Praha - Osobní výpady mezi politiky vládní ODS a opozičního hnutí ANO provázely dnešní sněmovní debatu nad písemnými interpelacemi. Když ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nazval místopředsedu Sněmovny a ANO Karla Havlíčka proruským politikem, z poslaneckých lavic se ozvalo i bouchání do stolu.
Poslanci se přitom původně zabývali dotazem Martina Kolovratníka (ANO) na premiéra Petra Fialu (ODS) na komunikací vlády, jež je podle autora dotazu nejasná, někdy zbytečně drahá, a dokonce matoucí. Fiala s hodnocením nesouhlasil, se strategickou komunikací kabinetu je, jak uvedl, spokojený. Diskuse se ale stočila i k jiným tématům, například k opožděným výplatám sociálních dávek, prodlévám v přiznávání důchodů a k původu dováženého plynu.
Havlíček uvedl, že vliv vlády na to, jaký plyn do Česka proudí, je "čistá nula". "Nikoli proto, že byste nechtěli, ale nemáte na to žádný vliv. Kontrakty uzavírají komerční společnosti," řekl, což vyvolalo ostřejší Stanjurovu reakci. Havlíčka nazval proruským politikem, protože podle něho nechtěl "vyhodit" ruský Rosatom z výběrového řízení na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. "Odřízli jsme se od ruského plynu a děláme všechno pro to, abychom se odřízli od ruské ropy," zdůraznil Stanjura.
Bývalý ministr průmyslu a obchodu Havlíček ve vládě Andreje Babiše (ANO) Stanjurovi vzkázal, že řízení financí mu, jak řekl, příliš nejde. "Když se podíváme na výsledky, je to katastrofa, Když se pouštíte do diskuse nad energetikou, tak je to už úplná katastrofa," řekl Havlíček. Ani za minulého kabinetu téměř nikdo podle něho nekupoval plyn z Ruska, kupoval se v Německu. "Ale to, že do Německa doběhl plyn ruský, je věc druhá, kterou neovlivníte vy ani my," tvrdil.
Fiala ale připomenul, že v minulosti bylo Česko závislé na ruském plynu z 97 procent a závislost na ruské ropě byla více než poloviční. Podstatné podle premiéra je to, od koho a jak se plyn kupuje. "Kupujeme plyn od zemí, které prokazatelně nejsou Ruskem," zdůraznil a Havlíčka vyzval, aby se "nezesměšňoval". Podle Jiřího Maška (ANO) se ale ruský plyn vozí oklikou a Česko mělo štěstí, že byla mírná zima a že lidé i firmy šetřili. Situaci s cenami energií kabinet zvládl podle Maška "nicneděláním". "Oni to ti lidé prostě unesou a zaplatí. To je vaše politika," prohlásil.
Sněmovna zřejmě zjednoduší a sjednotí pravidla provádění veřejných dražeb
Sjednotit a zjednodušit pravidla pro konání veřejných dražeb s ohledem na jejich převažující elektronickou formu má zákon, který dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Norma počítá také se vznikem Centrální evidence veřejných dražeb, což má zjednodušit proces povinného zveřejnění dražebních dokumentů. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) kvůli tomu navrhl roční odklad účinnosti zákona na rok 2025, aby byl mimo jiné čas na zprovoznění evidence.
Bartoš spolu s poslankyní ANO Zuzanou Ožanovou doporučil zvýšit o polovinu na 300.000 korun vyvolávací cenu, kterou vláda navrhla pro veřejnou dražbu movitých věcí ve zjednodušeném režimu. Podle poslankyně je důvodem nárůst cen věcí, například ojetých automobilů, které jsou obvykle draženy na takzvaných aukčních portálech.
Zákon je v zásadě totožný s předlohou předchozí vlády z roku 2020, kterou Sněmovna v předvolebním složení nestihla schválit. Zákon kvůli tomu podporují i poslanci z opozičních hnutí ANO a SPD. Proti návrhu naopak opakovaně protestovala Komora dražebníků ČR, které vadí plánovaný vznik Centrální evidence veřejných dražeb. Náklady na vytvoření systému mají být 8,1 milionu korun. Roční náklady na provoz ministerstvo pro místní rozvoj odhaduje na 500.000 korun. Celkové přínosy soukromému sektoru představují 28 milionů korun ročně.
Komora dražebníků vznik centrální evidence zpochybňuje s tím, že obdobný systém od roku 2000 provozuje Česká pošta. Stávající systém ale podle ministerstva už neodpovídá současným standardům. Nový systém by měl celý proces zautomatizovat a seznam dražebníků propojit se základními centrálními registry. Komoře také vadí možnost ukládat dražebním úředníkům v případě jejich provinění až milionové pokuty, což údajně může vést k vytvoření korupčního prostředí.
Zákon má podle ministerstva odstranit nesoulad stávající právní úpravy veřejné dražby s občanským právem a sjednotit pravidla pro konání dražeb. S dražebním zákonem souvisí i změna živnostenského zákona. Veřejné dražby na návrh vlastníka se mají přesunout podle Bartoše z dosavadního režimu koncese do mírnějšího režimu vázané živnosti pod názvem Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených. Nucené dražby i nadále zůstanou v nejpřísnějším režimu koncese. Kromě toho bude zrušena současná živnost provádění dobrovolných dražeb u movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách, která vzhledem k zmíněnému uvolnění pravidel pozbude praktického smyslu.
