Pravice neprosadila ve volbě italského prezidenta šéfku Senátu Casellatiovou

foto Předsedkyně horní komory italského parlamentu Elisabett Casellatiová. 

Řím - Pravicovým stranám se v dnešním pátém kole volby italského prezidenta nepodařilo prosadit jejich kandidátku a předsedkyni Senátu Elisabettu Casellatiovou. Ta v tajné volbě dostala 382 hlasů, což je o zhruba 70 hlasů méně, než kterými na papíře disponují strany, které ji veřejně vyslovily podporu. Levicové strany a Hnutí pěti hvězd, které před hlasováním odmítly Casellatiovou podpořit, se zdržely hlasování. Další kolo hlasování začne dnes v 17:00 SEČ, informovala agentura ANSA.

Podle deníku Corriere della Sera je nepravděpodobné, že pravicové strany vyjádří podporu Casellatiové i v šestém kole. Podle představitelů levice je neúspěch předsedkyně Senátu důkazem, že nemá smysl navrhovat jména, na kterých se shodne jen jedna část politického spektra. Vyzvali proto pravicové strany, a zejména ty, jež jsou součástí vládní koalice, tedy hlavně Ligu Mattea Salviniho a stranu Vzhůru Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho, aby se vrátily k jednacímu stolu.

Pro pětasedmdesátiletou právničku Casellatiovou se podle agentury ANSA vyslovily strana Vzhůru Itálie, jejíž je šéfka Senátu členkou, a krajně pravicová uskupení Liga Mattea Salviniho a Bratři Itálie, které vede Giorgia Meloniová a není součástí vládní koalice. S návrhem nesouhlasila středolevicová Demokratická strana ani Hnutí pěti hvězd či strana Živá Itálie (Italia Viva) expremiéra Mattea Renziho. Pro zvolení je nyní potřeba nadpoloviční většina hlasů, tedy alespoň 505 z celkových 1009. V prvních třech kolech byly nutné dvě třetiny hlasů.

Specifikem italských prezidentských voleb je, že fakticky neexistují oficiální kandidáti. Každý volitel napíše v tajné volbě jméno budoucího prezidenta na volební lístek. Volba může trvat mnoho dní. Dosud nejdelší bylo hlasování v roce 1971, kdy se nová hlava státu volila od 9. do 24. prosince a vzešla až z 23. kola. Prezidentem byl tehdy zvolen Giovanni Leone.

Nástupce prezidenta Sergia Mattarelly začal sbor volitelů vybírat v pondělí. V prvním kole převažovaly prázdné lístky, neúspěšná byla i druhá volba a ve třetím a čtvrtém kole dostal nejvíce hlasů Mattarella - nejprve 125 a ve čtvrtek 166. Současný prezident, který v červenci oslaví jedenaosmdesáté narozeniny, ale o druhý mandát zájem nemá. Je však možné, že ho okolnosti přimějí změnit názor.

Podobně se to stalo v roce 2013. Tehdy po pěti neúspěšných kolech volby prezidenta šéfové největších stran přesvědčili tehdejší hlavu státu Giorgia Napolitana, aby se ujal nejvyššího úřadu ještě jednou. Napolitano, jemuž bylo v té době 87 let, dostal v šestém kole 740 hlasů a byl znovu zvolen. Itálie byla tehdy dva měsíce od parlamentních voleb v patové situaci a nedařilo se zformovat novou vládu. Napolitano po dvou letech rezignoval, když se situace stabilizovala. Do nejvyššího úřadu pak byl zvolen Mattarella.

Mandát italského prezidenta trvá sedm let, ústava umožňuje znovuzvolení, což se ale v minulosti stalo jen jednou, v případě Napolitana.

Další kolo volby se má uskutečnit dnes od 17:00. Pokud ani dnes hlavu státu v Římě nezvolí, budou další kola v sobotu od 9:30 a pak od 16:30.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je čtvrtek 19. května 2022

Očekáváme v 19:00 23°C

Celá předpověď