Praha - Čin Jana Palacha zůstává i po 57 letech podle prezidenta Petra Pavla výzvou, že lidé nesmějí přestat hájit své základní hodnoty a smířit se s tím, když jde vývoj proti těmto hodnotám. Prezident to dnes uvedl na sociální síti X. Premiér Andrej Babiš (ANO) napsal, že Palachova odvaha a odhodlání jsou trvalým symbolem boje za svobodu a pravdu. Bývalý předseda vlády Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že Palachova oběť tehdy i nyní připomíná, že má smysl nerezignovat na hodnoty a neustupovat zlu.
Fotogalerie
Palach, student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil. Chtěl v době nastupující normalizace vyburcovat tehdejší společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Těžce popálený zemřel o tři dny později.
"Jan Palach chtěl svým činem probudit československou společnost, která rezignovala na odpor proti politickému útlaku. Pokud bychom si z jeho odkazu měli něco vzít i po 57 letech, pak je to výzva, že nesmíme přestat hájit naše základní hodnoty. A také se nikdy nesmíme smířit s vývojem, který jde proti těmto hodnotám," uvedl dnes prezident Pavel.
Babiš napsal, že před 57 lety se Palach obětoval, aby probudil národ. "Jeho odvaha a odhodlání zůstávají trvalým symbolem boje za svobodu a pravdu. Nezapomínáme," uvedl premiér.
"Jan Palach obětoval život, protože se nesmířil s totalitou. Jeho čin zůstává symbolem odvahy a neustálého zápasu za svobodu. Připomíná nám, že nerezignovat na hodnoty a neustupovat zlu má smysl - tehdy i dnes," napsal Fiala.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si Palachův čin dnes dopoledne připomněl s dalšími senátory i zástupci hlavního města u památníku v horní části Václavského náměstí. Vzpomínkové akce se konají také na Olšanských hřbitovech, kde je Palach pohřben, u budovy filozofické fakulty, kterou studoval, nebo v Mělníku, kde maturoval.
Za komunistického režimu se o Palachově činu nemluvilo, tabu bylo i jméno Jana Zajíce, který se po vzoru Palacha upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969 v průchodu domu v horní části Václavského náměstí. Lidé však na jejich činy nezapomněli. Pietní akt ke 20. výročí Palachovy smrti v lednu 1989 v centru Prahy nečekaně otřásl komunistickým režimem, změnil se v nejsilnější výbuch protestu proti tehdejší totalitní moci. Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit nespokojenost a čelily tvrdým zásahům pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen vládnoucí politiky, ale také opozici.
O několik měsíců později komunistický režim padl a Palachova i Zajícova památka se začala připomínat. Od roku 2014 je 16. leden v Česku významným dnem.
Senátoři uctili na Václavském náměstí památku Jana Palacha
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) dnes u památníku na pražském Václavském náměstí spolu s dalšími senátory uctil památku studenta Jana Palacha, který se před 57 lety v roce 1969 upálil na protest proti apatii československé společnosti po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do země v srpnu 1968. Květiny u památníku na místě, kde Palach svůj čin vykonal, položila i starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) a další členové vedení první městské části.
Z Palachova činu si podle Vystrčila může současná společnost vzít poselství boje proti letargii a nečinnosti. "V dnešní době je v celém světě spousta konfliktů a spousta situací, kdy je ohrožena svoboda a demokracie. A to je to, co bychom my měli bránit, to je to, kde bychom měli napřít své síly, abychom pomáhali těm, kdo demokracii a svobodu chtějí. Ať je to uvnitř České republiky, nebo někde mimo ni," řekl novinářům.
Podle Radoměřské je důležité si Palachův čin připomínat. "Je to mimořádně důležité zejména v této době, kdy se potýkáme s hrozbami války, kdy se potýkáme s nejistotou, kdy jsou mnozí vystavováni řekněme zkouškám charakteru. A trochu se obávám, že jim budeme vystavováni čím dál častěji," řekla. Dodala, že rozhodnutí Jana Palacha nežít ve lži může být majákem pro všechny, kteří ve složitých situacích přemýšlejí o tom, jak se zachovat.
Palachovu památku si dnes vpodvečer v metropoli připomene také tradiční shromáždění před Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha. Akce se zúčastní zástupci vedení univerzity, pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) či rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák a také ministr školství Robert Plaga (za ANO), který uctil památku Jana Palacha již dopoledne u jeho hrobu na Olšanských hřbitovech.
"Čin Jana Palacha nebyl zoufalým činem jednotlivce nebo únikem od té situace, která tady po okupaci ruskými vojsky byla, ale naopak spíš politickým apelem na společnost, lidským apelem na společnost, aby se probudila z té letargie a uvědomila si, co se tady děje v době normalizační," řekl dnes Plaga. Aktivní občanská společnost je něco, na čem podle Plagy stojí všechny demokratické země. Proto je důležité i v této době si připomínat Palachův čin, míní.
Palach chtěl svým činem probudit národ z rezignace a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. Zemřel v nemocnici 19. ledna 1969, tedy tři dny poté, co se na Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Další student, Jan Zajíc, se po jeho vzoru upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969 - v průchodu domu v horní části Václavského náměstí, jen desítky metrů od místa, kde se polil hořlavinou a zapálil Jan Palach.
