Plzeň - Plzeň dnes odhalila pamětní desku Josefu Hlavatému, který se 20. ledna 1969 zapálil na protest proti srpnové okupaci země roku 1968. Pětadvacetiletý pivovarský dělník se upálil první po studentu Janu Palachovi, který se k tomuto činu rozhodl o čtyři dny dříve na pražském Václavském náměstí ve snaze probudit národ z letargie, do níž upadl po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Hlavatý zemřel 25. ledna. Deska sochaře Luďka Míška je v zemi na dnešním náměstí T. G. Masaryka, v místě, kam po svém zapálení upadl.
Fotogalerie
"Jeho čin byl hned po uskutečnění zpochybňován a interpretován tak, že mladý muž upálením řešil osobní problémy. Až mnoho desítek let po jeho smrti, vlastně teprve nedávno, a to především díky historiku Petru Blažkovi, bylo potvrzeno, že Josef Hlavatý se upálil na protest proti tehdejší společenské situaci," řekla radní Eliška Bartáková (ANO) na pietním aktu, kam přišly desítky lidí. Motiv a čin Hlavatého podle ní dodnes vyvolávají mnoho otazníků, neboť i výpovědi jeho blízkých se rozcházejí. "Řada svědků při vyšetřování činu uvedla, že byl velmi aktivní v srpnových událostech, celé noci dlel u plzeňského rozhlasu a zúčastnil se strhávání orientačních tabulek ulic i psaní protisovětských hesel. Od té doby měl k ruským vojákům nepřátelský postoj. Někteří zase uvedli, že těžce nesl lednový rozvod," uvedla. Ošetřující lékař podle Bartákové uvedl, že Hlavatý spáchal čin na protest proti okupaci a že Rusy nemá rád.
"Pro rodinu to byl tehdy dvojí šok. Josefovi rodiče i jeho sestra, má matka, samozřejmě těžce nesli, že zemřel. K tomu se však přidalo i to, že byly zdůrazňovány jen jeho životní neúspěchy. Představitelé režimu, policisté i tehdejší média uváděli, že strýc spáchal sebevraždu kvůli svým rodinným problémům," řekla Hlavatého neteř Jaroslava Silvarová, které bylo deset let, když se strýc upálil. Podle ní to byl normální kluk a ráda vzpomíná, jak jí pouštěl desky, hlavně písničky ze Semaforu. Podle Silvarové se historik Blažek jeho činu i životu podrobně věnoval. "Mluvil s pamětníky, bádal v archivech. Doložil, že to od Josefa byl politický protest," uvedla.
Jeho rodiče, kteří se nedožili sametové revoluce, ho podle Silvarové nemohli hájit a nikde nic říct. "Jeho mami u výslechu řekla, že když to udělal Jan Palach, tak Pepík uvedl, že takových bude víc," řekla. Ke členům rodiny podle ní chodila státní bezpečnost, všichni příbuzní se báli. Řekla jsem si, že než umřu, tak bych měla něco udělat, uvedla. Město začalo s pietními akty v roce 2019, poté Silvarová iniciovala pamětní desku, která je umístěná v zemi, kde se našly ohořelé zbytky jeho oděvu, krabička zápalek a sirky. K sebeupálení zvolil Hlavatý symbolické místo na tehdejším náměstí Dukelských hrdinů, kde byl do roku 1953 prvorepublikový památník Národního osvobození se sochou Masaryka. Ta byla po plzeňském povstání proti komunistům 1. června 1953 odstraněna a po roce 1989 obnovena.
O upálení Hlavatého se celé Československo dozvědělo hned 20. ledna, kdy prezident Ludvík Svoboda v televizi řekl, že v Plzni na sebe mladý člověk vztáhl ruku podobně jako Palach. Den nato ale už státní orgány Hlavatého motivaci zpochybnily. Média zdůrazňovala jeho nespolehlivost, problémy s alkoholem, časté změny zaměstnání, depresi z rozvodu a omezení kontaktu s dětmi. "Tyto informace se promítly i do postoje plzeňské veřejnosti. Zatímco ještě téhož večera, kdy se upálil, se na místě tragického činu sešlo asi 150 lidí, kteří diskutovali, zapalovali svíčky a zanechávali vzkazy, v nichž srovnávali Hlavatého čin s Palachovým, následujícího dne už šlo pouze o desítky osob," uvádí Dějiny města Plzně.
Po Palachovi, který na následky zranění zemřel 19. ledna 1969 a jeho pohřeb o pět dní později se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii, se od ledna do 4. dubna k podobnému činu odhodlalo dalších téměř 30 lidí, jen u malé části z nich je podle historiků možno nade vši pochybnost prokázat politický motiv. Nejznámější byl osmnáctiletý student Jan Zajíc.
