Pavel: Vstup Ukrajiny do EU lze i skeptikům vysvětlit lépe než úvahy o NATO

foto Vlajky EU a Ukrajiny před budovou Evropského parlamentu v Bruselu.

Bratislava - Případné přijetí Ukrajiny do Evropské unie nebude budit tolik kontroverzí, jako úvahy o jejím přijetí do Severoatlantické aliance. Členství v EU lze lépe vysvětlit i těm, kteří vstupu nepřejí, jako krok ekonomický, sociální, kulturní, a nikoli vojenský. V rozhovoru při návštěvě Bratislavy to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Ukrajina aktuálně potřebuje hlavně obrněná vozidla, prostředky protiletadlové a protiraketové obrany či dělostřeleckou munici, myslí si prezident. S letouny je to podle něj složitější. Pavel se na Ukrajinu vydá v dubnu, z bezpečnostních důvodů nechtěl termín konkretizovat.

Mnoho zemí EU se podle Pavla shodne na tom, že by Ukrajina měla být přizvána do bloku co nejdřív. Vypovídá o tom i to, že zemi napadenou Ruskem navštívila řada představitelů unie. K přiblížení země k sedmadvacítce může dopomoci i poválečná obnova, jež nemusí začít až po válce, domnívá se Pavel.

"Myslím, že členství Ukrajiny nebo kterékoli země v Evropské unii je možné vždycky lépe vysvětlit i těm, kteří tomu vstupu nepřejí, jako krok ekonomický, sociální, kulturní, a ne vojenský. Určitě případné přijetí Ukrajiny do Evropské unie nebude budit tolik kontroverzí, jako úvahy o jejím přijetí do NATO," poznamenal prezident.

Ukrajině začíná podle něj chybět materiál a munice. Pokud nemá ve své obraně selhat, je potřeba jí poskytnout to, co potřebuje pro úspěšnou obranu, případně protiofenzivu k obnovení svých hranic. "Na prvním místě to jsou obrněná vozidla. Jsou to prostředky protiletadlové a také protiraketové obrany, protože vidíme, jak masové útoky na civilní infrastrukturu mají za cíl ochromit Ukrajinu a kolik způsobují ztrát na životech a materiálních hodnotách," řekl Pavel.

Dále je to munice, neboť její spotřeba při intenzivních bojích je enormní. "Ukrajina potřebuje například v kategorii dělostřelecké munice okolo 10.000 nábojů za den," přiblížil prezident s tím, že Ukrajina výrobní kapacitu aktuálně nemá. "Rusko má ohromné zásoby ve skladech, a i když má problémy s logistikou, jak ty zásoby dostat na bojiště, tak přeci jenom má stále odkud čerpat. Ukrajina ne," dodala hlava státu.

Na dotaz, zda by Česko mělo Ukrajině nabídnout lehké bojové letouny L-159, Pavel uvedl, že jsou typem, které ukrajinské letectvo nikdy nemělo, nemá pro něj tedy žádnou infrastrukturu a piloti na něj nejsou vycvičeni. "Je to možná jednodušší stroj na obsluhu, než jsou třeba nadzvukové letouny, ale je to stejný problém. Musíte připravit veškerou logistiku, servis, řízení provozu, palivové hospodářství, speciální munici a pak také vycvičit pozemní a letecký personál. A to je záležitost na půl roku až rok, podle typu," řekl. Větší smysl mu dává dodávka letounů MiG-29.

Až Ukrajina zahájí obnovu, je možné se začít bavit o tom, co jí lze poskytnout pro výstavbu armády už na mírových základech, domnívá se prezident.

Pavel má za důležité být na straně Ukrajiny nejen verbálně, ale i skrze materiální, případně finanční pomoc. "To je jediné, co může nejenom udržet morálku ukrajinských vojáků, ale i ukrajinské veřejnosti, která je zatím extrémně vysoká," konstatoval. Rétoriku je podle něj potřeba zaměřovat nejen na ujištění Ukrajiny o další pomoci, ale i na vysvětlování nutnosti pomoci napadené zemi českým občanům. "Pokud naši vlastní občané neuvidí smysl pomoci Ukrajině, pokud ji nebudou vnímat jako pomoc nám samým, tak se nám bude těžko udržovat tempo pomoci," doplnil Pavel.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je sobota 25. března 2023

Očekáváme v 21:00 8°C

Celá předpověď