Praha - Pokud se rýsují nějaké vyhlídky na konec války na Ukrajině, tak nikoli ve prospěch napadené země, ale směřují k těžkému kompromisu. Bude mít pravděpodobně zásadní dopad na celou Evropu, řekl při dnešním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze prezident Petr Pavel.
Fotogalerie
Problémy podle hlavy státu přetrvávají v bezpečnostních vztazích v Evropě. "Bezpečnost na Ukrajině je podmnožinou evropské bezpečnosti," řekl Pavel. Považuje za důležité s Ruskem hovořit o bezpečnosti od Severního ledového oceánu až po Černé moře či o obnovení smluv, které chránily bezpečnost evropských občanů. Jinak podle něj lze dříve či později očekávat další konfrontace.
Pavel také podotkl, že Rusko nemá zájem na mírové koexistenci, o čemž je podle něj důležité hovořit uvnitř společnosti.
Minulý týden se dostal do médií osmadvacetibodový plán pro ukončení války, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy. Počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit. Dále navrhuje, že Ukrajina početně omezí svou armádu maximálně na 600.000 vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Mnozí upozorňovali na to, že tyto návrhy jednoznačně vycházely vstříc Rusku a že jejich přijetí by znamenalo pro Ukrajinu kapitulaci.
V pondělí Bílý dům oznámil, že delegace Spojených států a Ukrajiny při nedělním jednání v Ženevě zpřesnily návrhy ohledně možného ukončení rusko-ukrajinské války. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán.
Pavel v pondělí na tiskové konferenci řekl, že jednání v Ženevě přinášejí mnohem více pozitivní atmosféry, pohledy se sjednocují. Plán podle něj musí respektovat mezinárodní normy a pravidla, neměl by vést k popření základních principů bezpečnostní architektury.
V programu koalice chybí zmínky o Rusku či spojeneckých závazcích, řekl Pavel
Programové prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky. Při dnešním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.
"Každá změna vedení, i ve vedení státu, ve vládě, je příležitostí k nějakým změnám. V tomto případě si nejsem jist, že podmínky jsou nastaveny úplně vhodně," poznamenal prezident. V programovém prohlášení mu chybí také zmínka o tom, že svoji bezpečnost Česko zajišťuje především v systému kolektivní bezpečnosti. "To na nás klade určité nároky, mimo jiné i na to, jak je strukturována armáda, jaké úkoly plní," poznamenal.
Pavel už dříve požádal předsedu ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v NATO a navyšování obranných výdajů. Vznikající koalice úpravy odmítla.
Pavel dnes poznamenal, že aby armáda mohla reagovat na potřeby doby, musí být moderní, adaptabilní, dobře vybavená, vycvičená, flexibilní a rychlá. "Pak musíme začít pracovat podle úplně jiných schémat," poznamenal.
"I zkušenosti z Ukrajiny mluví jasnou řečí. Nejsme schopni reagovat na tempo, kterým se mění situace nejen na Ukrajině, ale obecně ve světě. To se nutně musí změnit, pokud chceme být relevantními hráči ve své vlastní bezpečnosti," konstatoval. Situace se podle halvy státu komplikuje globálně, jistoty, které platily ještě nedávno, jsou zpochybněny, nebo se o nich začíná pochybovat.
Pavel také podotkl, že kolektivní obrana se opírá o jednotné a funkční NATO. "Na druhou stranu, když se podíváme, jakým způsobem jednotliví členové NATO plní své spojenecké závazky, pak sami cítíme, že to není stoprocentní," podotkl.
Závěry z posledního velkého krizového cvičení v ČR podle Pavla dále ukazují, že existují zásadní problémy. "Když jsem si je přečetl, tak jsem měl pocit, že musí být okamžitě svolaná mimořádná Bezpečnostní rada státu, abychom se bavili o tom, jaké kroky bezprostředně podnikneme, abychom tyto nedostatky začali odstraňovat," poznamenal.
Největší hrozbou pro bezpečnost ČR je Rusko a jeho politika, řekl Řehka
Největší hrozbou pro bezpečnost České republiky zůstává Rusko a jeho současná politika, řekl v úvodu dnešního velitelského shromáždění české armády náčelník generálního štábu Karel Řehka. Rusko je stále nevyzpytatelnější a agresivnější a zkouší, kam až může zajít, doplnil Řehka. Označil za pravděpodobné, že dnes jde o jeho poslední plánovací velitelské shromáždění ve funkci.
Armáda se podle Řehky tvoří proto, aby válka nikdy nebyla. S Ruskem se nejde domluvit u piva, ale jen z pozice síly, zdůraznil. "Hrozba ze strany Ruska narůstá, všichni vojáci v naší armádě musí být připraveni na boj, mít a znát svůj operační úkol. Příprava na válku je kontinuální a nikdy nekončící proces. Připravenost na nejhorší scénář je to, proč si nás společnost platí," uvedl.
Vojáci podle Řehky musí trávit víc času na cvičištích a střelnicích. "Méně na různých poradách, prezentacích a školeních a v zajetí byrokracie. Musíme cvičit a žít tak, jak bychom v reálu i bojovali," uvedl. Doplnil, že každá chvíle strávená jinak než prací na lepší bojové připravenosti, je mrháním zdrojů a ztrátou času.
Řehka ve velmi kritickém projevu varoval především před byrokracií a pomalými procesy v české armádě, které se navíc neadaptují na současné potřeby. Do konce ledna bude chtít po svých podřízených konkrétní plány na zjednodušení procesů v jejich oblasti. "Podmínky vytvářené armádě nám vůbec nenahrávají, včetně současné organizační kultury, a to i na ministerstvu obrany. To je ale prostá realita, my se s ní musíme poprat," uvedl.
Na tiskové konferenci poté Řehka podotkl, že co se týče personálu, má armáda dva problémy. Jedním je současná nenaplněnost starých cílů, přičemž nové cíle budou ještě náročnější. Je podle něj potřeba zefektivnit stávající systém, zlepšit nábory a komunikaci. Druhou potíží podle šéfa armády je, že neexistuje systém, který by generoval a obnovoval dostatečně velkou zálohu ozbrojených sil, a ani legislativa, která by to napravovala.
Podle Řehky má armáda nachystanou tzv. koncepci mobilizace, v níž navrhuje řešení založená primárně na dobrovolnosti. "V žádném případě nikdy jsme nediskutovali a nepřemýšleli o návratu plošné jednoroční základní služby nebo něčeho podobného," dodal. Současný model armády byl podle něj vytvořen v situaci, kdy měla primárně řešit operace krizového řízení většinou mimo ČR.
Až se bude lámat chleba, občané se nebudou ptát, kdo armádě házel klacky pod nohy, řekl dále v projevu Řehka. Budou se ptát, co armáda dělala pro bezpečí, dodal. "Vlády a ministři přicházejí a odcházejí, armáda zůstává. Jediní, komu skládáme účty, je naše vlast a vlajka, kterou nosíme na rameni. Nikdo z nás nenosí uniformu, aby byl loajální komukoliv jinému než naší zemi," konstatoval.
Armáda podle Řehky potřebuje funkční operační stupeň velení a řízení. Objektivně se modernizuje, ale systém je stále pomalý. "Musíme si připustit, že technologie se mění rychleji, než my dokážeme schválit powerpointovou prezentaci," uvedl. Na bojišti na Ukrajině se mění technologie každý měsíc. "My plánujeme drony na rok 2027, ale v té době budou dnešní drony již muzejní kusy," varoval.
Řehka vojákům řekl, že je často vyzývá k iniciativě. "A přitom vím, že iniciativa je i v resortu ministerstva obrany často trestána, nebo dokonce kriminalizována," řekl. Ubezpečil, že z jeho úrovně žádná kriminalizace iniciativy není a nebude.
Armáda potřebuje experimentovat, udělovat výjimky, když to dává smysl. Systém je přitom pomalý a jede podle pravidel hlubokého míru, řekl Řehka. Za inspiraci v pružné modernizaci označil Polsko, Nizozemsko či Dánsko. V Česku se naopak procesy nijak nezměnily, chybí i přísný jednoduchý kontakt s obranným průmyslem. Příští rok pokládá za rozhodující.
Černochová apelovala na nutnost dalších investic do armády
I kdyby nastal na Ukrajině mír na desetiletí, musí Česko podle ministryně obrany v demisi Jany Černochové (ODS) obranu a bezpečnost dát do pořádku. Je třeba pokračovat v procesech, které současná vláda nastartovala, apelovala Černochová na své nástupce. Na pravidelném velitelském shromáždění dnes zdůraznila, že k silnější armádě se nedá proškrtat, a polemizovala s nastupující sněmovní většinou, která mluví o tom, že investice nejsou o procentech, ale o efektivitě. Je to podle ní jen cesta k tomu, aby se v rozpočtu obrany hledaly peníze na krytí jiných položek státního rozpočtu. Stát nemůže mít deset priorit, protože je nedokáže ufinancovat, konstatovala.
Černochová dodala, že obrana za jejího vedení uzavřela 49.000 smluv za 590 miliard korun, většinou s českými dodavateli.
"Nikdy jsem neměla dvě procenta nebo pět procent (výdajů hrubého domácího produktu) za mantru, ale nikdy jsem je z hlediska stavu naší armády ani nezpochybňovala, protože je to osvědčená metodika," uvedla. Díky stabilitě výdajů je podle ní možné stabilně plánovat, předvídat, pořizovat materiál a služby a chovat se efektivně. Výkyvy ve financování podle končící ministryně nejenom, že oslabují obranu, ale jsou neefektivní.
V končícím období se podle Černochové podařilo nastartovat krizové, personální, akviziční i legislativní procesy. "Stabilizovali jsme financování a obranné plánování, modernizovali jsme systém péče o válečné veterány, začali významně investovat do infrastruktury, z popela vstává náš obraný průmysl a společnost si uvědomuje význam armády. Tato práce ale nekončí. Na toto úsilí je třeba navázat a vytrvat v něm," uvedla. Bez kontinuity a stability se podle ní může vše zadrhnout a obrana a armáda skončit na konci priorit.
Uvedla také, že roste nábor do armády a jejích záloh. Bez toho armáda zestárne, varovala. Ochotu účastnit se je podle ní nutné pěstovat. Získávat nové lidi pro armádu lze podle ní jen kombinací několika opatření. Zmínila virtualizaci náboru a digitalizaci rekrutačního procesu a jeho zjednodušení, větší aktivitu směrem k veřejnosti a také navýšení příjmů vojáků tak, že se armáda stala konkurenceschopnou na trhu práce. O ledna příštího roku, po druhém zvyšování příjmů vojáků za půl roku, bude mít voják po základním výcviku celkový příjem přibližně 51.000 korun, konstatovala.
Podle Černochové je třeba pokračovat i v modernizaci armády. "Názory, že drony nebo umělá inteligence nahradí třeba těžkou techniku a člověka, jsou pomýlené. Budoucnost je ve spolupráci člověka se strojem, budoucnost je v začleňování robotů a umělé inteligence do toho, co již máme a užíváme. O to je naše úloha složitější a nároky vyšší. Nenechme se mýlit jako před dvaceti lety v době profesionalizace, že zavádění robotů a digitalizace výdaje na obranu sníží. Minimálně ve střednědobém horizontu se tak nestane," konstatovala ministryně.
