to, aby úspěšně absolvovali maturitu," zdůraznil hejtman. S rostoucí populační křivkou se navíc bude na středních školách přirozeně zvyšovat konkurence.

Vedoucí odboru školství krajského úřadu Jaroslava Havlíčková řekla, že z devátých tříd jde v kraji na učňovské obory díky různým motivačním programům 38 procent dětí. To je podle Bartošové i Bernarda nejvíc v Česku. Devět procent deváťáků jde na čtyřletá gymnázia a přes 50 procent na střední odborné školy. Na víceletá gymnázia jde z pátých či sedmých tříd kolem desetiny dětí. Nyní z devátých tříd vychází v kraji kolem 4500 dětí, meziročně zhruba o 200 žáků více. Na středních školách a učilištích je pro ně k dispozici kolem 6500 míst, dalších 540 míst je každoročně na víceletých gymnáziích. Na vrcholu populační křivky, který by měl přijít v roce 2024, by mělo ze základních škol vyjít až kolem 6000 dětí. Maturitu v kraji neudělá při řádném a dvou možných opravných pokusech během pěti let pět procent středoškoláků.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

9°C

Dnes je středa 20. února 2019

Očekáváme v 7:00 2°C

Celá předpověď