Ostravský psychiatr: Výskyt duševních onemocnění vzrostl o 30 procent

foto Žena. Smutek. Deprese. Stres. Ilustrační foto

Ostrava - Podle ostravského psychiatra z Polikliniky Agel Stanislava Ostatníka vzrostl letos v porovnání s obdobím před pandemií koronaviru výskyt duševních onemocnění v České republice o 30 procent. Oproti první vlně pandemie stoupl u dospělých Čechů výskyt úzkostí dvakrát a výskyt deprese a rizika sebevraždy dokonce třikrát. Problémy mají hlavně ženy a mladí lidé, kteří pociťují zvýšený stres i osamělost a vztek, sdělil novinářům Ostatník. Uvedl, že vychází z poznatků odborníků, kteří měli na toto téma před časem sympozium v Praze. Připomněl, že na pátek připadá Světový den prevence sebevražd.

"Velice ohroženou skupinou jsou děti, protože dlouho byly doma, bez kamarádů, bez koníčků. Děti, kterým covid-19 sebral školní prostředí, čím dál častěji trpí úzkostmi, depresemi, sociální fobií i sebepoškozováním. Ti starší více uvažovali o sebevraždě," uvedl Ostatník. Dodal, že nouzový stav byl pro studenty stresující a třetina z nich měla deprese.

Podle psychiatra se navíc v budoucnu ještě může projevit zvýšený nárůst počtu sebevražd. "K nárůstu sebevražd může dojít teprve se zpožděním. Pohled do historie pandemií a přírodních katastrof ukazuje, že často zpočátku dochází ke krátkodobému poklesu sebevražd a nárůst následuje až později,“ řekl psychiatr.

Dodal, že sebevražda je komplexní důsledek mnoha faktorů. Například omezení sociálních kontaktů sice bylo jednou ze zásadních zbraní proti šíření koronaviru, ale vedlo k sociální izolaci, a může tak přispívat k sebevražedným myšlenkám. "Časté sledování mediálních informací o vývoji pandemické situace může zvyšovat úzkost, obavy, strach a celkově ovlivňovat duševní zdraví. Vliv ekonomického stresu je obecně spojen s vyšší mírou sebevražd. Zároveň omezení prezenčního přístupu k psychoterapii či svépomocným skupinám vytváří systémové bariéry," míní Ostatník. K vylepšení psychické pohody může podle něj přispět například pohyb, pravidelné aktivity a záliby, meditace i udržování sociálních kontaktů při zachování bezpečnostních opatření.

Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) ročně připadá 800.000 úmrtí na sebevraždy, pokusů o sebevraždu je až 20 krát více, tedy přes 16 milionů. Počet sebevražd je v Česku nad světovým průměrem.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je středa 22. září 2021

Očekáváme v 5:00 11°C

Celá předpověď