Ošetřovné pro širší okruh lidí, Sněmovna pozastavila EET

foto Škola, třída, učebna, školní lavice, studium - ilustrační foto

Praha - Stát zřejmě zaplatí ošetřovné rodičům dětí do 13 let věku za celou dobu uzavření škol kvůli koronavirové krizi. Zůstane 60 procent, rozhodla Sněmovna. Schválila také, že podnikatelé nebudou muset po dobu nouzového stavu a následujících tří měsíců dodržovat EET, ani úřady ji nebudou kontrolovat. Stát zřejmě odpustí drobným podnikatelům minimální měsíční zálohy na sociální pojištění za půl roku od března do srpna. Sněmovna rozhodla i o posunu termínů maturit a přijímacích zkoušek.

Ošetřovné dostane kvůli zavření škol zřejmě širší okruh lidí

Stát zřejmě zaplatí ošetřovné rodičům dětí do 13 let věku, kteří s potomky zůstali doma v souvislosti s uzavřením škol kvůli koronavirové krizi. Rodič dostane 60 procent redukovaného vyměřovacího základu po celou dobu, co budou školy nepřístupné, a to i zpětně. Návrh zvláštního vládního zákona, který to předpokládá, schválila dnes Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze se dvěma změnami. Opoziční návrhy na úpravy předlohy zamítla.

Nyní se ošetřovné vyplácí nejvýše devět dní, přičemž děti nesmějí být starší deseti let. U samoživitelek a samoživitelů jsou podmínky mírnější. Stát ale podle předlohy uhradí ošetřovné i lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy například policisté a hasiči, budou dostávat ve všech těchto případech nekrácený průměrný služební příjem.

Ošetřovné se bude po sněmovních úpravách vztahovat i na péči o všechny nezaopatřené děti s postižením nejméně v prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech tedy nebude existovat věkové omezení. Rodiče se nově budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat, dávka se bude vyplácet jednou za měsíc.

Návrh zákona by měl patrně ve středu projednat Senát. Následně ho ještě bude muset podepsat prezident Miloš Zeman.

Doplacené ošetřovné by mohlo podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí získat ve verzi vládního návrhu kolem 190.000 lidí. Rozpočtové náklady by činily asi 2,75 miliardy korun za jeden měsíc.

Opoziční pozměňovací návrhy mířily například na hraniční věk dětí. Sněmovna zamítla jeho zvýšení na 15 let věku. Jen menšina poslanců podpořila ošetřovné 80 procent nebo dokonce sto procent vyměřovacího základu. Sněmovna k novele nepřipojila například ani návrhy na zakotvení ošetřovného pro drobné podnikatele nebo pro pracující na dohodu o provedení práce, nebo o pracovní činnosti. Vláda se dohodla na tom, že dávku pro osoby samostatně výdělečně činné vyřeší ministerstvo průmyslu a obchodu bez nutnosti legislativních úprav.

Školy se v Česku uzavřely 11. března. Řada zaměstnanců, kteří zůstali s potomky doma, ošetřovné dostávala do minulého čtvrtka. Od té doby jsou zatím bez příjmu.

Sněmovna schválila pozastavení EET na dobu nouze a tři měsíce

Elektronická evidence tržeb se pozastaví na dobu vyhlášeného stavu nouze a následující tři měsíce. Žádný podnikatel tak nebude muset evidovat své tržby a úřady tuto povinnost nebudou kontrolovat. Vládní návrh dnes ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Tento krok souvisí s vládními opatřeními proti šíření nového typu koronaviru. Zákon musí ještě schválit Senát.

Sněmovna předlohu přijala v podobě, v jaké ji předložila vláda. Poslanci neschválili ani jeden pozměňovací návrh. Pro zákon hlasovalo 96 z 98 přítomných poslanců.

Vláda uvádí, že s ohledem na opatření související s bojem proti koronaviru nelze zcela zajistit, že všichni podnikatelé spadající pod EET budou mít dostatečnou podporu, ať již technickou, nebo administrativní. Důvodem je snaha o minimalizaci fyzických návštěv finančních úřadů, což je nezbytné pro plnění jejich evidenčních povinností.

Ministerstvu financí jde o to, aby omezilo návštěvy finančních úřadů poplatníky, kteří si tam kvůli třetí a čtvrté fázi EET musí dojít vyzvednout účtenky nebo autentizační údaje, popsala před poslanci ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Upozornila, že navíc nastává doba, kdy většina poplatníků z první i druhé fáze musí vyměnit své dosavadní certifikáty a získat nové autentizace. Ministerstvo proto chce, aby si pro ně nemuseli chodit.

Ministerstvo financí již dříve plánovalo odložit start třetí a čtvrté fáze EET plánovaný na 1. květen. Úředníci by nekontrolovali její dodržování. To byl ale podle ministerstva krok, který vycházel z aktuální situace a jeho cílem bylo omezit návštěvy finančních úřadů. Ministerstvo však dospělo k závěru, že s ohledem na další vývoj situace, například uzavření nebo omezení provozu části provozoven, by mohly vzniknout potíže i těm podnikatelům, kteří pod EET spadají už nyní.

Od května se měla evidence rozšířit na všechna zbývající odvětví ekonomiky. Vztahovala by se hlavně na řemeslníky, ale i taxikáře, advokáty nebo lékaře. Několik opozičních stran předložilo ve Sněmovně návrh, aby se úplné rozšíření EET odložilo až na 1. leden příštího roku. Opozice dlouhodobě EET kritizuje a snaží se ji zrušit.

Řada opozičních poslanců dnes chtěla navrhovanou tříměsíční lhůtu prodloužit, a tím i odložit závěrečnou fázi EET. Ta spočívá v rozšíření evidence na všechny zbývající obory ekonomiky. "Lhůta tří měsíců je krátká a neodpovídá vážnosti situace," řekla Věra Kovářová (STAN). Podle Jana Hrnčíře (SPD) neznamená odklad o tři měsíce vůbec nic.

Sněmovní většina ale žádný pozměňovací návrh neumožnila. Například Jan Hrnčíř (SPD) chtěl prodloužit pozastavení EET až po dobu 18 měsíců po ukončení nouzového stavu.

Stát zřejmě odpustí živnostníkům část zdravotních odvodů

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné zřejmě nebudou muset hradit půl roku odvody na zdravotní pojištění. Odvody od března do srpna jim budou do výše minimální zálohy zcela odpuštěny. Předpokládá to vládní novela, kterou dnes zrychleně ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.

Základní minimální měsíční záloha činí 2352 korun. Vztahuje se na lidi, kteří mají drobné podnikání jako hlavní činnost. Opatření má pomoci živnostníkům překonat propad příjmů při současné koronavirové epidemii.

Před samotným hlasováním ocenili poslanci dlouhým potleskem ve stoje práci zdravotníků a dalších lidí z "první linie" boje proti šíření nákazy. Připojili se tím ke každodenní večerní celosvětové iniciativě.

Splacení půlročního pojistného nad minimální zálohu budou moci živnostníci podle předlohy odložit až do podání přehledu o příjmech a výdajích za letošní rok, tedy na rok 2021. Vláda však předpokládá, že osoby samostatně výdělečně činné, které nynější krizi ve svých příjmech nepocítily, budou hradit zálohy nad minimum ve standardním termínu. "Předejdou tak tomu, aby v příštím roce musely jednorázově provést vysoký doplatek pojistného podle přehledu o příjmech a výdajích," stojí v důvodové zprávě.

Pokud už drobní podnikatelé zálohu za březen zaplatili, bude se pokládat za zálohu za září. Předloha upravuje i odpuštění penále a stanoví, že přehled příjmů a výdajů za loňský rok budou moci živnostníci podávat až do 3. srpna.

Úlevou v hrazení záloh přijde veřejné zdravotní pojištění zhruba o osm miliard korun, stojí v důvodové zprávě. ODS neprosadila pozměňovací návrh, podle kterého by výpadek peněz v systému nahradil stát.

Piráti neuspěli s požadavkem, aby pojištění za březen až srpen nemuseli vůbec platit lidé bez zdanitelných příjmů. Jde podle předkladatelů zejména o lidi pracující na dohodu o provedení práce. Pirátský pozměňovací návrh se týkal podle nich zhruba 60.000 lidí, výpadek příjmů zdravotního pojištění by činil dalších asi 700 milionů korun.

V loňském roce šlo na zdravotní péči 311 miliard korun. Příjmy veřejného zdravotního pojištění se odhadovaly na 331 miliard korun. Letos měli podle plánů odvést zaměstnavatelé, podnikatelé, zaměstnanci a stát do systému přes 340 miliard korun. Vláda v důvodové zprávě k novele ale varuje, že letos může veřejné zdravotní pojištění skončit až ve 40miliardové ztrátě. Schodek hrozí kvůli propadu příjmů a kvůli zvýšení nákladů na zdravotní péči související s pandemií nového typu koronaviru.

Sněmovna schválila posun termínů maturit a přijímacích zkoušek

Přijímací zkoušky na střední školy se zřejmě uskuteční nejdříve 14 dnů po otevření škol, které jsou uzavřeny kvůli pandemii nového koronaviru. Maturity se mají konat o týden později, pokud se školy otevřou do 1. června. Mají být do konce školního roku. Změny termínů přináší vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze. Předlohu nyní ve zrychleném režimu projedná Senát.

Maturity se podle předlohy mají uskutečnit do konce června. Pokud by se školy otevřely po 1. červnu, maturity by měl nahradit průměrný prospěch na vysvědčení z předposledního ročníku školy a z pololetního vysvědčení posledního ročníku školy. Sněmovna to schválila, i když část poslanců požadovala raději prodloužit termín pro uskutečnění maturit.

Maturanti nebudou letos psát slohy z češtiny a cizích jazyků, pouze didaktické testy. Ty měly podle vlády vyhodnocovat samy školy podle podkladů organizace Cermat, která je připravuje. Sněmovní školský výbor ale po kritice některých ředitelů středních škol prosadil, aby testy vyhodnocoval Cermat a učitelé tak měli čas uzavřít nižší ročníky. Ředitelé škol budou moci dát maturantům týdenní studijní volno před závěrečnou zkouškou, povinné to ale mít nebudou.

Přijímací zkoušky by se měly uskutečnit pouze v jednom termínu místo standardních dvou, což vadilo hlavně Pirátům. Neprosadili ale ani doprovodné usnesení, aby ministerstvo školství připravilo změnu. Kritici se obávají, že děti budou posuzovány na základě výsledku jediného testu, což jim v případě špatného výsledku zkomplikuje přijetí na vybranou školu. Jednotná přijímací zkouška počítá s testy z češtiny a matematiky, zákon počítá i s náhradním termínem pro její absolvování.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) předpokládá, že by se žáci mohli do škol vrátit v druhé polovině května. Přesný termín maturit chce ministr vyhlásit až po otevření škol. Pokud žák v posledním ročníku v pololetí neprospěl, školy by mu dle návrhu měly umožnit komisionální přezkoušení, aby mohl maturitní vysvědčení získat také. V nouzovém případě, pokud by se školy otevřely až po polovině června, by podle Plagy mohly být přijímací zkoušky i v prvním týdnu v červenci.

Školy jsou uzavřeny od 11. března do odvolání. Státní maturity se podle původního plánu měly uskutečnit v dubnu a v květnu. Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory se měly konat 14. a 15. dubna a na víceletá gymnázia 16. a 17. dubna. K maturitám se podle statistik Cermatu přihlásilo zhruba 80.000 studentů a k přijímacím zkouškám na maturitní obory přibližně 95.000 dětí.

Termíny závěrečných zkoušek učňů, které se obvykle konají v červnu, by se podle návrhu ministerstva školství mohly upravit podobně jako u maturit. Stejné by u nich mohlo být i náhradní řešení při otevření škol po 1. červnu. Loni šlo k těmto zkouškám zhruba 27.500 učňů.

Babiš slíbil, že vláda koronavirus nezneužije k posílení své moci

Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nezneužije krizi kvůli koronaviru k posílení své moci. Babiš také vyzval všechny parlamentní strany, aby ukončily politické půtky a spolupracovaly. Uvedl to dnes v úvodu schůze Sněmovny, která má schvalovat vládní opatření. Nabídl opozici tři místa v Ústředním krizovém štábu. Nevládních stran je ve Sněmovně sedm. Sněmovna dnes potvrdila stav legislativní nouze, jak jej minulý čtvrtek vyhlásil její předseda Radek Vondráček (ANO). Stav legislativní nouze umožní při nynější koronavirové krizi zrychlené projednávání vybraných zákonů.

Současnou pandemii koronaviru označil Babiš za nejtěžší období, které Česko v novodobé historii zažilo. Sněmovnu proto oslovil s pokorou a lidskou prosbou, aby politici zapomněli na politické hádky a spory. Měli bychom spolupracovat a nehledět na stranické preference, zdůraznil Babiš.

Ministerský předseda přislíbil, že vláda nehodlá za žádných okolností zneužívat krizový stav a stav legislativní nouze k posilování své moci. "Demokracie si hluboce vážím, ale teď jde o zdraví lidí," řekl Babiš. "Všichni chceme, abychom udrželi zaměstnanost, dostali peníze mezi lidi," řekl k předloženým zákonům, které má Sněmovna zrychleně schvalovat.

Podle Babiše lze reálně očekávat, že navrhovaný schodek státního rozpočtu 200 miliard Kč může vláda ještě opravit podle průběhu ekonomické krize. Nedá se vyloučit to, že vláda přijde za poslanci s úpravou rozpočtu znovu, dodal.

Vláda podle premiéra funguje jako tým a úkoly řeší koordinovaně a společně. Kabinet reagoval na hrozbu šíření koronaviru rychle a podle statistik zvládl situaci lépe než jiné země, dodal.

Stát patrně odpustí živnostníkům část záloh na sociální pojištění

Stát zřejmě odpustí drobným podnikatelům minimální měsíční zálohy na sociální pojištění za půl roku od března do srpna. Zálohy nebudou muset hradit v tomto období vůbec, byť by byly vyšší. Odvody doplatí až při ročním zúčtování. Předpokládá to vládní návrh zákona, který dnes zrychleně ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Opoziční ODS neprosadila rozšíření úlevy tak, aby platila až do prosince. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.

Základní minimální měsíční záloha činí 2544 korun. Hradí ji lidé, kteří vykonávají drobné podnikání jako hlavní činnost. Pro vedlejší činnost činí minimální záloha 1018 korun za měsíc. Opatření má pomoci živnostníkům překonat propad příjmů způsobený vládními opatřeními proti současné koronavirové epidemii.

Pokud drobní podnikatelé zálohu na důchodové pojištění za některý z měsíců od března do srpna zaplatí, použije se na splatné závazky a na zálohy za další měsíce. Půlroční neplacení pojistného se záporně neodrazí v důchodech živnostníků. Období šesti měsíců se zahrne k takzvaným vyloučeným dobám, k nimž obvykle patří třeba doba nemoci.

Zákon sníží příjmy z pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zhruba o 15,1 miliardy korun. Česká správa sociálního zabezpečení na konci loňska evidovala přes 705.600 osob samostatně výdělečně činných, které měly podnikání jako hlavní činnost a musely hradit zálohy na důchodové pojištění. Podle ministerstva práce a sociálních věcí minimální platby posílají asi tři pětiny z nich. Dalších 325.700 lidí mělo podnikání jako vedlejší činnost.

Vládní návrhy tak podle Hospodářské neřeší úlevy na pojistném odváděném zaměstnavateli. Nadále tak platí nejenom to, že odvody pojistného nelze ze zákona prominout, ale i to, že ani odložení měsíčního odvodu pojistného na zdravotní pojištění zatím není možné a že o odložení (rozložení do splátek) odvodu pojistného na sociální pojištění je nutné individuálně žádat příslušnou správu sociálního zabezpečení, uvedla komora.

Změny zákona budou ale projednávány v Senátu, a tak možná ještě budou vládní návrhy korigovány. "Uvítali bychom nejenom sladění termínu pro podání přehledu o příjmech a výdajích pro Českou správu sociálního zabezpečení s termínem obdobného přehledem pro zdravotní pojišťovny, ale zejména i nějakou úlevu pro zaměstnavatele jako plátce pojistného, a to možná i v přímé souvislosti s vládou schváleným cíleným programem podpory zaměstnanosti," dodala komora.

Systém sociálního pojištění skončil loni v přebytku 16,75 miliardy. Letos se očekává propad, který bude muset dorovnat stát. Jak vysoká chybějící částka bude, bude záležet na rozsahu koronavirové krize.

Opozice podpořila vládní kroky, chce další ekonomické podpory

Opozice podpořila vládní kroky v boji proti koronavirové nákaze, chce ale další ekonomické podpory. Vyplývá to z dnešních vyjádření jednotlivých stran. Předseda ODS Petr Fiala (ODS) podpořil vládní sociální a ekonomické návrhy ke zmírnění dopadů koronavirové krize, očekává ale další balíček. Plně podpořil i omezení, které vláda k omezení šíření koronaviru přijala, byť podmíněně.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš před poslanci ocenil nabídku premiéra Andreje Babiše (ANO) na účast zástupců opozice v Ústředním krizovém štábu. Bartoš také upozornil na to, že je třeba se výrazněji zaměřit na ohrožené skupiny lidí. Předseda SPD Tomio Okamura mluvil ve Sněmovně i o programových požadavcích jeho hnutí, které by podle něho pomohly zabránit ekonomickým problémům lidí.

ODS podle Fialy pokládá za správné, že vláda předložila Sněmovně balík legislativních změn k vytvoření záchranné sociální a hospodářské sítě a přistoupila i na některé návrhy ODS. Dolní komora má předlohy schvalovat dnes. Fiala ale očekává další balík opatření pro obyvatele a firmy. "Stát nesmí nechat lidi bez pomoci," řekl.

Fiala podpořil také radikální kroky vlády, jako je omezení pohybu lidí nebo zavření většiny obchodů a služeb, jsou podle předsedy ODS krátkodobě nezbytná. "Vláda by ale neměla podlehnout opojení moci," dodal.

Bartoš mimo jiné uvedl, že je třeba řešit také problém lidí v exekucích nebo dbát na to, aby úřady vyplácely lidem řádně sociální dávky. Stát by měl podle něho podpořit také lidi bez domova, měl by pro ně vybrat vhodné budovy, které vlastní. Bartoš vyzval í k transparentní rozdělování státní pomoci. "Mluvím o desítkách a stovkách miliard korun," uvedl.

Okamura zopakoval programové návrhy SPD, které by ušetřily peníze. Patří k nim konec financování "politických neziskovek", ořezání dotací "solárním baronům", zrušení nákupu amerických vrtulníků pro českou armádu nebo společného vzdělávání, tedy takzvané inkluze ve školství. Vláda by naopak měla řešit podle Okamury hypotéky, exekuce, odpuštění všech zákonných odvodů, snížení cen energií a velké problémy cestovního ruchu.

"Česká republika si vede ve zvládání pandemie koronaviru dobře. Horší bude ekonomický propad," řekl Okamura. Projev využil mimo jiné ke kritice Evropské unie, když se pozastavil nad výtkami z Bruselu, když Česko zavřelo své hranice.

KSČM, která toleruje koaliční vládu ANO a ČSSD, využije podle předsedy Vojtěcha Filipa premiérovy nabídky na obsazení místa v Ústředním krizovém štábu. Komunisté vládní opatření nyní podpoří, do budoucna se chtějí soustředit mimo jiné na posílení energetické bezpečnosti a potravinové soběstačnosti ČR.

Podporovat rozumné návrhy vlády chce i opoziční KDU-ČSL. Podle předsedy Mariana Jurečky klade důraz na pomoc rodičům, kteří se ocitli bez příjmů. Jurečka poděkoval premiéru Andreji Babišovi (ANO) za jeho pondělní projev i dnešní projev ve Sněmovně. Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček se ve svém krátké projevu soustředil na poděkování všem, kdo v boji proti koronavirové krizi pomáhají. "Společně to zvládneme," řekl.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová vyzvala vládu k lepší informovanosti občanů i složek, které jsou v pohotovosti. Například starostové, zdravotníci nebo hygienici si podle ní stěžují na to, že se k nim nové pokyny nedostávají tak rychle, jak je potřeba.

Předseda Starostů Vít Rakušan ve svém projevu hlavně děkoval. Vedle ostatních profesí děkoval i starostům a starostkám za to, jak zvládají krizové situace. Uvítal návrh vlády přizvat do krizového štábu zástupce opozice. "Je to rozumné, je to dobré," poznamenal.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je středa 27. května 2020

Očekáváme v 5:00 6°C

Celá předpověď