Praha - Památník ticha příští týden opět připomene vyhlazení Terezínského rodinného tábora v noci z 8. na 9. března 1944. Instituce, která dlouhodobě upozorňuje na hrůzné události totalitních režimů a varuje před tím, aby se opakovaly, loni na fotografiích připomínala ukrajinský památník nacistického masakru Židů v roce 1941 v Babím Jaru. Památník v úterý zasáhla ruská raketa při ostřelování Kyjeva.
"Jaký je smysl 80 let opakovat ´už nikdy více´, když svět mlčí v okamžiku, kdy bomba spadne na Babí Jar? Nejméně pět mrtvých. Historie se opakuje," napsal na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rokli Babí Jar u Kyjeva za druhé světové války německé okupační jednotky za přispění ukrajinských kolaborantů zavraždily desetitisíce Židů, Romů, Ukrajinců i Rusů.
Kolekci fotografických obrazů právě z Babího Jaru vystavil nedávno Památník ticha na pražském nádraží Bubny, z jehož perónu odjížděla podstatná část vězňů do terezínského ghetta.
"Ještě loni jsme vedli dialog o současných jizvách míst paměti, dnes sledujeme otevřené rány nové – na místech, která již válečné zločiny pamatují. Minulost se stala realitou, a bylo by dobré, abychom se už přestali divit. Desítky let pracujeme s pamětí a připomínáme strašlivé události totalit 20. století. Aby se neopakovaly. Hledejme cesty, jak pomoci nespravedlivě napadenému… Ale udělejme vše pro to, abychom lépe četli signály, které před každou drastickou zkušeností přicházejí v podobných demagogiích, lžích a na ně navazujících sebeklamech," řekl ředitel Památníku ticha Pavel Štingl.
Příští týden Památník ticha opět připomene největší jednorázovou genocidu československých občanů historie země – vyhlazení Terezínského rodinného tábora. Pietní akce Vzpomínka na BIIb, což je označení pro osvětimský blok, kde sídlil Terezínský rodinný tábor, se uskuteční 8. března od 17:00 formou on-line premiéry dokumentu natočeného v prostorách nádraží Bubny.
Součástí sedmiminutového filmu budou graffiti, hudba i divadlo. Projekce na stánkách www.pamatnikticha.cz nabídne komorní koncert inscenovaný na perónu nádraží Bubny. Spolu s hudebníky v dokumentu hostují na peronu výtvarníci, kteří vytvářejí tematické graffiti inspirované vzpomínkami Dity Krausové.
Dita Krausová patří do okruhu přátel Památníku ticha. S rodinou byla roku 1942 deportována do Terezína a následně do rodinného tábora v Osvětimi. Malým zázrakem prošla selekcí krátce před jeho likvidací a putovala s pracovním transportem do Hamburku, odkud byla přesunuta do tábora Bergen – Belsen. Po válce emigrovala do Izraele, kde napsala autobiografický román Odložený život. Podle jejího životního příběhu vznikl bestseller s názvem Osvětimská knihovnice.
