Praha - Téměř polovina uprchlíků z Ukrajiny v ČR plánuje návrat do vlasti. Většina z nich chce odjet, jakmile to bude bezpečné. Zbytek věří, že se budou moci vrátit v příštích 12 měsících. Zhruba polovina dospělých naopak nemá v plánu se z nynějšího místa pobytu stěhovat. Ukázal to průzkum Organizace pro migraci (IOM) mezi tisícovkou příchozích z Ukrajiny. Výsledky organizace poskytla ČTK. Autoři podotkli, že zjištění nejsou reprezentativní, ale popisují nynější trendy.
Průzkum je součástí projektu o vysídlení s názvem Displacement Tracking Matrix (DTM). Začal v polovině června. Terénní pracovnice vedly rozhovory s 1006 dospělými z Ukrajiny a vyplňovaly s nimi dotazníky. Čtyři pětiny dotázaných byly ženy, pětina muži. Tři čtvrtiny uprchlíků pocházely z měst, čtvrtina z venkova. Zhruba dvě pětiny lidí přišly z okupovaných východních oblastí. Sedm procent bylo z Kyjeva. Každý osmý pak pocházel ze západu ze Záporoží. Většina odpovídajících opustila Ukrajinu mezi koncem února a začátkem dubna. Dvě pětiny lidí řekly, že při útěku zažily střelbu či bombardování.
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Česko je země, která přijala nejvíc běženců na počet obyvatel. Ministerstvo vnitra vydalo dosud uprchlíkům 418.800 víz k ochraně. Kolem 35 procent z nich dostaly děti. Téměř tři čtvrtiny dospělých tvoří ženy.
Celkem 49 procent dotázaných nemá v plánu se z místa pobytu stěhovat. Jen každý stý příchozí by se přestěhoval jinam v ČR. Tři procenta lidí by chtěla odjet do jiné země. Zbývajících 47 procent chce zpátky do vlasti. Většina z nich má v plánu návrat hned, jak to bude bezpečné. Zbytek věří, že odjede do jednoho roku, vyplývá z průzkumu.
Celkem 72 procent lidí řeklo, že pobývají v Praze. Dalších osm procent bylo ve Středočeském kraji. Naopak v Olomouckém kraji a pěti dalších krajích bydlelo dohromady asi jedno procento příchozích. Hlavním důvodem pro výběr místa byly vazby na přátele a příbuzné.
Roli pro některé hrála pak také lepší dostupnost práce či úřadů. Téměř čtvrtina prohlásila, že se vypravila tam, kam mířili ostatní. Šest procent sdělilo, že vůbec neměli kam jít. Zhruba třetina dotázaných bydlela pak v bytě, který si pronajala. Další třetině bydlení poskytli zdarma Češi či ukrajinští blízcí.
Zástupci organizací na pomoc běžencům upozorňují na to, že některá města a regiony jsou přetížené. Doporučovali rovnoměrnější rozmístění lidí po Česku. O dobrovolném přesídlení za prací, lepším bydlením či školou pro děti mluvili i někteří ministři. Podle šéfa české pobočky IOM Petra Čápa je do debaty potřeba zapojit uprchlíky a ukrajinské spolky.
Celkem 16 procent dotázaných mělo v Česku už práci. Dalších 55 procent si ji hledalo. Většina zaměstnaných vykonávala méně kvalifikované profese. Zhruba desetina lidí byla v penzi.
Skoro polovina příchozích sdělila, že nemá dost peněz na zajištění základních životních potřeb. Ostatní žili z úspor, z pomoci rodiny či ukrajinské komunity, z výdělku i z humanitárních dávek. Uprchlíci by vedle finanční podpory uvítali pomoc při hledání zaměstnání, jazykové kurzy, zdravotní péči či dlouhodobé ubytování, ukázal průzkum.
